Ukrajina se potýkala s četnými nálety ruských dronů na její území. Zatímco některé měly za cíl vyčerpat muniční zásoby Ukrajiny, jiné mohly způsobit jadernou katastrofu. Ukrajině i kvůli těmto vzdušným útokům údajně schází munice. Část vojenských balíčků ze zahraničí nyní může místo na východ Evropy směřovat do Izraele. Co přinesl týden v dění kolem ukrajinského konfliktu?
- Hrátky s jaderným ohněm. Ruské drony během úterní noci zaútočily na oblast poblíž jaderné elektrárny v západoukrajinské Chmelnycké oblasti, citoval ruskojazyčný server BBC ukrajinské ministerstvo energetiky. Podle šéfa Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafaela Grossiho zazněl v blízkosti jaderného zařízení silný výbuch, který vyrazil okna v areálu elektrárny a způsobil dočasný výpadek proudu ve stanicích monitorujících radiaci. Oblastní úřady informovaly o nejméně šestnácti zraněných v nedalekém městě a celkem dvaceti poškozených budovách, na které dopadly trosky zničených bezpilotních letounů ruské armády.
- Pozastavení obilných plaveb. Ukrajina kvůli hrozbě ruských letadel pozastavila plavbu v novém černomořském obilném koridoru, jak informovala ukrajinská konzultační firma Barva Invest s odvoláním na Správu ukrajinských mořských přístavů. Současný koridor v Černém moři zřídila Ukrajina poté, co Rusko v létě odmítlo prodloužit takzvané obilné dohody, které upravovaly vývoz ukrajinského obilí a dalších ukrajinských zemědělských plodin v době války přes Černé moře. Jejich uzavření o rok dříve zprostředkovaly OSN a Turecko. Nový koridor funguje od poloviny srpna.
- Podpora z USA a Dánska. Spojené státy a Dánsko oznámily novou vojenskou pomoc Ukrajině. Washington poskytne vojenské vybavení za 150 milionů dolarů (asi 3,5 miliardy korun) a Kodaň dokonce za 3,7 miliardy dánských korun, tedy 12,2 miliardy korun českých. Balík obsahuje mimo jiné střely do protiraketových systémů HIMARS, dělostřelecké granáty, střely Stinger, přístroje pro noční vidění, tanky T-72EA a vybavení do chladného počasí, píše agentura Unian. Od začátku ruské invaze se vojenská pomoc Spojených států Kyjevu vyšplhala na hodnotu 46,7 miliardy dolarů, v přepočtu asi 1,09 bilionu korun.
- Scholz naléhá na EU. Německý kancléř Olaf Scholz by chtěl ještě do konce roku dosáhnout v Evropské unii dohody o dlouhodobé finanční podpoře Ukrajiny. V úterý to prohlásil na německo-ukrajinském hospodářském fóru v Berlíně, na kterém Kyjev ujistil o další německé pomoci. Společný a dlouhodobý finanční závazek na podporu Ukrajiny patří v EU ke kontroverzním tématům, podle kancléře je ale důležité shodu najít, aby měla Ukrajina zajištěnou udržitelnou pomoc. „Budu pracovat na tom, abychom měli do konce roku konkrétní řešení,“ řekl Scholz.
- „Nepřítel mého nepřítele…“ Rusko v čase, kdy se potýká se západními sankcemi, výrazně posiluje zahraniční obchod s Čínou. Jejich obchodní vztahy se utužily na regionální konferenci na severovýchodě Číny. Ve městě Šen-jang, což je metropole provincie Liao-ning, se na spolupráci dohodli zástupci z řad ruského hospodářství i politiky a téměř 800 čínských podniků, které se chtějí uchytit na ruském trhu. Jednotlivé firmy podnikají v průmyslu a logistice, v elektronickém obchodě, ale i v zemědělství, uvádí týdeník Der Spiegel s odkazem na čínská média. Dodávky z Liao-ningu do Ruska se během letošního roku zvýšily o 82,3 procenta na 42,64 miliardy jüanů, bezmála 136 miliard korun.
- Soupeření o podporu? Kyjev nyní přímo soupeří s Izraelem o západní dodávky raket protivzdušné obrany a dělostřelecké munice, zejména ze Spojených států. Část této podpory pochází ze strategických zásob, které Pentagon skladuje v Izraeli. Vysoký představitel amerického ministerstva obrany minulý týden potvrdil, že část z nich byla přerozdělena izraelským silám. Jestli Pentagon najde náhradní zásoby pro Ukrajinu, není jasné.
- Sebevražedná mise ruských minidronů. Zprávy z fronty naznačují, že Ukrajině chybí munice k použití zhruba 350 darovaných západních dělostřeleckých systémů. Rusové jsou si rostoucího nedostatku zřejmě vědomi a vytáhli do akce své nejjednodušší drony, které Moskva vypouští zřejmě s jediným účelem: vyčerpat zásoby ukrajinských raket, píše agentura Reuters. Malé špionážní drony podle ukrajinské veřejnoprávní televize nesou reflektory, aby zajistily, že budou odhaleny. Každý z těchto dronů, sestavených z levných dostupných součástek, stojí odhadem okolo 1500 dolarů (35 tisíc korun), což je méně než jedna z mnohdy několika raket vypálených k jejich sestřelení.
- Recyklované rakety. Nedostatek raket chtějí Ukrajinci vykompenzovat přetvořením vyřazených střel do západních stíhaček na rakety země-vzduch, které lze využít jako prostředek protivzdušné obrany. S odvoláním na nejmenovaného vysoce postaveného ukrajinského představitele to uvedl britský deník Financial Times. Jde o nadzvukové střely AIM-9 Sidewinder, které mohou nést například americké stíhačky F-16. „Ty střely AIM-9 byly mimo provoz. My je opravujeme. Přišli jsme na způsob, jak je odpalovat ze země. Je to jakási improvizovaná protivzdušná obrana,“ sdělil britskému listu nejmenovaný ukrajinský činitel.
