Dost možná už jste taky zažily pracovní pohovor, který probíhal hladce
– ovšem jen do doby, než se vás zeptali na to, zda plánujete mít děti. A vy jste si nebyly úplně jisté, co na to vlastně říct.
Přestože se tento dotaz bere i v Česku za diskriminační, není výjimkou, že od potenciálního zaměstnavatele přiletí. Někteří šéfové jej totiž stále považují za naprosto normální. Nejlepší je proto přijít s dokonale připravenou odpovědí.
Britský úřad Equality and Human Rights Commission (EHRC) loni provedl průzkum mezi víc než tisícovkou řídících pracovníků ze soukromého sektoru a zjistil, že 36 procent z nich považuje dotaz na plánování dětí směrem k uchazečkám za nezávadný. Skoro polovina z nich si taky myslí, že je pochopitelná i otázka, jestli mají malé děti.
I když se takové jednání může zdát šokující a nefér (proč se na podobné věci neptají mužů?), je pravděpodobné, že pokud je vám míň než čtyřicet, něco takového u pohovoru zaslechnete. Je tedy rozumné být na takový typ výslechu připravena. Takže jak těmito nepříjemnými vodami proplout?
Znáte svá práva?
V první řadě byste měly vědět, že zaměstnavatel nemá právo se na nic takového – tedy jestli jste vdaná, máte děti nebo je plánujete – dotazovat, protože tím odporuje zákazu diskriminace a nezajišťuje rovné zacházení.
Jistě, namítnout člověku, u kterého se ucházíte o vysněné zaměstnání, že se ptá na nevhodné věci, se nikomu moc nechce. Ovšem jsou způsoby, jak k tomuto problému přistoupit, aniž byste své šance na přijetí zazdily.
Nejdřív je nutné pochopit kontext položeného dotazu. Jestli není přímo spojen s danou pozicí a vaším potenciálním výkonem v povolání, můžete jeho zodpovězení odmítnout.
Diplomatická odpověď bývá nejlepší. Zdůrazněte, že tento typ informace nijak neovlivní vaši schopnost vykonávat požadovanou práci. Tedy něco ve smyslu: Umím svůj osobní a pracovní život oddělovat, takže ten první nijak neovlivní ten druhý. Odvážnější bude: Mohla bych vědět, proč je tato otázka relevantní k tomuto náboru? Případně se můžete pozeptat: Než odpovím, ráda bych pochopila, jak se tento dotaz vztahuje k mým schopnostem vykonávat tuto práci.
Tímto způsobem jemně naznačíte nevhodnost podobných dotazů bez toho, že byste se musely pouštět do podivných debat. Možná byste se v takovou chvíli nejraději zvedly a odešly, ale je lepší vydržet a vypadat profesionálně. Pokud přece jen budou trvat na odpovědi, můžete se bránit tím, že za podobné dotazy hrozí vysoká pokuta.
Využijte dotazy ve svůj prospěch
Je však nutné umět rozlišit mezi dotazem diskriminačním a pouze logistickým. Akceptovatelná je například otázka: Jak byste chtěla zajistit rovnováhu mezi péčí o dítě a vaší prací? Takovou byste měly zodpovědět po pravdě. Všechno ostatní je ale překročení vymezeného prostoru.
Pokud zaměstnavatel ví, že máte děti, a zeptá se na logistiku, je to dobrá příležitost zeptat se na to, co potřebujete vědět vy samy. Můžete třeba otevřít téma flexibilní pracovní doby, práce z domova nebo firemní školky.
Ačkoli jsou tohle všechno věci, se kterými by se ženy v roce 2019 už neměly potýkat, často jde o nevyhnutelnou realitu. Umět odpovědět otázkou a něco na tom získat vám nakonec může přinést výhodu. Je proto nezbytné pochopit, jak je firma v těchto ohledech nastavená.
Pokud k dotazům přistoupíte s důvtipem, můžete o firmě, jejím pracovním prostředí i očekáváních vašeho potenciálního šéfa zjistit spoustu zajímavého. Je totiž potřeba si zapamatovat, že pohovor není jednosměrka.
