Je to nejslavnější román Jane Austen. Jeho hlavní hrdiny, Elizabeth Bennet a komplikovaného pana Darcyho, zná celý svět. Teď však HBO Max nasazuje nový britský seriál Jedna ze sester Bennetových, který se na klasiku anglické literatury dívá z docela jiného úhlu.
Je to jeden z nejslavnějších literárních úvodů v historii beletrie: „It is a truth universally acknowledged, that a single man in possession of a good fortune, must be in want of a wife.“ Česky jej známe v brilantním a nepřekonatelném překladu Evy Kondrysové: „Světem panuje skálopevné přesvědčení, že svobodný muž, který má slušné jmění, se neobejde bez ženušky.“
Samozřejmě. Jane Austen a její klasika Pýcha a předsudek. Román, který spisovatelka začala psát už v roce 1795, ale vydala jej až téměř o dvacet let později, roku 1813. A stal se hitem.
Příběh z běžné středostavovské domácnosti na anglickém venkově v období regenství přesně a kousavě popisoval zvyklosti námluv ve středních a vyšších středních vrstvách a počátky emancipace žen od údělu, který pro ně vybírají jejich otcové (a ještě spíše matky).
Příběh se stal nestárnoucím popkulturním fenoménem, i po dvou stovkách let od vydání hojně citovaným, reprodukovaným a interpretovaným ve filmu, televizi i na streamovacích platformách.
S nejnovější verzí pohledu na Pýchu a předsudek nyní přichází HBO Max. Ve středu 8. dubna pouští do éteru seriál The Other Bennet Sister, který vznikl na motivy bestselleru Janice Hadlow.
Jeho dějová linka osobitě převypravuje klasický příběh tak, jak ho odvyprávěla Jane Austen, avšak z pohledu jiné hlavní hrdinky – totiž pozapomenuté Mary Bennet, prostřední, zakřiknuté, opomíjené, introvertní knihomolky, v románu jednoznačně nejméně výrazné z pěti dcer pana a paní Bennetových.
Seriál, jehož se ujaly scenáristky Sarah Quintrell a Maddie Dai v režii Jennifer Sheridan, byl kompletně natočen v britské produkci a v dobových lokacích ve Walesu pro stanici BBC One.
Tradiční líbivé kulisy malebného anglického venkova s dechberoucí rozkvetlou přírodou, pitoreskními kamennými domky a aristokratickými venkovskými sídly nejen replikují dílo Jane Austen či dodnes stejně populárních sester Brönteových (vzpomeňme, že Bouřlivé výšiny velmi svévolně vycházející z díla Emily Brönte Na Větrné hůrce vynesly letos v kinech celého světa už čtvrt miliardy dolarů) – The Other Bennet Sister intenzivně připomíná jakousi intelektuálnější, břitčí a sarkastičtější verzi netflixovského hitu Bridgerton.
A to nejen odkazem k éře anglického regentství, tedy prvních dvou dekád devatenáctého století, pohlednou výpravou a krásnými kostýmy.
Především však velmi nápaditě přináší nový, feministický pohled na klasický příběh. V pohledu tvůrců (i autorky knižní předlohy) je to Mary Bennet, kdo je hlavní hrdinkou vyprávění. V něm přitom nechybí žádný z klasických motivů původní předlohy: příběh začíná tím, že matka Bennetová s nadšením konstatuje, že sousední panství Netherfield Park bylo konečně pronajmuto a že nájemcem je ctihodný pan Charles Bingley, muž mladý, zámožný a hlavně svobodný. Jaká to krásná novinka, jaká příležitost pro domácnost s pěti neprovdanými dcerami!
A tak se chystá první taneční zábava, na které, jak víme, se zjeví nejen žádaný pan Bingley se sestrou, poněkud protivnou slečnou Caroline, ale také tajemný pan Darcy. Ten stihne svou okatou přezíravostí urazit půvabnou Elizabeth Bennet, čímž vzbudí její značnou pozornost. A zbytek je historie.
V seriálu se zcela záměrně objevují všechny ikonické lokace známé z Pýchy a předsudku, dojde na velkolepý ples v Netherfieldu i slavné Merytonské shromáždění a nechybí ani žádná z hlavních postav románu.
Některé mají ovšem lehce pozměněné charaktery či se jejich dějová linka vyvíjí novým, nevyprávěným směrem: například sestra pana Bingleyho Caroline se v novém seriálu jeví jako větší intrikánka než v původní knize (a od ní odvozených filmových adaptacích, z nichž ta nejslavnější je zřejmě dvacet let stará podívaná s Keirou Knightley v roli Elizabeth Bennet).
Děj seriálu stejně jako v knize začíná v Longbournu, domově Bennetových, kde pět neprovdaných sester čelí očekáváním přísné a konzervativní společnosti regentské Anglie.
Zatímco starší sestry Jane a Elizabeth, stejně jako ty nejmladší, Kitty a Lydia, sledují své romantické ambice (a jedna po druhé najdou své uplatnění v životě, ať už se vdají z lásky, nebo kvůli společenskému postavení), prostřední a nenápadná Mary, které tvůrci dodali nejen bystrý intelekt, ale také pro ženu té doby zcela nepřijatelné a neslušivé brýle, se vydává na vlastní, zcela odlišnou cestu. Introvertka v rodině extrovertů a dívka představující pro svou matku neustálé zklamání, se rozhodne všechno ve svém životě změnit.
Podstatná je emancipační linka: seriál sleduje Mary na její cestě za vlastní identitou, sebevědomím a smyslem života, jejíž příběh se ovšem vyvíjí jinak než v případě jejích sester: z rodného Longbournu se Mary v seriálu odvážně vydává do společenského víru regentského Londýna, kde u tety a strýce Gardinerových poprvé objevuje samu sebe – a cestuje i do malebné Jezerní oblasti, kde potká nové přátele, nové výzvy a možná i osudovou lásku.
Ta je jí přitom v původní hypotéze zapovězena: je chudá, bez věna, nepraktická knihomolka bez společenských kontaktů, málo elegantní a navíc „nehezká“ (což ale úplně neodpovídá veselému a dobrosrdečnému výrazu herečky Elly Bruccoleri známé ze seriálů Zavolejte sestřičky nebo Bridgertonovi – její Mary nevzbuzuje soucit, spíš sympatie).
Foto HBO Max
Foto HBO Max
Foto HBO Max
Foto HBO Max
Podle očekávání by z ní měla být neprovdaná dcera, která se bude živit jako učitelka, guvernantka nebo lepší služka, zvlášť pokud po otcově smrti přijde i o domov. Jenže Mary se vzepře a rozhodne se jít vlastní cestou.
Vedle nápaditého nového pohledu na známé hrdiny scénář těží z přesných postřehů Mary (pronášených v ich formě, jakoby formou deníkového zápisu, což je také formát, jakým byla částečně napsána knižní předloha seriálu) na téma ženského údělu a perspektivy i vyhlídek žen do budoucna, které se pozoruhodně doplňují s původní predikcí a interpretací ženských práv podle Jane Austen.
Ceněná knižní předloha The Other Bennet Sister spisovatelky Janice Hadlow v českém překladu zatím nevyšla. Originál je k dostání například v síti Martinus nebo Knihy Dobrovský.
