Tohle metaverzum není pro starý – ale pro mladý, zdá se, také ne. Důkaz? Nese název Subversive Capital Advisor.
Společnost vloni v lednu s velkou slávou spustila burzovně obchodovaný fond. Nazvala ho Subversive Metaverse ETF a lila skrze něj peníze do společností pracujících na infrastruktuře pro metaverza. Fond sázel proti Zuckerbergovi, jen moc dlouho nevydržel – definitivně to zabalí letos 31. května.
Po více než patnácti měsících končí s třicetiprocentní ztrátou. Subversive Capital Advisor firmu uzavře a fond zlikviduje, aby se přeorientovala na – velké překvapení – umělou inteligenci.
Fondu nepomohlo ani to, že shortoval akcie společnosti Meta, které se v den zahájení jeho obchodování pohybovaly okolo tří set dolarů za kus a loni v září si sáhly na devadesátidolarové dno. Někdo ale zkrátka trendy sjíždět musí.
Vývoj ceny akcií končícího fondu | Zdroj: TradingView
Subversive Capital nicméně není jediná. Na metaverzum zanevřel sám Mark Zuckerberg.
Zatímco ještě loni koncept propagoval, kudy chodil, a na svém hlavním „hobby projektu“ propálil skrze divizi Reality Labs 13,7 miliardy dolarů, letos se tématu v poslední zprávě o výsledcích vyhýbal.
Pokud bychom měli brát jeho slova jako indikátor, kam se letos stočilo kormidlo Mety, pak je to hlavně umělá inteligence – nikoli projekt, podle kterého se společnost přejmenovala.
A co že se stalo s „revoluční technologií“, nabízející uživatelům chaotické potloukání se v dezorientujícím a vizuálně neatraktivním světě podobném starým videohrám? Vždyť jsme se tam měli přestěhovat všichni a například někdejší prezidentský kandidát a miliardář Karel Janeček dokonce využil české metaverzum Somnium Space v neúspěšné kampani.
Máme pro něj špatnou zprávu: metaverzum je mrtvé. Janeček ale snad pro svůj luxusní haptický oblek Teslasuit, umožňující na těle cítit fyzické vjemy z virtuální reality, jako třeba kapky deště, ještě nějaké využití najde.
Vývoj akcií Mety | Zdroj: TradingView
Koncept sdíleného virtuálního prostoru s grafickou reprezentací a uživatelsky generovaným obsahem nazvaný právě metaverzum se poprvé objevil v kyberpunkovém románu Sníh od Neala Stephensona z roku 1992. Ani z tohoto literárního skvostu ale nebylo zřejmé, co by mělo uživatele v tomto prostoru vlastně držet.
Stejná potíž se ukázala o řadu let později, kdy společnost Linden Lab spustila v roce 2003 předchůdce dnešních metaverz, videohru Second Life. I zde tehdy firmy kupovaly za marketingové rozpočty nesmyslně naceněné virtuální pozemky, aby pak zjistily, že tím nezískaly žádný technologický „edge“, ale spláchly peníze do kanálu.
Přesto se hra bez pravidel v době největší slávy dostala až na obálku BusinessWeeku. Linden Lab totiž do hry implementovala prvek, přinášející ducha reálné ekonomiky: takzvané Linden Dollary, virtuální herní token.
Přestože Linden dolary neměly žádnou peněžní hodnotu a nebyly zpětně směnitelné za peněžní protihodnotu u Linden Lab, oficiální směnárna LindeX umožňovala přebytek získaný prostřednictvím podnikání ve hře nabízet dalším uživatelům za reálné dolary.
Za chvíli byla hra plná podnikavců, kteří se snažili vytěžit maximální zisk, dokud bylo virtuální železo žhavé. A začala rychle poutat pozornost médií.
Zuckerbergovo metaverzum z roku 2021 podobnou mechaniku nenabídlo, což byl také jeden z hlavních důvodů, proč bylo jeho uživatelské přijetí tak vlažné.
Vlna, kterou vyvolal, stačila na nějaký čas pobláznit investory z Wall Streetu a stát se poslední velkou mánií v big techu. Paralelní boom kryptoaktiv a hlavně znovuobjevení fenoménu NFT pak rozpohybovalo monstrum v podobě nesmyslných blockchainových virtuálních realit jako Decentraland, Sandbox nebo zmiňovaného Somnium Space.
Zde mohli důvěřiví hejlové – ať již soukromníci, nebo ti z korporátních řad – proměňovat své reálné peníze za virtuální statky s maximálně spekulativní hodnotou. Do vlastního metaverza Otherside se pouštěla dokonce Yuga Labs, firma stojící za pravděpodobně nejúspěšnějším NFT money grabem všech dob, sérií obrázků Bored Ape Yacht Club a jejich navazujících derivátů.
Již tehdy zde něco úplně nesedělo. Prostředí metaverz zela v ostrém kontrastu s nejúspěšnějšími online hrami jako Final Fantasy XIV nebo World of Warcraft většinu času virtuální prázdnotou.
Uvedené tituly mají okolo milionu aktivních uživatelů denně. Když si to srovnáte s nižšími stovkami aktivních uživatelů jednoho z nejpopulárnějších metaverz dneška, Decentralandu, s jeho údajně miliardovým ekosystémem, je to do očí bijící nepoměr.
Výjimku tvoří jen některá okrajová využití, například virtuální kasino decentralizované autonomní organizace Decentral Games, běžící v prostředí Decentralandu.
Dříve nás mohli metaverzoví vizionáři kolébat prohlášeními, že jsme v příliš raném stadiu a skutečný boom metaverz nás teprve čeká. A kdo by se přece nechtěl pochlubit tím, že byl u toho, a případně na tom ještě vydělal!
Jenže ani tento humbuk metaverzum nezachránil. Zájem ochladl a stačilo málo, aby technologický průmysl naskočil na další nový buzzword. Jakmile svět objevil generativní umělou inteligenci, byl osud metaverza zpečetěn. A zcela právem.
I kdyby se nakonec ukázalo, že byl hype okolo velkých jazykových modelů a dalších forem generativní umělé inteligence přehnaný, už teď je jasné, že tu s námi zůstane. Možná jen na pozadí a nebudeme si její přítomnost pořádně ani uvědomovat, jako je pro nás dnes samozřejmý broadband v mobilním telefonu – nicméně zůstane.
U metaverza si trvanlivostí nejsem vůbec jistý. Jakkoli to zároveň neznamená, že se nám ho za pět let někdo nepokusí nacpat znovu, přebalené pod nový populární buzzword, jako to jednou za čas zkouší výrobci televizí třeba s 3D obrazem. To ale neznamená, že jim na to musíme hned skákat.
