Jarní slunce se naplno opírá do svahů, řeka čile zurčí a mezi zalesněnými skalnatými kopci občas vykukuje červená střecha věže hradu Křivoklát. A jen pár kilometrů od něj vstupujeme do bývalé tovární haly, ze které na nás po otevření velkých plechových vrat dýchne nasládlá vůně v lecčems podobná té v pivovaru.
Pivo se tu ale nevaří, i když tu roste a zpracovává se rostlina ze stejné čeledi, jako je chmel. Stojíme v pěstírně konopí v Roztokách u Křivoklátu schované v malebném záhybu řeky Berounky, a ať už to zní všelijak, nic nelegálního tu neprovádíme. Zdejší rostlinky tu rostou proto, aby se dostaly na pulty českých obchodů ve formě mnoha CBD produktů, tedy produktů obsahujících chemickou sloučeninu kanabidiol.
Foto Jan Rasch
„Pěstování konopí na světové úrovni je nesmírně komplexní disciplína, ve které mimo neustálé optimalizace pěstebních procesů hraje roli například takzvaný fenohunt, ve kterém šlechtíme rostliny s tím nejlepším fenotypem. Jde vlastně o nekonečný proces,“ říká jeden ze zakladatelů české firmy LitCBD Vojtěch Ulman, pro kterou je vícepatrová budova už téměř dva roky útočištěm. A co se skrývá pod fenotypem, prozradíme až za chvíli.
V jedné z pěstebních místností o rozloze šest na dvanáct metrů, ve které zrovna stojíme, před námi v úhledných řadách pod umělým LED osvětlením roste přesně 324 zatím malých kytek konopí, ze kterých bude až dvacet kilo sušiny. Neustále se tu musí hlídat správné spektrum osvětlení, vlhkost v místnosti, závlaha kokosového substrátu a také teplota. Jakýkoliv i krátkodobý výkyv má velký vliv na finální kvalitu.
Rostliny zde ale nejsou pěstovány kvůli obsahu tetrahydrokanabinolu (THC), který uživatelům po aplikaci navozuje „rauš“ a jehož výroba a distribuce je v Česku nelegální.
Z kokosového substrátu tu vyrůstají hlavně kvůli už zmíněnému kanabidiolu. Ten už několik let nachází po celém světě své uplatnění zejména v lékařství, když lidem navozuje relaxační až sedativní účinky a také působí proti depresím.
„Ve Spojených státech se po legalizaci konopí snížily předpisy na antidepresiva o třetinu,“ doplňuje Vojtěch naše povídání daty ze zámoří. Tamní trh dobře zná, jelikož tam předtím, než nastoupil na pražský matfyz, v rámci své cesty kolem světa čerpal zkušenosti ohledně pěstování této plodiny. A to přímo ve slunné Kalifornii, v srdci americké legalizace konopí.
„Zamiloval jsem se do kombinace hardwaru, softwaru a reálného produktu. Nechtěl jsem totiž do budoucna dělat jen čistě online aplikaci. Chtěl jsem i fyzickou, hmatatelnou část pro své podnikání a konopí to splňovalo,“ vzpomíná Vojtěch na dobu před třemi lety, kdy si po návratu do Česka nechal udělat studii a oficiální orgány mu posvětily, že konopí pro CBD lze bez problémů pěstovat i v České republice.
Foto Jan Rasch
Vrchní pěstitel LitCBD Jiří Mulač.
Jeho dlouholetého kamaráda, dnes spoluzakladatele a hlavního pěstitele celého projektu, Jiřího Mulače myšlenka také nadchla. Oba proto dali dohromady své osobní úspory i peníze z předešlého podnikání či z úspěšných investic do kryptoměn a začali v Roztokách u Křivoklátu budovat jednu z předních českých pěstíren konopí.
A od té doby zde, ve staré tovární hale, vedle které ještě stojí komín, zkoumají ve spolupráci s holandskými partnery nejlepší možné postupy, sbírají data a hledají ten proklamovaný fenotyp. Neznamená to nic jiného, než že se snaží vyšlechtit rostlinu se souborem těch nejlepších genetických vlastností, jako je výnos nebo ideální poměr látek, kterým zde kraluje CBD.
Jeho množství v každé rostlině se odvíjí od obsahu THC, ovšem to je legislativou přísně omezeno. Takzvané technické konopí, které je možné využít pro další zpracování a prodej, aniž by vám přijeli policisté nasadit pouta, může od začátku tohoto roku obsahovat jedno procento THC v jedné rostlině, tedy třikrát více oproti minulému roku.
„Stejně jako my mají v Evropě nastavené limity jen Švýcaři a z Evropské unie máme tuto hodnotu vůbec nejvyšší. I Italové mají limit na 0,6 procenta,“ přidává se k hovoru další z dnes dohromady osmičlenné party Vítězslav Bečka.
Foto Jan Rasch
Vítězslav Bečka (vlevo) se zakladateli LitCBD Jiřím Mulačem a Vojtěchem Ulmanem (vpravo).
Ten stojí hlavně za marketingem a celým brandem zastřešujícím nejen samotné květy, které se objevují na pultech vybraných obchodů, ale i oleje nebo vaporizační pera pod značkou LitCBD.
Vyšší obsah THC je pro české pěstitele na jednu stranu výhodou, jelikož od něj se odvíjí i vyšší obsah CBD a poté i intenzivnější účinky každého produktu, ovšem přináší s sebou i jednu stinnou stránku věci. „Jednoprocentní květy nemůžeme prodávat například do Německa, protože tam nejsou legální,“ upozorňuje na zásadní fakt Vojtěch Ulman.
Českou republiku zasáhl boom CBD produktů před třemi lety a od té doby zde začalo vznikat mnoho větších i menších pěstitelů soustředících se na tento druh rostlin. Události z posledního roku však rychle mění pravidla trhu. Pěstování pod umělým osvětlením, nutnost zajištění neustálého proudění vzduchu a také teploty pohybující se kolem 25 stupňů za každého ročního období jsou totiž velmi energeticky náročné.
A výsledkem toho, že se ceny elektřiny za poslední rok zvýšily čtyřnásobně a zájem o CBD u spotřebitelů obecně klesl, je skutečnost, že mnoho pěstitelů bojuje o přežití. Zejména ti velcí, kteří jeli hlavně na objem, mají nakoupeno mnoho technologií a vysoké režijní náklady, které nyní nejsou schopni pokrýt.
„Po nedávném boomu dochází na trhu ke konsolidaci,“ potvrzuje Vojtěch Ulman. „Západ už ji má za sebou a tam bylo vidět, že i za cenu provozních ztrát přežily jen ty největší firmy. Nebo naopak vertikálně integrované firmy, které mají svou značkou a kvalitu. A v té druhé skupině se od začátku snažíme profilovat.“
Podle kluků z LitCBD není vypěstování hromady zelené masy zas až takovou raketovou vědou. To dnes zvládne při troše znalostí každý. „Ale ty nejlepší rostlinky s obsahem všech důležitých látek, ale také s výjimečnou vůní a vzhledem, už každý vypěstovat neumí. A tady se dnes láme chleba, jen takové firmy přežijí,“ přidává se k němu jeho kolega Jiří Mulač.
I to je důvod, proč je LitCBD zatím zabydlen jen v sotva jedné třetině celého rozlehlého patra bývalé továrny, které tak ještě na své plné využití čeká. Současné rozvržení výroby má firmě zajistit roční tržby na úrovni deseti milionů korun, a až se prostor zaplní, tržby se podle plánů ztrojnásobí.
Dnes jsou ale v LitCBD rádi, že nešli rychlou cestou rozvoje jako konkurence a díky tomu jsou dnes flexibilnější.
Foto Jan Rasch
„Můžeme lépe reagovat na to, co se děje na trhu. Nyní je na něm květů nadbytek, o to více je však zákazník vybíravější v kvalitě květu. Takže nemá smysl stavět další místnosti pro objem, ale naopak inovovat prostory k dosažení maximálních výsledků. A zároveň i upřít pozornost na jiné produkty, jako jsou například oleje nebo vaporizační pera,“ říká Ulman, který dnes jedná s investory o případném vstupu do projektu.
„Vzniká tu zcela nový průmysl. A jestli chceme být průkopníci tohoto průmyslu, tak musíme zabrat,“ dodává na závěr Vítězslav Bečka.
