Prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil novou obrannou a energetickou spolupráci s Ázerbájdžánem a připustil možnost mírových jednání s Ruskem, zatímco Evropská unie schválila Ukrajině zhruba devadesát miliard eur a nové protiruské sankce. Konflikt ale dál eskaluje – Rusko útočí i v blízkosti černobylské jaderné elektrárny a Ukrajina zasahuje ruskou ropnou infrastrukturu.
Obranná a energetická spolupráce Ukrajiny a Ázerbájdžánu: Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Ukrajina a Ázerbájdžán se dohodly na obranné a energetické spolupráci. Ukrajinský prezident dodal, že s ázerbájdžánským vládcem Ilhamem Alijevem také hovořil o možnosti mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Ázerbájdžánu.
„Jsme připraveni na další jednání v Ázerbájdžánu, pokud bude Rusko připraveno na diplomacii,“ uvedl Zelenskyj k možným mírovým rozhovorům s Moskvou.
Ázerbájdžán je další arabskou zemí v blízkosti války v Íránu, se kterou Zelenskyj podepsal dohodu o obranné a další spolupráci.
Státy Evropské unie schválily půjčku Ukrajině a obnovu Družby: Ve čtvrtek schválily členské státy Evropské unie půjčku pro Ukrajinu ve výši devadesáti miliard eur (2,2 bilionu korun) a nové sankce proti Rusku.
Stalo se tak po stáhnutí blokace půjčky ze strany Maďarska, které svůj souhlas podmiňovalo obnovením tranzitu ruské ropy do Maďarska přes ropovod Družba. Přes stejný ropovod začalo ropu opět dostávat i Slovensko.
Ropovod Družba byl odstaven od konce ledna a podle tvrzení ukrajinské strany byl poškozen při ruském útoku.
Volodymyr Zelenskyj ocenil půjčku od Evropské unie a uvedl, že se Kyjev bude snažit o získání první části v květnu či červnu. Peníze jsou podle něj potřebné pro výrobu a nákup zbraní, jakož i na přípravu kritické infrastruktury na příští zimu.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen ve čtvrtek před novináři zdůraznila, že první tranši získá Kyjev ještě v tomto čtvrtletí.
Evropská unie poskytne Kyjevu bezúročnou půjčku na roky 2026 a 2027. Peníze si půjčí na kapitálových trzích a ručit bude rezervou v unijním rozpočtu. Ukrajina svou půjčku splatí až poté, co Rusko zaplatí válečné reparace.
Ruské drony v blízkosti Černobylu: Několik dnů před čtyřicátým výročím katastrofy v Černobylu v roce 1986 Rusko vyslalo drony a rakety Kinžal v blízkosti odstavené jaderné elektrárny, čímž zvýšilo riziko rozsáhlé nehody.
„Takové odpaly nelze vysvětlit žádnými vojenskými důvody. Je zřejmé, že nad jadernými zařízeními létají výhradně za účelem zastrašování a teroru,“ prohlásil ukrajinský generální prokurátor Ruslan Kravčenko.
Jak Černobyl, tak jaderná elektrárna u města Chmelnyckyj na západě Ukrajiny se nacházejí na dráze letu ruských hypersonických raket Kinžal a Ukrajina zaznamenala průlet 35 raket Kinžal ve vzdálenosti do dvaceti kilometrů od některé z dvojice elektráren.
Kinžal je hypersonická raketa odpalovaná z letících letadel, která může nést půltunovou hlavici a kterou vychvaloval ruský prezident Vladimir Putin. Při rychlosti 6500 kilometrů za hodinu urazí pětikilometrovou vzdálenost za několik vteřin.
Kravčenko uvedl, že ve třech různých případech kinžaly dopadly na zem asi deset kilometrů od Chmelnycké jaderné elektrárny. Nebylo jasné, proč se rakety zřítily, ale Kravčenko uvedl, že trosky nenesly žádné známky zásahu protivzdušnou obranou.
Ukrajinské útoky způsobily rozsáhlé ekologické škody: Nedávné ukrajinské vzdušné útoky na rafinerii a ropný terminál v Tuapse na ruském pobřeží Černého moře měly i jiné důsledky, než je na první pohled patrné.
Podle místních obyvatel se po druhém útoku uniklá ropa rozšířila do moře a na sociálních sítích informovali o výskytu ropného deště. Satelitní snímky zaznamenaly znečištěnou plochu o velikosti deset tisíc metrů čtverečních.
Vojenský expert Jan Matvejev poukázal na to, že po druhém útoku je zřejmé, že ruská protivzdušná obrana není schopna Tuapse ochránit. Nevyloučil proto, že se ukrajinské síly pokusí o další úder, což by na dlouhou dobu vyřadilo z provozu jedinou ruskou rafinerii s přímým přístupem k Černému moři.
