Nová německá vláda je tady. V čele kabinetu je sociálnědemokratický politik Olaf Scholz, který dosud působil jako ministr financí a který co do vyjadřování emocí o moc nepřekoná Angelu Merkel. Čekat můžeme spíš pokračování klidné síly v čele největší evropské ekonomiky.

Scholz je celoživotní politik. Do sociální demokracie vstoupil coby nadšený socialista už v osmnácti letech krátce předtím, než začal v Hamburku studovat práva. Pak se vypracoval na primátora tohoto přístavního města. Později se dostal do světa velké politiky, do Berlína, poslední dvě volební období vedl ministerstvo financí ve vládě Angely Merkel.

Podobně jako ona není ani Scholz talentovaný a nadšený řečník. Pokud dojde na téma, které mu není příjemné, nepokouší se často ani o vyhýbavou odpověď a dotaz nechá bez reakce. Je velmi sečtělý a údajně to rád dává ostatním znát. Scholz, který je teprve devátým kancléřem v poválečném Německu, je vnímán jako trochu nudný, ale velmi pracovitý a výkonný profík.

Jak výkonná nakonec bude jeho vláda, které se přezdívá semafor, protože je složena ze tří politických stran, se teprve ukáže. Zástupci sociální demokracie, strany Zelených i liberální FDP podepsali 177 stran dlouhou koaliční smlouvu. A mluví o ní jako o jednom z nejodvážnějších plánů v poválečném Německu.

Hlavní cíle se týkají ochrany klimatu a investic do nové energetiky, digitalizace a výstavby bytů. Jak ambiciózní jsou plány koalice, dokazuje třeba i jen fakt, že ročně chce vystavět 400 tisíc nových bytů. Právě tyto oblasti jsou nyní vedle pandemie koronaviru podle nastupujícího kabinetu nejpalčivějšími problémy německé společnosti.

V ochraně klimatu chce vláda prosadit ještě rychlejší odklon od uhelných elektráren k obnovitelným zdrojům, výrazně se proto mají navýšit investice do stavby solárních a větrných elektráren. Uhlí se ale chce nová vláda zbavit už za osm let. Tak rychle se ale zřejmě nahradit výkon uhelných elektráren obnovitelnými zdroji nepodaří, a tak se v Německu už mluví i o výstavbě nových plynových elektráren.

Tady by měli navíc zpozornět i Češi. Tyhle plány v Německu vyráběnou energii téměř jistě podstatně prodraží, a kvůli silnému provázání s českým energetickým systémem se tak dá čekat, že ceny energií porostou v tuzemsku nejspíš dál.

To, jak velký význam nový spolkový kancléř a jeho vláda klimatu a zelené energetice přikládají, dokládá fakt, že v kabinetu získá jeden z klíčových postů spolupředseda Zelených Robert Habeck. Ten se stane ministrem pro hospodářství a ochranu klimatu.

Otázka ale je, jak moc bude ambice Zelených a sociálních demokratů brzdit jejich třetí partner, liberální FDP. Právě její šéf Christian Lindner totiž získal svůj vysněný post ministra financí, odkud bude moci kontrolovat, kam míří kolik peněz. A je to ten stejný muž, který v minulosti ambiciózní plány ochrany klimatu kritizoval.

Stranu Zelených, a hlavně Habecka na postu ministra pro hospodářství a ochranu klimatu navíc čeká ještě jeden těžký boj. Úředníci, kteří na tomto ministerstvu působí, dosud zastupovali hlavně zájmy průmyslu a hospodářství než boj o klima. Důležité tak bude i to, jak se je podaří motivovat ke změně.

Nejbližší a nejžhavější problém, který musí nová vláda řešit, se však logicky týká sílící pandemie koronaviru. Velká očekávání směřují k novému ministru zdravotnictví Karlu Lauterbachovi, který se během pandemie stal jedním z nejuznávanějších epidemiologů. Většina Němců si právě jeho na tento post přála, otázka ale je, jestli se mu v tak náročné době podaří složitý resort uřídit.

Už teď se němečtí politologové shodují, že nová vláda má velmi ambiciózní cíle, jejichž splnění však bude kvůli rozličným politickým přístupům koaličních partnerů složité.

Rozhodující roli zřejmě sehraje i to, jak se prosadí samotný kancléř Olaf Scholz. Jisté je, že po šestnácti letech vlády Angely Merkel, která mu dnes oficiálně předá svůj úřad, ho nečeká jednoduchá doba.

Scholz ale na nic čekat nebude a ještě dnes večer jeho nový kabinet zasedne k prvnímu jednání. A v pátek vyrazí na svou první zahraniční cestu, tradičně vyrazí do Paříže.