Ukrajina žádá Evropskou unii o další miliardy na obranu a zároveň už získala první část unijní vojenské půjčky určené na nákup dronů. Německo mezitím znovu potvrdilo pokračující podporu Kyjevu, ukrajinské síly hlásí zásah ropného terminálu u Petrohradu, Kyjev se snaží urovnat vztahy s Polskem a Rusko s Čínou oznámily další společná vojenská cvičení. Co všechno přinesl uplynulý týden na Ukrajině?
Rusko a Čína chystají společné námořní cvičení. Rusko a Čína v průběhu července uskuteční společné vojenské cvičení ve vodách i vzdušném prostoru u čínského přístavního města Čching-tao. „Po skončení cvičení se část jednotek z obou stran přesune do příslušných oblastí Tichého oceánu, kde budou provádět společné námořní hlídky,“ uvádí se v prohlášení.
Podle Pekingu jde o pravidelná každoroční cvičení, jejichž účelem je posilování spolupráce při řešení bezpečnostních výzev a podpora regionálního míru a stability.
Německo bude Ukrajinu dál podporovat, ujistil Merz Zelenského. Německý kancléř Friedrich Merz v sobotu v telefonátu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským potvrdil pokračující podporu Německa Ukrajině. Rozhovor se uskutečnil tři dny před začátkem summitu NATO v Ankaře.
„Prezident poděkoval spolkovému kancléři za německou podporu, obzvlášť v obraně proti vzdušným útokům,“ uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. „Spolkový kancléř zopakoval, že se Ukrajina může spolehnout na další podporu Německa,“ dodal.
Ukrajina navrhla Polsku kroky k urovnání vzájemných sporů. Ukrajina navrhla Polsku sérii kroků, které mají přispět ke zlepšení vzájemných vztahů včetně řešení citlivých historických témat. Prohlásil to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha po středečním jednání se svým polským protějškem Radoslawem Sikorským ve Varšavě.
Sybiha zdůraznil, že Polsko od začátku ruské invaze v únoru 2022 patří k nejvýznamnějším podporovatelům Ukrajiny. Rusko podle něj představuje společného nepřítele obou zemí a pokračující agrese společnou bezpečnostní výzvu.
Vztahy mezi Kyjevem a Varšavou v posledních dnech zatížil spor o rozhodnutí Ukrajiny pojmenovat vojenskou jednotku po armádě, která se za druhé světové války podílela na masakrech polského obyvatelstva. Ukrajinský ministr zároveň odmítl, že by nedávné pojmenování ukrajinské vojenské jednotky po historické armádě mělo „protipolský záměr“.
Kyjev hlásí zásah ropného terminálu u Petrohradu. Ukrajina při útoku na Petrohrad a okolní Leningradskou oblast zasáhla přístav i energetickou infrastrukturu. Podle ruských úřadů byl zasažen také ropný terminál.
Útok potvrdil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, zatímco Moskva avizovala odvetu. Ruské úřady tvrdí, že útok si nevyžádal žádné oběti. Zelenskyj upřesnil, že cílem útoku byla infrastruktura, která podle Kyjeva podporuje financování ruské války, i vojenské objekty.
„Ukrajinské síly zasáhly přístavní ropnou infrastrukturu, která generuje příjmy pro ruskou válku, ale také Kronštadt, důležitý vojenský cíl vzdálený více než 850 kilometrů od ukrajinských hranic,“ uvedl na Telegramu ukrajinský prezident.
Kyjev žádá EU o miliardy na obranu, chce využít šance na bojišti. Ukrajina vyzvala své partnery v Evropské unii k uvolnění dalších 6,6 miliardy eur (zhruba 160 miliard korun) na vojenskou podporu. Podle dopisu ukrajinského ministra obrany Mychajla Fedorova, do kterého nahlédla agentura Reuters, chce Kyjev využít současné „okno příležitosti“ na bojišti k získání převahy nad Ruskem.
Fedorov napsal, že příznivé podmínky mohou trvat přibližně šest až devět měsíců. Právě v tomto období by podle něj mohla dodatečná vojenská pomoc výrazně ovlivnit situaci na frontě.
Požadovaných 6,6 miliardy eur je k dispozici v rámci Evropského mírového nástroje. Jejich uvolnění v minulých letech blokovala předchozí maďarská vláda premiéra Viktora Orbána, na začátku června ale Maďarsko s novým premiérem Péterem Magyarem při pracovních jednáních v Bruselu naznačilo změnu svého postoje.
Havlíček chystá podnikatelskou misi na Ukrajinu. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček připravuje podnikatelskou misi na Ukrajinu, která má propojit české firmy s ukrajinskými partnery i představiteli tamní vlády. Součástí programu mají být také jednání o licencích na těžbu plynu.
Havlíček to oznámil po jednání na Úřadu vlády se zástupci českých společností působících na Ukrajině. Vedle příprav mise se diskutovalo také o možnostech posílení státní podpory pro české podniky, které na ukrajinském trhu působí nebo se na něj chystají vstoupit.
Podle ministra by větší roli při podpoře firem mohly sehrát instituce jako Národní rozvojová banka a Exportní garanční a pojišťovací společnost, které pomáhají s financováním a pojištěním exportních projektů.
Ukrajina dostala miliardy z unijní půjčky, částka je určená pro drony. Evropská komise v úterý uvolnila první část vojenské složky unijní půjčky pro Ukrajinu. Kyjev obdržel 3,9 miliardy eur (94,6 miliardy korun), které jsou určeny na pořízení dronů. Platba navazuje na převod 3,2 miliardy eur z makrofinanční podpory, jehož uskutečnění minulý týden oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen.
