Navzdory příslibům ve výši sedmnácti miliard dolarů (zhruba 355 miliard korun) je oficiální fond Rady míru Donalda Trumpa prázdný a organizace uvízla v právním i politickém vakuu. Na obnovu Gazy neproudí žádné peníze, napsal ve středu britský list Financial Times.
Americký prezident označil radu, která od světových lídrů vybírala jednorázové členské poplatky ve výši jedné miliardy dolarů, za jednu z nejvýznamnějších mezinárodních organizací, jaké kdy vznikly. Členské státy přislíbily sedm miliard dolarů na humanitární balíček pro Gazu a Trump slíbil dalších deset miliard dolarů z amerických zdrojů.
Čtyři měsíce po vzniku organizace ale fond zřízený při Světové bance dosud neobdržel od dárců žádné peníze, uvedly čtyři zdroje obeznámené se situací. „Na účet nepřišel ani dolar,“ řekl jeden z nich pro Financial Times.
Místo využití fondu spravovaného Světovou bankou a podporovaného OSN přijímala rada příspěvky přímo přes účet u největší americké banky J.P. Morgan, uvedl mluvčí organizace a další člověk obeznámený s nastavením financování.
Zatímco Světová banka musí dárcům i členům rady pravidelně reportovat stav fondu pro Gazu, pro účet u J.P. Morgan neplatí žádné nezávislé požadavky na transparentnost.
Maroko poskytlo zhruba tři miliony dolarů a Spojené arabské emiráty dalších dvacet milionů dolarů. Tyto peníze zatím pomohly financovat hlavně provoz kanceláře Nikolaje Mladenova, který má na starosti poválečné plánování pro Gazu, a platy palestinského technokratického výboru vytvořeného Radou míru pro správu pásma.
Spojené arabské emiráty navíc přislíbily dalších sto milionů dolarů na výcvik nové policejní jednotky pro Gazu. Program ale dosud nezačal a peníze zůstávají zmrazené.
Americké ministerstvo zahraničí zároveň plánuje přesunout asi 1,2 miliardy dolarů z rozvojové pomoci na projekty související s plánem obnovy Gazy. Tyto prostředky však nemají jít přímo Radě míru a zatím nebyly využity.
Podle poradce amerického Kongresu navíc žádné z těchto peněz rada přímo nespravuje a americká vláda ani nepočítá s tím, že by je spravovat měla.
Trump radu spustil letos v lednu s typickou pompou, což v některých evropských metropolích vyvolalo obavy, že jejím cílem je především konkurovat OSN. První hlavní misí měla být správa obnovy Gazy po dvou letech ničivé války.
Přestože rada už začala vypisovat tendry na bezpečnostní a rekonstrukční práce v Gaze, podle jejího mluvčího zatím nebyly přiděleny žádné zakázky. „Z velké části proto, že v Gaze ještě nepůsobíme,“ uvedl s tím, že Hamás dosud nesložil zbraně.
Další lidé zapojení do plánování poválečné Gazy upozornili, že právní otázky vyvolává také formulace rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která radu označuje za přechodnou správu do doby, než kontrolu nad územím znovu převezme palestinská samospráva. „Co se stane, až tento mandát vyprší?“ ptal se jeden ze zdrojů.
