Do Vánoc zbývají čtyři týdny. Do konce přechodného období po vystoupení Velké Británie z Evropské unie o jeden víc. Jaký dárek londýnští a bruselští vyjednavači českým exportérům přinesou, však zůstává i v takto šibeničním termínu stále nechtěným překvapením.
Zástupci Velké Británie a států evropské sedmadvacítky měli bezmála celý jeden rok na to, aby vyřešili, jakými pravidly se bude vzájemný obchod řídit od 1. ledna 2021. Právě tehdy totiž uplyne zmíněné dvanáctiměsíční přechodné období, během něhož sice už Spojené království členem EU teoreticky není, ale z hlediska byznysu a každodenního života se obě strany tváří, jako by tomu bylo naopak.
Jenže to už za chvíli nepůjde. Pokud si v horizontu několika příštích dní britský vyjednavač David Frost s Michelem Barnierem zastupujícím EU neplácnou, k žádné dohodě nedojde a na obou březích Lamanšského průlivu se začne obchodovat podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO). Což bude znamenat zavedení cel, kvót a dalších obchodních bariér.
Poslední zprávy přicházející z Londýna a Bruselu jako by naznačovaly, že vůle domluvit se přece jen existuje. Ovšem rozhodně ne za každou cenu. Spory panují, respektive dlouhodobě přetrvávají, například v oblasti pravidel hospodářské soutěže, životního prostředí, práv zaměstnanců i rybolovu.
Unie se bojí, že se její firmy ocitnou v nevýhodě, pokud nebude mít sama možnost dohlížet na ochranu a zachování konkurenčního prostředí. Zástupci Spojeného království pro změnu říkají, že do toho, co se bude od nového roku dále v rámci podnikatelského prostředí dít na ostrovech, už evropským představitelům nic není.
V otázce přístupu na jednotný trh by se podle Britů naopak ani po 1. lednu nic měnit nemělo. Což si však EU nedokáže za současné situace dost dobře představit.
Jinými slovy, jestliže jedna ze stran v inkriminovaných oblastech ze svých požadavků alespoň částečně neustoupí, přibude řadě majitelů britských i evropských firem spousta vrásek na čele. Pro Českou republiku tvoří největšího zahraničního partnera sousední Německo, ovšem i do Británie vyvážejí tuzemské podniky ve velkém.
Jeden příklad za všechny: Škoda Auto. Mladoboleslavská automobilka stihla vloni na britské ostrovy vyexportovat na 75 tisíc svých vozů. Letos to nejspíš bude o něco méně, ale i tak lze konstatovat, že až doposud se jí na tamním trhu relativně dařilo.
Otázkou je, jak to bude vypadat příští rok. Spekuluje se totiž, že v případě takzvaného no-deal scénáře by mohlo být na osobní auta uvaleno clo ve výši 10 procent a na ta užitková dokonce až 16, což jejich konkurenceschopnosti rozhodně nijak nepomůže.
Ovšem to je jen pověstná špička ledovce. Vloni se z Česka na britské ostrovy vyvezlo zboží v hodnotě zhruba 58 miliard korun, vedle Škodovky zde působí i celá řada jiných firem, které ani pět týdnů před koncem roku netuší, dle jakých pravidel se budou od ledna řídit.
Budějovický Budvar ročně na druhou stranu Lamanšského průlivu vyexportuje desítky tisíc hektolitrů piva. Britský trh je pro slavnou tuzemskou značku důležitý, a pochopitelně ani jí se varianta tvrdého brexitu příliš nezamlouvá. Ačkoliv možná z trochu odlišného důvodu, než jak by se mohlo na první pohled zdát.
„Pro nás to bude především znamenat vyšší administrativní zatížení,“ říká ředitel Budějovického Budvaru Petr Dvořák. „Budeme si muset platit extra skladové prostory, budeme se muset zabývat monitoringem toho, kolik piv a kam jsme v rámci Velké Británie vyvezli a tak podobně,“ vysvětluje.
Že by došlo k nějakému zásadnímu výpadku tržeb, si nicméně Dvořák nemyslí. „O případném dovozním clu se toho v tuto chvíli zatím moc neví, ale co jsme měli možnost vypozorovat, tak Londýn bude chtít mít pro začátek veškerý pohyb zboží hlavně dobře zmonitorovaný, což by naše administrativní náklady během příštího roku navýšilo zhruba o 30 tisíc liber, tedy necelých 900 tisíc korun,“ říká Dvořák.
Jinak by se ale podle něj v případě Budějovického Budvaru nic dramaticky změnit nemělo. „Respektive alespoň v tuto chvíli o ničem takovém nevíme,“ dodává.
Ani další oslovení čeští exportéři nevidí hrozbu odchodu Londýna z evropského trhu bez dohody až tak černě. „Pro naši firmu se změní pouze to, že každý vývoz bude muset projít celním úřadem jako u ostatních teritorií mimo Evropskou unii. Dalších překážek v obchodu se neobáváme,“ potvrdil redakci Forbesu Tomáš Uher, obchodní ředitel společnosti RWT zabývající se výrobou brousících strojů.
Se svými zahraničními odběrateli se na téma blížícího se konce přechodného období baví pravidelně, většinou však na jejich popud.
„Britští partneři mají kvůli kolísajícímu kurzu v současné době problém s výměnou jejich měny na eura, jelikož naše exportní ceníky jsou nastaveny v eurech. Jedním z nich jsme dokonce byli dotázáni, jestli bychom si proto nezaložili bankovní účet v librách a nepřenastavili ceníky na libry, čímž bychom ovšem veškerá rizika s výkyvem kurzu vzali na sebe,“ říká Uher.
Jinak naopak přiznává, že několik posledních let hrála situace kolem avizovaného brexitu rychnovské firmě spíše do karet. Z důvodu obav z toho, co bude následovat, byl o jejich výrobky na tamním trhu značný zájem.
„Zejména v případě našich dřevoobráběcích brousících strojů došlo za poslední rok k několikanásobnému navýšení objemu prodeje,“ dodává.
Že období od 1. ledna 2021 dále představuje spíše výzvu než problém, jsou přesvědčeni taktéž ve společnosti Modus. Výrobou osvětlovací techniky se zde zabývají dlouhých 20 let a na zahraniční trhy putuje až 70 procent jejich produkce.
„Právě z tohoto důvodu máme certifikaci zjednodušeného
celního řízení, a tak pro nás tvrdý brexit technicky vzato žádné větší překážky
nepředstavuje,“ podotýká komerční ředitel jinočanského podniku Jan Kavka.
Společnost nicméně počítá s jistými finančními ztrátami plynoucími z potenciálního odchodu Velké Británie z jednotného evropského trhu bez dohody. Rozhodně by však neměly být nijak zvlášť poškozující.
„V případě tvrdého brexitu dojde ke zdražení našich svítidel o clo – v průměru o pět procent –, což může ovlivnit jejich konkurenceschopnost na tamním trhu. Rozhodně se ale Velké Británie nevzdáváme. I v dnešní, trochu složitější době zde stále realizujeme zakázky a máme chuť bojovat dál,“ dodává Kafka s tím, že spíše než tvrdý brexit by podnikání jeho firmy mohla ohrozit současná koronakrize.
