Americký prezident Donald Trump souhlasil se lhůtou pro odložení 50procentního cla na dovoz z Evropské unie do 9. července, kterou navrhla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen. Von der Leyen v neděli s Trumpem telefonovala a řekla, že k dosažení dobré dohody chce EU čas do 9. července.
Von der Leyen rozhovor s Trumpem označila za dobrý a poznamenala, že EU a USA sdílejí nejvýznamnější a nejužší obchodní vztahy na světě.
„Evropa je připravena rychle a rozhodně pokročit v rozhovorech,“ uvedla šéfka Evropské komise. Americký prezident na síti Truth Social napsal, že souhlasil s prodloužením lhůty, a bylo mu „ctí, tak učinit“.
„Měli jsme velice krásný hovor a já jsem souhlasil, že to posunu,“ uvedl Trump. „Řekla, že se rychle sejdeme a uvidíme, jestli se nám podaří něco vymyslet,“ dodal.
Trump v pátek na své síti Truth Social napsal, že jednání s EU o obchodu jsou obtížná a nikam nevedou, takže doporučí, aby od 1. června platilo na dovoz z EU clo padesát procent.
Evropský komisař Maroš Šefčovič v pátek po jednání s americkými představiteli uvedl, že EU je připravena hájit své zájmy a že obchod mezi unií a USA se musí řídit vzájemným respektem, nikoli hrozbami.
Trump na začátku dubna představil rozsáhlá cla, která označil za reciproční, s minimální sazbou deset procent na většinu zboží dováženého do USA. Na dovoz výrobků z EU zavedl clo dvacet procent.
Den po začátku platnosti cel však s okamžitou platností na devadesát dní snížil většině zemí takzvanou reciproční sazbu na deset procent. Prezident uvedl, že v této pauze chce zemím umožnit uzavřít s USA dvoustranné dohody.
Evropská komise v reakci oznámila, že EU o devadesát dní odloží platnost protiopatření proti americkým clům, která měla začít platit 15. dubna. Mělo jít o 25procentní clo na širokou škálu vývozu z USA, včetně sójových bobů, kukuřice, rýže, mandlí, pomerančového džusu, brusinek, tabáku, železa, oceli, hliníku, některých lodí a vozidel, textilu a určitých oděvů a různých typů make-upu.
Trump už dříve oznámil 25procentní cla na dovoz hliníku a oceli i na dovoz automobilů. Trump zavádění cel zdůvodňuje mimo jiné snahou snížit americký obchodní deficit a přimět firmy k návratu výroby do USA.
V neděli nicméně americký prezident souhlasil s prohlášením svého ministra obchodu Scotta Bessenta, že do USA není zapotřebí vrátit textilní produkci. „Nechceme vyrábět tenisky a trička. Chceme vyrábět vojenská zařízení,“ prohlásil. „Chceme dělat čipy a počítače a spoustu dalších věcí. A tanky a lodě,“ dodal.
