S nástupem digitalizace, robotizace a technologií, do jejichž fungování promlouvá umělá inteligence, se otevírají i nové oblasti na pracovním trhu. Jednou z profesí, která pravděpodobně velmi výrazně ovlivní naši digitální budoucnost, je práce AI trenéra.
Čtvrtstoletí poté, co program Deep Blue firmy IBM porazil v šachu velmistra Garriho Kasparova, vtrhla umělá inteligence do našich životů. Symbolem jejího vpádu se stal chatbot ChatGPT společnosti OpenAI, jehož příchod mnozí přirovnali k někdejšímu rozšíření internetu. Vpád to byl bleskový – verzi ChatGPT 3.5 vydanou v listopadu 2022 během pěti dnů využívalo milion lidí a rychlost přijetí trhla všechny dosavadní rekordy.
S neskrývaným obdivem se o AI vyjádřil Bill Gates, když prohlásil, že jde právem o hlavní téma roku 2023. S dravým nástupem nové technologie se ale rozproudila i řada obav – třeba o bezpečnost dat a soukromí, o to, zda se AI nebude dopouštět nespravedlnosti a diskriminace nebo jestli nás nepřipraví o práci.
„AI zatím neumí myslet. Pokud by uměla poskytovat relevantní informace a byla tak chytrá, že by uměla poznat, která informace je pravdivá a která není – pak je možné, že některé z pracovních pozic zaniknou nebo se automatizují. Že bychom tu ale měli velkou nezaměstnanost? Nemyslím si,“ brzdí strach z překotných změn na trhu práce Petr Smetana, šéf softwarového vývoje skupiny BTL, předního výrobce zdravotnické techniky, který využívá algoritmy umělé inteligence ve svých přístrojích pro fyzikální terapii, kardiologii a estetickou medicínu.
„Možná se lidé budou moct věnovat zajímavější a lepší práci na jiné pozici,“ dodává Smetana.
Miliardové investice a AI trenéři jako žhavé zboží
Jednou z takových pozic může být právě AI trenér. Tedy člověk, který učí, trénuje a rozvíjí systémy umělé inteligence a díky kterému AI „žije“.
Tito odborníci mají za úkoly zlepšit jejich schopnosti i výkon, aby lépe komunikovaly a interagovaly s uživateli. Shromažďují, připravují a kvalifikují obrovské množství dat, textů, obrázků, zvuků a jiných typů informací, které jsou pro trénink modelů umělé inteligence nezbytné.
„Nemusí umět počítat algoritmy umělé inteligence. Musí ale rozumět tomu, co umějí a co dokážou. Potřebují zkušenosti s programovacími jazyky, analýzou dat a technikami strojového učení, ale nemusí umět celou tu matematiku za tím. Spíš by měli umět využívat frameworky, které jsou dnes dostupné. K tomu potřebují hromadu dat a ta musí být alespoň z větší části správná,“ popisuje Smetana.
„Takovým trenérem může být typicky aplikační inženýr, programátor, datový analytik, ale i statistik,“ představuje pozice, které přispívají k trénování a učení umělé inteligence ve skupině BTL.
AI trenéři nemusí umět počítat algoritmy umělé inteligence. Musí ale rozumět tomu, co umějí a co dokážou.
Práce budoucnosti zahrnuje i návrhy základních struktur a parametrů AI, které určují, jak model zpracovává data a generuje odpovědi. AI trenéři sledují kvalitu výstupů a zajišťují, že generovaný obsah je kvalitní, relevantní a bezpečný. Starají se i o aktualizaci modelů, aby reflektovaly nové informace, trendy a potřeby.
A protože se poptávka po talentovaných inženýrech v posledních několika letech více než zdvojnásobila, pro profesionály, kteří chtějí pracovat na špičkovém výzkumu a vývoji AI, existují na globálním trhu neomezené možnosti.
Závod gigantů
Vývoj v oblasti AI totiž exponenciálně roste a roztáčí kola obrovských investic do menších i větších projektů, které dokážou možnosti využití umělé inteligence posunout zase o krok dál.
Například Microsoft do OpenAI vložil deset miliard dolarů, za což si vysloužil většinový podíl na zisku. A se svými produkty, jako je Azure Machine Learning a Microsoft Dynamics 365, přebírá vedoucí postavení v oblasti strojového učení.
ChatGPT a další modely z dílny OpenAI budou brzy integrované do Outlooku, Excelu nebo Wordu, Adobe už funkce založené na AI přidala do beta verze nového Photoshopu, Google boduje s Google Assistant či Google Translate, Amazon zase s platformami Amazon Rekognition či Amazon Go.
Společnost Hugging Face vyvíjí nástroje pro giganty, jako je Intel či Meta. Své schopnosti v oblasti umělé inteligence agresivně rozšiřují Oracle, IBM, Salesforce, Apple, Nvidia a další.
Vlastní AI chatbot za dva dny
Široká škála aplikací AI se dnes používá téměř ve všech segmentech trhu od automobilového průmyslu a výroby přes obranu po vzdělávání a zdravotnictví. Ostatně i vývojářské týmy skupiny BTL se do závodu přidaly hned na startu.
Díky AI a neuronovým sítím dnes umějí jejich přístroje například přesněji a rychleji číst EKG signál. Algoritmy strojového učení v mechanických soustavách fyzio přístrojů zase dokážou s obrovským předstihem předpovědět, zda se přístroj rozbije. „Jde o predictive maintenance a anomaly detection. Budeme schopní říct, že za dva roky bude přístroj potřebovat servis,“ usmívá se čtyřicátník Smetana.
Před několika týdny se v BTL zrodila myšlenka na vytvoření vlastní AI, která vedla k uspořádání dvoudenního hackathonu mezi pěti interními týmy. Cílem bylo vytvořit chatbota inspirovaného GPT, který by dokázal efektivně zpracovávat interní data a poskytovat relevantní odpovědi na dotazy kolegů.
Aby nový „centrální mozek firmy“ dokázal reagovat, museli vývojáři na internetu a v interních zdrojích dohledat a dodat až dvanáct miliard vět a dalších informací. Výsledkem je chatbot, který nejen rychle analyzuje data, ale významně tím bude přispívat vývojářským týmům napříč obory.
„Umožní to všem našim týmům rychleji vyvíjet a nasazovat nové nástroje a aplikace,“ dodává technický ředitel skupiny BTL Tomáš Drbal. V prostředí, kde zabere vývoj zdravotnických přístrojů i několik let, jde o obrovský benefit.
Učení ze svých zdrojů by mohlo vést k zaklínění se v určitých názorech nebo chybných informacích. Externí zdroje pomáhají udržet vyváženost a objektivitu.
Přestože projekt chatbota úspěšně zrealizovali, týmy stále řeší technické výzvy, jako je optimalizace výkonu a zlepšení rychlosti reakcí chatbota. Poradit si musí i s něčím, na co je umělá inteligence zatím krátká – zvládnutí kontextu textových souborů, který může ovlivnit relevantnost odpovědí.
Navzdory těmto výzvám však plánují rozvoj chatbota a jeho potenciální rozšíření na další oblasti firmy, jako jsou účetní systémy a především servisní data, aby technikům „napovídal“, co by přístroji mohlo být – a to kdekoli na světě.
Krize talentů se nekoná
Že nedostatek odborníků v IT obecněji je rozšířený problém, není tajemstvím. Mezery v dovednostech uchazečů o práci v oblasti umělé inteligence už před lety předpovídala zpráva Ernst & Young, podle které jde o skutečnou „krizi talentů“.
Petr Smetana situaci tak černě nevidí. Realizace interního chatbota týmy jejich vývojářů prý dobře ilustruje, že AI trenér nebo školitel může vzejít z kohokoli.
„Ze začátku hackathonu lidi v týmech neznali nic, jen museli vědět, kde informace seženou, museli umět trochu z programování, protože to skriptovali v Pythonu. V zásadě jsou ale dnes aplikace tak jednoduché, že k tomu stačí základní teorie. Nemusí to být programátor na vysoké úrovni, spíš někdo, kdo systémy dokáže integrovat dohromady a bude rozumět tomu, co je chce naučit. A o zbytek už se postará sama aplikace,“ říká trochu s nadsázkou.
Mít pět pohromadě, selský rozum a umět komunikovat jsou podle Smetany elementární soft skills. A vytrénovat si ve firmách vlastní AI trenéry považuje naopak za super výzvu.
Že jde o profesi budoucnosti, potvrzuje i samotná AI, která prostřednictvím chatbota GPT vzkazuje, že bez trenérů si (zatím) neporadí:
„I když je možné, že v budoucnu budu schopen se více učit z vlastních zdrojů a mít menší závislost na datech zvenčí, je pravděpodobné, že bude stále důležité mít externí vstupy. Ty mohou poskytovat aktuální informace, novinky a rozmanitost v tématech, která by mohla být mimo mé stávající schopnosti. Svět přináší neustále nové trendy, pojmy a události, které bych mohl propásnout, pokud bych se spoléhal jen na vlastní zdroje. Stejně tak je důležité, že lidé z různých kultur a prostředí mohou přinést do diskusí etické a kulturní perspektivy, které jsou pro komplexní učení nezbytné. Samo učení ze svých zdrojů by mohlo vést k zaklínění se v určitých názorech nebo chybných informacích. Externí zdroje pomáhají udržet vyváženost a objektivitu.“
Tento článek je součástí projektu, který vznikl ve spolupráci Forbes Česko a skupiny BTL. V následujících měsících vám díky ní na příbězích úspěšných inovátorů představíme 11 nejžádanějších profesí budoucnosti, u nichž nešlápnete vedle, pokud se jim začnete věnovat. Nebo k nim nasměrujete svoje potomky.
Jaké profesní obory budou v budoucnu nejžádanější? Které jsou ty nejinovativnější? A kdo má odvahu investovat do neznáma a razit cestu lidstvu k úplně novým možnostem? Každý měsíc vám přineseme dva nové profily osobností, díky kterým můžete zjistit, co je podmínkou úspěchu v dohledné budoucnosti.
