Trh práce projde v příštích pěti letech značnými proměnami. Na svědomí je bude mít přijetí nových technologií včetně umělé inteligence. Lidskou práci ale ovlivní také klimatické změny a pomalejší ekonomický růst.
Tak lze číst nejnovější globální studii Světového ekonomického fóra Future of Jobs Report.
Nezisková organizace je publikuje od roku 2016 a jedním z hlavních závěrů letošní studie je obměna třiadvaceti procent pracovních pozic v následující půl dekádě. Fórum předpokládá, že v průběhu let 2023 až 2027 sice vznikne 69 milionů nových pracovních pozic, zároveň jich ale 83 milionů přestane existovat.
Čistý pokles tak bude představovat úbytek o čtrnáct milionů pracovních míst, respektive o dvě procenta současného stavu. „Celkově je míra změn poměrně vysoká,“ komentovala zprávu pro televizi CNBC generální ředitelka Světového ekonomického fóra Saadia Zahidi.
Zpráva se opírá o průzkum provedený mezi více než osmi stovkami firem, zaměstnávajících dohromady přes jedenáct milionů lidí a mapuje celkem pětačtyřicet zemí včetně Česka.
Na proměně pracovního trhu se bude podílet hlavně rozvoj technologií. Obavy, zda sebere lidem práci umělá inteligence, umocnily nové verze chatbota ChatGPT od vývojářské firmy OpenAI.
Podle studie ale digitalizace zdaleka nepřinese jen negativní dopady. Téměř tři čtvrtiny firem navíc věří, že si nástroje umělé inteligence osvojí, a zhruba polovina společností taktéž předpokládá, že díky umělé inteligenci otevře pracovní místa nová.
Čtvrtina podniků naopak předpovídá úbytek pozic – na jedné straně klesne poptávka po lidmi odbavované administrativě, z druhé strany budou žádanější například experti a expertky na kyberbezpečnost. Zpráva také podotýká, že se snížil potenciál nahrazení manuální práce stroji.
Za jedny z hlavních hrozeb pro trh práce označuje studie pomalejší ekonomický růst včetně zvyšující se inflace a ochromené dodavatelské řetězce.
Pracovní trh promění také zelená transformace a s tím související požadavky na udržitelnost. „Odvětví související s obnovitelnou energií a zmírněním klimatických změn rychle poroste – zatím jde přitom o obor zaměstnávající relativně malé množství lidí,“ stojí ve zprávě.
A jaké druhy zaměstnání jsou podle studie nejvíce v ohrožení? Kancelářské a úřednické pozice, které lze automatizovat. Například na bankovních přepážkách a v příbuzných profesích ubude do roku 2027 čtyřicet procent pracovních míst.
U poštovních úředníků, pokladních a pracovníků zadávajících data se očekává vlivem automatizace pokles více než o třetinu. Sníží se také poptávka po pozicích jako člen ochranky, správce budov nebo péče o domácnost.
Naopak velký zájem bude o specialisty na samořízená a elektrická auta – poptávka po nich v následujících pěti letech podle současných odhadů vzroste o čtyřicet procent. Pro firmu budou atraktivní také odborníci a odbornice na strojové učení umělé inteligence.
Největší nárůst celkového počtu vytvořených pracovních míst se nicméně očekává u mnoha netechnologických rolí, jako například ovládání zemědělských strojů, kde poptávka vzroste až o třicet procent. Dále půjde o řízení těžkých nákladních automobilů a autobusů, učitele a učitelky středních odborných škol a segment strojních oprav.
Přibude také pracovních míst v e-commerce, například v digitálním marketingu.
Co se týče dovedností, zaměstnavatelé budou nadále vyžadovat hlavně analytické a tvůrčí myšlení a dále schopnosti jako odolnost nebo flexibilitu.
Důležitou roli sehraje i schopnost učení se dovedností nových. Podle studie si bude muset kvalifikaci zvýšit šedesát procent globální pracovní síly.
