skip to main content
Jak být lepší

Udělal rekord v plavbě pod ledem. Teď učí ostatní správnému soustředění

David Vencl je světový rekordman v plavbě pod ledem. Pod krustou zmrzlé vody uplaval bez neoprenu a na jeden nádech jedenaosmdesát metrů. Své poznatky z kombinace dvou extrémních sportů – freedivingu a otužování – teď učí byznysmeny i byznysmenky. A podělil se o ně i v rámci galavečera Top CEO 2021, který v karlovarském Grandhotelu Pupp uspořádal magazín Forbes.

Závodnímu freedivingu se David Vencl věnuje od roku 2015, ale pod ledem začal plavat až dva roky před letošním zdoláním světového rekordu. I za tak krátkou dobu se mu ale podařilo připravit se na tenhle náročný úkol. Klíčem k úspěchu podle něj bylo svoje tělo a mysl hecnout – i hacknout.

Ze začátku se Vencl pod ledem potápěl v neoprenu, ale jednou ho z hecu odložil. Vznikla z toho fotka Bruslař a freediver, na které jsou vidět dva sportovci na opačných stranách ledové krusty. Snímek obletěl svět a zhlédlo ho na osmdesát milionů lidí.

„Vrtalo mi to hlavou a říkal jsem si, že by to chtělo nějak vytěžit. A tehdy se zrodila myšlenka na světový rekord. Dal jsem si cíl a systematicky pracoval na jeho dosažení. Nejdůležitější přitom bylo snížit míru stresu,“ popisuje Vencl.

Reklama

A právě tohle je jedna z věcí, kterou se od extrémního sportovce mohou inspirovat i lidé v náročných funkcích, jako jsou vrcholoví manažeři a manažerky. Základem je podle Vencla určit si příčiny stresu. V jeho případě to byl extrémní chlad, plavání v nepřehledném prostředí, pohyb v uzavřeném prostoru a také tlak okolí, kterému slíbil, že rekord splní.

„Každý z nás má určitou míru stresu, kterou jsme schopni za dané období vydržet. Ale dá se s tím pracovat a stres postupně snižovat. V mém případě mi pomohlo si jasně popsat příčiny a na základě toho sestavit plán, jak odbourávat stres v jednotlivých oblastech,“ líčí freediver.

Spolu s tím začal zvyšovat míru adaptace. Každý den se tak posouval o krok dál. Jednou strávil osm minut v desetistupňové vodě a příště devět minut v devítistupňové. Měl pravidelné tréninky, dbal na zdravou stravu, více meditoval a celkově se snažil dostat do co nejlepší fyzické i psychické kondice.

David Vencl na akci Top CEO | Foto Martin Svoboda
Reklama

„Zapojil jsem rutinu. Usiloval jsem o to, aby byl každý den stejný a já nemusel přemýšlet nad tím, co udělám za pět vteřin. Na to pod ledem není čas. Musíte mít dopředu plán B nebo C pro případy krize,“ připomíná.

„Tak například, když vznikla fotka Bruslař a freediver, minul jsem díru, kde jsem měl vyplout. Ale díky tomu, že jsme měli vymyšlený způsob, jak ji najít, jsem pod vodou zachoval chladnou hlavu a dostal se ven,“ dává příklad.

Podobné techniky se podle něj dají využívat i v každodenním životě, když se člověk chce přiblížit k svému cíli, ať už na poli sportovních, nebo pracovních výkonů. Stejně tak mohou pomoci zvládat krizové situace. I díky tomu se na českého freedivera obracejí často také byznysmeni, kteří k němu chodí na workshopy.

„Přicházejí ke mně lidé, kteří jsou velmi roztěkaní, mají neustále spoustu myšlenek, řeší celou řadu problémů naráz. A pak najednou vstoupí do ledové vody a všechno je jinak. Plně se koncentrují a jejich pohled se zúží, jako když dostane kůň klapky,“ přibližuje freediver.

Podobného stavu se dá dosáhnout třeba formou meditace, ale tu je poměrně náročné se naučit. Při otužování si člověk vyčistí hlavu automaticky.

„Jste v prostředí, které je z dlouhodobého hlediska smrtelné. Musíte udělat něco pro to, abyste přežili. Tělo tak samo nastartuje procesy, které životnost v extrémním prostředí prodlouží. Jedna z těchto věcí je plná koncentrace, a když se to naučíte v ledové vodě, tak to můžete přenést i do byznysu,“ říká Vencl.

Podobná lekce podle něj může pomoci nabýt sebevědomí a pracovat i s tématy, jako je strach nebo obavy ze selhání.

Reklama
Reklama