Bariéry z plexiskla mezi stoly, skenery, jež skrze QR kódy monitorují váš zdravotní stav, pohybové senzory, které spustí poplach, kdykoli se ke kolegovi přiblížíte přes hygienickou normu, a šiky neustále dezinfikujících robotických uklízečů. Zní vám to jako dystopické vize?
Právě takto vypadá v posledním měsíci každodenní rutina v mnoha wuchanských firmách. A po týdnech izolace v home officech se do „normálního“ pracovního provozu začíná vracet i zbytek světa.
Nutně se tak otevírá otázka, jak bude vypadat náš život v kancelářích po koronaviru. Je open space mrtvý? A spolu s ním i coworkingové sny o sdílení nápadů u pingpongových stolů? Stanou se nevětratelné zasedačky a stísněné výtahy symbolem semenišť infekcí, kterým se budeme vyhýbat? Stejně jako dotekům?
Ať už to vnímáme jako marketing, nebo vizionářský přístup, velcí hráči v oblasti kancelářských realit nabízejí první odpovědi. Hvězdná londýnská kancelář Zaha Hadid Architects nedávno představila nové ústředí společnosti Bee’ah ve Spojených arabských emirátech, navržené na bezkontaktním principu.
Vše od rychlovarných konvic až po toalety je tu ovládáno bez nutnosti doteku – prostřednictvím smartphonu, hlasu nebo pohybových čidel.
„Poptávka po technologickém vybavení kanceláří rostla už před epidemií i v Česku a teď se nejspíš ještě zvýší,“ odhaduje Martin Stára, spoluzakladatel Studia Perspektiv, které v Česku patří k největším ateliérům se specializací na pracovní prostředí. Za pět let existence navrhlo 120 tisíc metrů čtverečních kanceláří, což odpovídá rozloze skoro tří Václavských náměstí.
Téměř polovina projektů vznikla v loňském roce, který v Česku patřil k investičně nejtučnějším za poslední dvě dekády. V kancelářských nemovitostech se proinvestovalo 1,4 miliardy eur a v Praze bylo v prvním kvartálu 2020 z dostupných 3,7 milionu metrů čtverečních kanceláří jen pět procent neobsazených.
Podle Stáry se zvyšovaly i nároky firem na kvalitu prostředí. Od hravých řešení, která v lidech rozvíjela pocity pohody, se ovšem důraz přesouval na funkční uspořádání prostor a právě na technologické vybavení.
„Řada firem má v Praze jednu z mezinárodních poboček a online konference byly už před lockdownem běžnou součástí jejich provozu,“ říká architekt, který je se svým týmem podepsaný pod mezinárodně oceněnými kancelářemi EOH IT Hub, STRV, Pipedrive nebo coworkingovými kancelářemi BASE společnosti Penta.
„V minulém roce jsme se setkali i s požadavkem na VR místnost, ale zatím spíše k relaxu než k práci,“ dodává. V budoucnu by se však mohla virtuální realita stát součástí nejen odpočinku, ale i pracovních procesů a klasické zasedačky by mohly doplnit virtuální meeting roomy. „Zatím je po nás nikdo nechtěl, jelikož technologie ještě nejsou na takové úrovni, aby byly uživatelsky dostatečně komfortní. Řadě lidí se v helmách na VR dělá špatně,“ vysvětluje architekt.
Větší podíl práce z home officu, který si firmy nedobrovolně odzkoušely v masivní míře v průběhu pandemie, se v každodenním kancelářském provozu odrazí rychleji.
„Mnoho lidí zjistilo, že můžou pohodlně pracovat z domova a že existují i jiné způsoby řízení jejich podnikání, než se dosud domnívali,“ nechal se na výroční schůzi akcionářů Berkshire Hathaway slyšet Warren Buffett.
A
jeho slova potvrdil i aktuální průzkum, který poradenská
společnost JLL provedla ve svých kancelářích v USA. Přes 60
procent zaměstnanců v něm uvedlo, že většinu času by nadále
rádi pracovali z domova a do kanceláře by se vrátili jen na část
pracovního týdne.
I v Česku se zaměstnanci do mnoha firem vracejí ve vlnách a v menších týmech, které budou v kancelářích rotovat, aby se snížilo riziko další nákazy. Společnosti tak nejspíš po čase zjistí, že můžou s klidem kanceláře zmenšit nebo nevyužité prostory dál pronajímat.
„Řada klientů už teď využívá subleasing nepotřebných kapacit svých kanceláří,“ říká Stára. Byznysový koncept ambiciózního Weworku, který v globálních rozměrech narazil, tak může v malém pomoct firmám s cash flow.
Podle analytiků z JLL se ovšem bez ohledu na aktuální problémy Weworku, stojícího téměř před krachem, nemusí v blízké budoucnosti bát umíráčku ani většina ze 120 českých coworkingových center.
„Zaznamenali jsme trend přesouvat části týmů do coworkingových center, aby firmy diverzifikovaly rizika spojená s případnou další vlnou infekce. Pak nebude nutné uzavřít do karantény celou firmu, ale pouze příslušný tým,“ vysvětluje Štěpán Šatoplet, který v JLL vede oddělení pronájmů kanceláří.
Ostatně od roku 2010, kdy se na českém trhu objevily první coworkingové prostory, se jejich klientela dost změnila a vedle freelancerských komunit se do nich přesunul střední i větší byznys.
Epidemie by mohla přinést také více individuálního prostoru, jehož ve vzdušných open spacech rok od roku ubývalo. Podle statistik JLL měl běžný zaměstnanec kanceláře na začátku 21. století k dispozici 10–18 metrů čtverečních, dnes je to o dva až tři metry méně.
Vedle dystopických scénářů ze současné Číny by se mohly kancelářské standardy v budoucnu zvednout díky kvalitnější vzduchotechnice, přirozenému větrání, střešním terasám nebo biofilním konstrukčním prvkům, které dovnitř vnesou více ozdravné přírody.
A taky se nemusí stát nic. Lidé mají krátkou paměť, a pokud se virové epidemie nezačnou pravidelně vracet, jen stěží urychlí drahá konstrukční řešení.
„Typologii kanceláří v Asii zásadně neovlivnily ani epidemie SARS nebo MERS. Naopak, pokud se budeme příští rok v důsledku epidemie potýkat se stavební recesí, může to kvalitu budov snížit,“ obává se Martin Stára.