Válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se dál nese ve znamení vzájemných vzdušných úderů a obě strany pravidelně informují o ztrátách na životech. Napadená Ukrajina v uplynulém týdnu čelila útoku hypersonické rakety Orešnik, naproti tomu ruská strana musela po náletu dronů hasit požár jedné z největších rafinerií v zemi. Co dalšího přinesl týden války na východní frontě?
Hypersonická raketa v akci. Rusko v noci na neděli podniklo rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, při němž podle prezidenta Volodymyra Zelenského použilo hypersonickou raketu středního doletu Orešnik, zhruba šest stovek dronů a devadesát raket či střel.
Hlavním terčem byl Kyjev, kde úřady hlásí nejméně čtyři mrtvé a desítky zraněných, další zranění jsou i v jiných regionech. Balistická raketa Orešnik podle ukrajinské strany zasáhla město Bila Cerkva asi osmdesát kilometrů jižně od Kyjeva, přičemž nejde o první nasazení této zbraně s vysokým ničivým potenciálem proti Ukrajině. Protivzdušná obrana napadeného státu uvedla, že zneškodnila 549 dronů a 55 raket či střel různých typů.
Ruské ministerstvo obrany nasazení Orešniku i dalších hypersonických zbraní potvrdilo a útok označilo za odvetu za ukrajinské údery na civilisty, při nichž podle ruských úřadů zemřelo 21 lidí. Ministerstvo dodalo, že za uplynulou noc ruské síly sestřelily 33 ukrajinských dronů.
Víkendové nálety. Útok hypersonickou raketou byl vyústěním předešlých náletů, které podnikaly obě strany od pátečního večera. V Charkovské oblasti podle ukrajinských úřadů zahynuli nejméně tři lidé a dalších pět bylo zraněno, v Chersonu ruské drony zabily čtyřiašedesátiletou ženu a v Sumské oblasti si útok na pohřební průvod vyžádal jednoho mrtvého a osm raněných.
Ukrajinské drony podle Kyjeva zasáhly také ruský vojenský podnik v Permském kraji vzdálený zhruba 1700 kilometrů od hranic a způsobily požár ropného skladu v Novorossijsku. Ukrajinské letectvo uvedlo, že Rusko v noci na sobotu vyslalo 124 dronů, z nichž se 102 podařilo zneškodnit. Informace z obou stran však nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. O obětech a raněných informovaly obě strany rovněž na začátku týdne.
Rafinerie v plamenech. Ukrajinská armáda ve středu uvedla, že zasáhla rafinerii v Kstovu v ruské Nižněnovgorodské oblasti. Ruské úřady hlásí požár v průmyslových objektech, který podle nich způsobil pád trosek dronů. Podle ruského ministerstva obrany zasáhly poslední ukrajinské útoky opět většinu západního a středního Ruska. V Rostově ukrajinský dron zranil jednoho člověka.
Generální štáb ukrajinské armády informoval, že útok na rafinerii v Kstovu zasáhl jednotku primárního zpracování ropy a způsobil požár. „Pád trosek způsobil škody a následný požár dvou průmyslových objektů v Kstovském okrese,“ uvedl na Telegramu gubernátor oblasti Gleb Nikitin. Protivzdušná obrana podle něj během úterní noci a ve středečních ranních hodinách v oblasti sestřelila třicet bezpilotních letounů.
Rafinerie v Kstovu patří druhému největšímu ruskému ropnému koncernu Lukoil a řadí se mezi deset největších v zemi. Útok na toto zařízení oznámila ukrajinská armáda také v úterý.
Méně peněz z Česka. Přímé výdaje státního rozpočtu vyplácené v souvislosti s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 2,1 miliardy na 15,1 miliardy korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Stejně jako loni poukázala na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit.
Nejvyšší část přímých výdajů tvořila humanitární dávka, jež si vyžádala 8,8 miliardy korun. To byl meziroční nárůst o 0,8 miliardy korun. Zvýšená platba státu do veřejného zdravotního pojištění za válečné uprchlíky loni vzrostla o 0,1 miliardy na 4,1 miliardy korun. Naproti tomu podpora školství klesla o 1,3 miliardy na 0,3 miliardy korun. Kompenzační příspěvek na nouzové ubytování osob z Ukrajiny se loni propadl na 55 milionů, tedy o 1,6 miliardy korun.
