Donald Trump během uplynulého týdne znovu otevřel několik zásadních zahraničněpolitických i domácích témat. Washington pokročil v jednáních o americké základně v Polsku, odmítl vízum palestinskému prezidentovi a schválil nové sankce proti Rusku. Trump zároveň pohrozil Evropské unii cly, podpořil dodávky munice Izraeli, oznámil dohodu s Dánskem o Grónsku a zakázal trojici médií v Bílém domě. Co všechno přinesl uplynulý týden v Trumpově Americe?
Trump zakázal třem médiím vstup do Bílého domu. Americký prezident v pátek oznámil, že s okamžitou platností zakazuje médiím CNN, MS NOW a Politico přístup do Bílého domu. Důvodem má být podle něj jejich údajné zveřejňování „falešných zpráv“ o jeho administrativě. Trump zároveň naznačil, že podobné opatření může čekat i další média.
Dánsko a USA uzavřely dohodu o Grónsku. Donald Trump v pátek uvedl, že se Spojenými státy a Dánskem podařilo dosáhnout dohody ohledně budoucnosti Grónska. Washington podle něj získá kontrolu nad svými bezpečnostními zájmy na ostrově. Zároveň by žádná země považovaná za nepřátelskou neměla možnost v Grónsku zřídit základnu bez souhlasu USA.
Podle dánské premiérky Mette Frederiksen představuje dohoda přínos jak pro Dánsko, tak pro NATO, uvedla AFP. K jejímu formálnímu podpisu by podle dánské vlády mělo dojít příští týden na Valném shromáždění OSN.
Trump podepsal zákon o nových sankcích proti Rusku. Americký prezident v pátek podepsal zákon, který zavádí rozsáhlé sankce proti Rusku. Opatření mají zvýšit tlak na Moskvu a přispět k ukončení války na Ukrajině, informovaly světové agentury.
Sankční balík nese jméno republikánského senátora Lindseyho Grahama, který zemřel v červenci krátce po své poslední návštěvě Ukrajiny.
USA se přiblížily k nové vojenské základně v Polsku. Spojené státy a Polsko dosáhly pokroku v jednáních o zřízení stálé základny americké armády na polském území. Uvedl to ve čtvrtek americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social, kde zároveň ocenil úsilí polského prezidenta Karola Nawrockého.
Polsko o posílení přítomnosti spojenců z NATO na svém východním křídle usiluje výrazněji od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022. Zřízení nové americké základny by představovalo další rozšíření vojenské spolupráce mezi Varšavou a Washingtonem.
Washington nepustí Abbáse na zasedání OSN. Mahmúd Abbás, prezident Palestinské samosprávy, se příští týden osobně nezúčastní zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Spojené státy mu totiž odmítly vydat vstupní vízum.
Americké ministerstvo zahraničí ve středu zároveň informovalo o prodloužení sankcí, které znemožňují udělování víz představitelům Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. V oznámení však Abbás ani jiný konkrétní palestinský činitel uvedeni nejsou.
USA chystají pro Izrael dodávku bomb za miliardy dolarů. Izrael by mohl od Spojených států obdržet desítky tisíc leteckých bomb v rámci připravovaného obchodu za 2,8 miliardy dolarů (58,9 miliardy korun). Součástí dodávky mají být i bomby o hmotnosti devět seti kilogramů, informoval deník The Washington Post.
Administrativa prezidenta Joea Bidena přitom před dvěma lety obdobné dodávky pozastavila. Reagovala tak na obavy z vysokého počtu civilních obětí v Pásmu Gazy.
Trump hrozí EU cly kvůli možné spolupráci s Kanadou. Americký prezident ve středu varoval Evropskou unii před zavedením vysokých cel a případným omezením obchodních vztahů. Reagoval na návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyen, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem Evropské unie.
„Pokud to udělají a pokud to budu považovat za akt nepřátelství, uvalím značná cla nebo přeruším s Evropou obchod, u mnoha věcí,“ cituje AFP prezidenta.
Von der Leyen svůj návrh přednesla ve středu v Evropském parlamentu za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho.
Konec Bidenových emisních limitů. Americký Úřad pro ochranu životního prostředí zrušil pravidla, která za vlády Joea Bidena omezovala emise oxidu uhličitého z elektráren. Zároveň připravuje rozsáhlejší zásah do klimatické regulace. Z energetiky chce odstranit i zbývající federální limity na emise skleníkových plynů.
Bidenova administrativa požadovala, aby stávající uhelné elektrárny a nově postavené plynové elektrárny kontrolovaly až devadesát procent svých emisí oxidu uhličitého.
