Přes 48 milionů párů ročně postihne problém s neplodností. Týká se především žen starších čtyřiceti let, u nichž se s věkem snižuje i šance na úspěšnost umělého oplodnění. Naději těmto párům dává biotechnologický startup Fetus, který dokáže díky patentované technologii lépe predikovat výběr vhodného embrya.
IVF (in vitro fertilizace) neboli umělé oplodnění je dosud nejefektivnějším způsobem řešení neplodnosti. Pro úspěšný proces je klíčová souhra několika okolností, například výběr vhodných embryí.
Výběr nejvhodnějšího embrya dnes lékaři uskutečňují na základě údajů získaných z embryoskopu. Toto vyšetření ale s sebou nese riziko chyb.
„Zjednodušeně se dá říct, že nová technologie zná kombinaci molekul, které se vyskytují v kultivačním médiu. Jedná se o takzvané malé RNA molekuly, přičemž je velmi důležité, aby byly přítomné v určitém poměru. Objev spočívá v tom, že poznáme určitou kombinaci těchto molekul a z nich dokážeme usoudit, které z embryí je nejvhodnější pro umělé oplodnění,“ vysvětluje Robert Flocius, CEO skupiny Faba.
Ta do startupu investovala 441 tisíc eur (zhruba 10,3 milionu korun). Investice zahrnuje převod práv duševního vlastnictví do nově vzniklého startupu Fetus s vědeckými týmy univerzit v Bratislavě, Košicích a v Brně.
„Vstupem do tohoto projektu chceme celosvětově snížit počet nechtěných potratů a zvýšit šanci budoucím rodinám, které se chtějí rozrůst o zdravého potomka. Celkový proces léčby neplodnosti je velmi náročný na psychiku a při prvním nevydařeném transferu má neúspěch velké nežádoucí dopady na případné další pokusy. Je nám ctí být součástí zrození nových životů se šťastným příběhem,“ říká Robert Flocius.
Když se vajíčko spermií povede oplodnit, vznikne embryo nebo více embryí (spermatozoon). Prezentovaná inovativní technologie spočívá právě v neinvazivním odběru biologického materiálu bez jakéhokoli poškození embrya. Tato embrya se následně kultivují do šestého dne pro embryonální vývojovou fázi blastocysta. V této fázi se zjistí, jaké má dané embryo pohlaví.
„Dorostlá embrya se zamrazí (kryokonzervace) a uchovávají v kapalném dusíku při teplotě okolo –196°C. Doporučená je modernější vitrifikace, kde se nevytvářejí ledové krystaly a po ohřátí jsou buňky ve skvělé formě. Embrya zkoumána preimplementační genetickou diagnostikou PGT-A , PGT-SR a PGT-M pomáhají zjistit vrozené vady,“ popsal Robert Flocius.
Nová technologie by pacientkám měla začít sloužit za rok a půl až dva roky.
„Jako vhodný přístup se ukázalo analyzovat získané miRNA molekuly v kombinaci jako biomarkery. Molekuly jsou tak schopné napomoci v personalizované medicíně při predikci úspěšnosti IVF skrze výběr vhodného embrya,“ vysvětluje docentka Katarína Šoltys z Přírodovědecké fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.
„Věřím, že kombinace molekulárních metod a využití umělé inteligence v biomedicíně dokáže přinést lepší zdravotní péči a vyšší kvalitu života nejen pro mnohé neplodné páry, ale i pro nás všechny,“ dodává.
Část experimentálního výzkumu se odehrála také v laboratořích Masarykovy univerzity v Brně.
„K výzkumu jsem byl přizván, abych poskytl svoje zkušenosti z oblasti studia a vysokokapacitních analýz molekul miRNA v klinickém materiálu. Podíleli jsme se rovněž na realizaci vlastních sekvenačních analýz a na experimentálním designu s cílem posunout technologii z úrovně experimentu směrem k možnému aplikačnímu využití,“ uvedl profesor Ondřej Slabý ze Středoevropského výzkumného institutu (CEITEC) a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
V rámci spolupráce akademických a univerzitních projektů na celém světě vytvořila skupina inkubátor fabaincube pro další podobné projekty. Podle analýzy z průzkumu trhu a byznys plánu bude mít Fetus do čtyř let valuační hodnotu sto milionů eur (asi 2,35 miliardy korun).
Technologie IVF embryo transferů poprvé zaujala veřejnost na Transfera Technology Day 2020, následně získala v roce 2021 slovenskou Cenu za transfer technologií v kategorii Inovace.
