Evropská unie se na summitu shodla na dočasné půjčce devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun) pro Ukrajinu – s tím, že paralelně pokračují práce na využití zmrazených ruských aktiv. Česká muniční iniciativa Ukrajiny se zřejmě rušit nebude, Ukrajině se daří demolovat ruskou energetickou infrastrukturu, Kreml posiluje Bělorusko systémem Orešnik a Evropa míří k zákazu ruského plynu.
Jak bude vypadat další financování Ukrajiny? Na summitu Evropské unie, který proběhl ve čtvrtek, se shodli zástupci jednotlivých zemí, že poskytnou Ukrajině půjčku devadesát miliard eur, Česká republika si ale vyjednala, že za ni neručí, uvedl po skončení summitu v Bruselu premiér Andrej Babiš.
Za půjčku, o které se nakonec rozhodlo, bude Unie ručit rezervou v unijním rozpočtu. Půjčka, kterou si EU vezme na finančních trzích, má být podle informací pouze dočasným řešením.
V plánu totiž byla dlouhou dobu takzvaná reparační půjčka, kdy chtěli unijní země využít zmrazená ruská aktiva na financování Ukrajiny. Technické a právní práce by ohledně této alternativy měly v nadcházejících měsících pokračovat.
Ruský prezident Vladimir Putin dříve varoval před vážnými následky v případě, že by Evropská unie kvůli financování Ukrajiny zabavila ruská aktiva.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas řekla, že evropští lídři si v otázce financování Ukrajiny nemohou dovolit selhat a naopak musí ukázat, že jsou silní.
Vánoční dary Ukrajině. Na muniční iniciativu pro Ukrajinu dárci věnovali sto miliard korun, dvěma až třemi miliardami přispělo Česko. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to v neděli řekl bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS).
K podpoře Ukrajiny se připojil i český miliardář Ivo Lukačovič, který v rámci iniciativy Dárek pro Putina poslal Ukrajině sto milionů korun.
Muniční iniciativa bude nejspíš pokračovat. Česká muniční iniciativa na pomoc Ukrajině pravděpodobně neskončí, vyplynulo z páteční tiskové konference ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD). Hledat se bude její optimální podoba, dodal. „Stojíme na straně Ukrajiny, Ukrajina je země, která se brání, agresorem je Rusko,“ uvedl.
Ekonomické problémy nepřimějou Putina k ukončení války. Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině.
Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.
Ruská ekonomika se potýká s nekontrolovanou inflací a růstem rozpočtového deficitu, který je důsledkem rozsáhlých vojenských výdajů a klesajících příjmů z prodeje ropy a zemního plynu.
Ukrajinské zásahy. Ukrajinské drony zasáhly v pátek třetí těžební plošinu v Kaspickém moři, která patří ruské společnosti Lukoil. Napsaly to ukrajinské servery s odvoláním na své zdroje. O zásazích prvních dvou plošin ukrajinská média informovala dříve v týdnu.
Ukrajina rovněž zasáhla a kriticky poškodila tanker ruské stínové flotily ve Středozemním moři. Tento úder byl proveden bezpilotními letouny. Napsaly to agentury Reuters a AFP. Moskva se k žádnému z těchto útoků nevyjádřila.
Rusko posiluje Bělorusy. Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko podle tiskových agentur oznámil, že v jeho zemi je od středy umístěn nedávno vyvinutý ruský raketový systém Orešnik.
Tyto střely středního doletu mohou nést jaderné zbraně a některá média je označují jako hypersonické. Běloruská opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská řekla agentuře AP, že nasazení střel Orešnik v Bělorusku prohlubuje vojenskou a politickou závislost země na Rusku.
Konec ruského plynu v Evropě. Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu 2027.
Evropská unie tak chce připravit Rusko o prostředek, kterým financuje válku na Ukrajině, a zároveň posílit energetickou nezávislost svých členských států.
Němci prohlubují vztahy s Ukrajinou. Podle agentur Reuters a DPA proto vypracovaly desetibodový plán, který slibuje mimo jiné pravidelné konzultace ministerstev obrany, podporu společných zbrojních podniků či integraci ukrajinského průmyslu do evropského zbrojního trhu.
Německo je největším dodavatelem vojenské pomoci Ukrajině v Evropě. Obrannou spolupráci se zemí, která se už téměř čtyři roky brání ruské invazi, chce ale Berlín ještě prohloubit. „Vojenská podpora Ukrajiny má vzájemný životně důležitý význam,“ uvádí německá vláda.
