Hokejový šampionát v Praze, fotbalové mistrovství Evropy v sousedním Německu a olympijské hry v Paříži. Největší klání ze světa branek, bodů a vteřin budou mít čeští sportovní fanoušci příští rok mimořádně dostupné. A to ještě ve výčtu jedna velkolepá akce chybí.
Tuzemská metropole hostí na přelomu června a července po šesti letech všesokolský slet, v pořadí již sedmnáctý. Sportovně kulturní událost, pořádaná Českou obcí sokolskou (ČOS), je svým rozsahem světovým unikátem.
Do celého projektu se ve všech krajích republiky dohromady zapojí na sto tisíc sokolů. Sletového týdne, který stejně jako v letech 2012 a 2018 vyvrcholí hromadným skladbami na stadionu v pražském Edenu, se pak zúčastní téměř dvacet tisíc cvičenců.
Přijedou nejen z celého Česka, ale ze všech osmnácti zemí, kde Sokol působí – ponejvíce z Kanady, USA nebo Francie. „Zájem je mnohem větší než před šesti lety, kdy se uskutečnil poslední slet,“ těší Petra Svobodu, náčelníka ČOS.
O mimořádnosti akce svědčí i její finanční náročnost. Náklady by se měly v souhrnu vyšplhat ke 160 milionům korun. Značná část sumy padne na zajištění ubytování i stravování zmíněných účastníků a pronájem dvou klíčových míst, stadionu v Edenu a libeňské O2 areny.
Přibližně polovinu z rekordního rozpočtu pokryje stát, konkrétně prostřednictvím Národní sportovní agentury. S podporou nejvýznamnější pohybové organizace u nás, jejíž základy pod heslem Tužme se! položili v roce 1862 Miroslav Tyrš a Jindřichem Fügnerem, ale počítají i kraje, včetně hlavního města.
Na zbylé půlce se podílí soukromý sektor, jako jsou například generální partneři ČEPS a Penny Market, ale také především sami sokolové a sokolky. Vedle skutečnosti, že se nácviku sestav věnují ve volném čase či si na něj dokonce berou dovolenou, na realizaci svého víceletého snažení solidárně přispívají také finančně.
„Vláda vzala slet jako akci mimořádné důležitosti, což je pro nás významné. Můžeme si dovolit slet plánovat, známe rozpočtové mantinely a s určitou jistotou se pouštíme do reality už v těchto měsících, což se v roce 2018 nevědělo do poslední chvíle,“ komentuje Marek Tesař, ředitel kanceláře ČOS.
Ředitel kanceláře České obce sokolské Marek Tesař
Peníze investované státem by se nicméně do veřejných pokladen měly vrátit. Očekává se, že dvacet tisíc účastníků, kteří v Praze stráví několik dní, budou také utrácet, ať už za zboží, či služby. A totéž se předpokládá od návštěvníků, jichž by během hlavních sletových dnů mělo do Česka zavítat na padesát tisíc.
Podle ekonomické studie, kterou má Forbes k dispozici, by se přímá spotřeba v důsledku konání akce měla pohybovat kolem 350 milionů korun. Zhruba tolik peněz by tedy mělo padnout na ubytování, jídlo, dopravu či služby.
Pokud se však vezme v potaz multiplikační efekt těchto plateb a zohlední se celý odběratelsko-dodavatelský řetězec, pomáhající k úspěšné organizaci sletu, měly by tržby vystoupat mezi 640 až 686 milionů korun.
To by znamenalo, že do veřejných rozpočtů na území Česka z této sumy následně přiteče přes 130 milionů korun. Kolem sedmdesáti milionů mají navíc představovat takzvaně nenahraditelné přínosy neboli příjmy, na něž by si stát bez sletu vůbec nesáhl.
Nácvik hromadných skladeb na XVII. všesokolský slet 2024
Všesokolský slet, poprvé uspořádaný už v roce 1882, se s výjimkou období druhé světové války a totalitní diktatury koná pravidelně každých šest let. Historicky platí za vyvrcholení prezentace spolku a jeho několikaletého úsilí.
Vedle dvanácti hromadných skladeb předvedených na stadionu fotbalové Slavie dojde také na průvod centrem hlavního města, přehlídku sportovních disciplín Sokol Gala v O2 aréně nebo mši v katedrále svatého Víta na Pražském hradě.
„Naším cílem je, aby slet nebyl pouze akcí sokolů, ale stal se celospolečenskou událostí,“ přeje si Marek Tesař, mimo jiné zakladatel sportovně marketingové agentury Raul, podílející se na pořádání lyžařské Jizerské 50.
„Věřím, že podobně jako v případě olympiády dokážeme využít velkého veřejného zájmu, a z akce budeme žít několik dalších let,“ dodává muž, který v Sokole působí od roku 2017, kdy přišel pomoci s organizací posledního uspořádaného sletu.
Sokolský průvod centrem Prahy během sletu v roce 2018
Česká obec sokolská má u nás 160 tisíc členů, kteří jsou rozprostřeni ve více než tisícovce tělocvičných jednot po celé zemi. To z ní po fotbale činí druhý největší spolek u nás.
Dávno přitom není aktivitou pro starší generace – přibližně šedesát procent všech sokolů a sokolek tvoří lidé do šestadvaceti let.
Velké oblibě se poslední roky těší zejména u rodin s dětmi, jimž nabízí cvičení v podobě zkoušení různých sportovních disciplín, a to jednou až dvakrát týdně. Kromě dostupnosti a pestrosti je oproti jiným specializovaným odvětvím zároveň finančně nenáročný.
Hromadné skladby během XVI. všesokolského sletu 2018
„Sokol se za poslední roky proměnil, snažíme se být moderní, ale nadále se držíme našeho poslání: vést Čechy k pohybu, všestrannému rozvoji těla a ducha a společné aktivitě, a to bez rozdílu věku i příjmů,“ uzavírá Tesař.
