O tom, zda Evropa přijde o své postavení na poli výroby automobilů a jak v tomto ohledu dopadne konkrétně Česko, píše ve svém komentáři hlavní investiční stratég ČSOB Jaroslav Vybíral.
Automobily jsou páteří české ekonomiky. Úspěšný transformační příběh české Škodovky, který proběhl pod taktovkou německého Volkswagenu, se přednáší na půdě mnoha respektovaných světových univerzit. Starší pamětníci by možná z paměti vylovili, že velkým favoritem na koupi podniku byl francouzský Renault a vše mohlo být nakonec jinak.
Současná exportní síla českého autolandu je obrovská a nestojí jen na produkci vozů s okřídleným šípem. Zaráží mě, jak málo se obecně ví, kolik automobilů každoročně česká ekonomika vyrobí. Jsou to totiž k proporci naší ekonomiky a ostatních zemí závažná čísla.
Pojďme se na to podívat. Od začátku tisíciletí došlo k velkým přesunům výroby aut nejen v našem regionu, ale i celosvětově, a právě česká ekonomika z tohoto trendu velmi profitovala.
Poslouží nám pohled na delší časové řady s produkcí automobilů. Celosvětový trh produkce automobilů se od roku 2010 pohybuje v pásmu 77 až 97 milionů aut ročně, přičemž pandemie objem produkce srazila zpět pod laťku 90 milionů.
Český milion
Česká ekonomika se v průběhu let rozvinula do významného hráče a zvládá vyrobit více než jeden milion aut. Nejde jen o škodovky, do statistik započítáváme i produkci továren v Nošovicích a Kolíně.
Do očí bijící je pohled na poměr všech u nás vyrobených a z nich doma prodaných aut. Při pohledu na škodovky vidíme, že jejich domácí prodeje jsou značně pod hranicí sto tisíc vozů, zatímco výroba loni přesáhla 781 tisíc. To obnažuje dramatickou exportní závislost české ekonomické páteře, neboť zahraniční poptávka je klíčová.
Pokud by se na tom mělo něco změnit, česká ekonomika musí zareagovat, jinak nebude o její odbyt zájem. Tady si to říká o zdvižený prst. Českou ekonomiku živí poptávka ze zahraničí a české zápecnictví prosperitu nemusí udržet. Dle posledních zveřejněných údajů výroba automobilů v Česku v roce 2023 meziročně rostla o 14,8 procenta na 1,398 milionu vozů.
K velkým vítězům v počtech absolutní produkce patří také Slovensko, které umí vyrobit svůj milion vozidel. V poměru k velikosti ekonomiky i počtu obyvatel jde už o závislost naprosto kritickou a zřejmě až nezdravou. Slovensko dokonce drží celosvětový primát, na pět obyvatel země připadne jedno vyrobené auto ročně!
Například Maďarsko má své čtyři továrny (Audi, Mercedes-Benz, Opel a Suzuki), ale aut vyrobí pouze necelý půlmilion, v Polsku produkce nedosahuje ani 300 tisíc. Středoevropským šampionem v počtu kusů je Česko, ale v počtu na hlavu vítězí Slovensko.
Ve stínu Německa
Velké vítězství česko-slovenského automobilového průmyslu se zrodilo ve stínu provázanosti s německou průmyslovou tradicí a inovací. A tady se dostáváme k problematickému bodu, neboť německá inovativnost neprochází zrovna zářivou současností a její budoucnost je ještě více zahalena do mlžného oparu. Nálada v německém autolandu je totiž ponurá.
Zatímco ještě v roce 2017 bylo v Německu vyrobeno více než 5,5 milionu aut, v roce 2022 to bylo o dva miliony méně. Loni to dle předběžných dat vypadá na 3,9 milionu aut. K náladě v tamním autoprůmyslu je třeba dodat, že nová produkce berlínské Tesly začíná přispívat k celoněmeckým statistikám. Silný brand Made in Germany pod sebe tedy vzal i Teslu.
Dle údajů ze stránek Tesly vidíme, že kapacita její německé továrny v Braniborsku je 350 tisíc vozů ročně. Tesla jako taková silně snižuje kvalitu spánku managementu Volkswagenu, který se ve svém transformačním příběhu elektromobility zadrhl. Smutným faktem je, že německá průmyslová produkce dosáhla svého vrcholu v roce 2017 a od té doby je v setrvalém poklesu.
Bohužel to vypadá, že vysoké ceny energií (v celosvětovém měřítku) se negativně zakusují do celosvětové konkurenceschopnosti německé ekonomiky s dopadem na sousední země. Nejde však pouze o Německo. Celá západní Evropa postupně přichází o své výsadní postavení celosvětově významného ekonomického i automobilového motoru, což je vedle Německa jasně vidět z produkčních statistik dalších zemí G7, tedy Velké Británie, Francie či Itálie.
Hlavní investiční stratég ČSOB Jaroslav Vybíral
Pozice Velké Británie jde dlouhodobě systematicky dolů, obchodní a celní komplikace přinesl i brexit. Samotná produkce automobilů spadla od roku 2016 na méně než polovinu, tedy pod jeden milion aut. Itálie a Francie jedou také po sjezdovce dolů. Zatímco Itálie v roce 2000 vyráběla téměř 1,5 milionu vozidel, nyní dodává necelých 500 tisíc. Francie za tu dobu klesla ze tří milionů na jeden. Naproti tomu španělská produkce je dlouhodobě stabilní a fluktuuje okolo dvou milionů.
Čínský automobilový nástup
Čínský automobilový nástup je vskutku zaznamenáníhodný. Zatímco okolo roku 2000 tamní autoprůmysl prakticky neexistoval, nyní jde o giganta s produkcí aut přes 23 milionů kusů ročně. To je nesmírně rychlý a efektivní průlom do světa produkce automobilů.
Čína je nyní největším světovým exportérem aut a za poslední kvartál loňského roku si BYD na krk pověsila zlatou medaili pro výrobního šampiona elektrických aut (lehce nad půl milionu vozů, tedy více než Tesla).
Příběh Číny je opravdu nápadně podobný příběhu Japonska o několik dekád dříve, kdy se japonské automobilky rozjely do světa a nabídly spolehlivé, a přitom cenově dostupné vozy. Značky jako Toyota, Nissan či Honda přitom v osmdesátých letech otevíraly své továrny ve Velké Británii, která v roce 1973 vstoupila na společný evropský trh, předchůdce EU.
Doba japonská nám nicméně slouží pouze jako ilustrace toho, co je ve světě motorů možné. Svět se točí a výrobní pásy automobilových producentů ještě rychleji. Svět spěje k elektromobilitě, i když nás čeká spousta překážek. Nástup bude pravděpodobně pomalejší, než si mnozí politici vysnili, ale trend je silně vidět.
Čínský výrobce BYD si pronajal první nákladní loď pro vývoz až sedmi tisíc svých automobilů. Jeho modely jsou už nyní levnější než evropská produkce, a to včetně nákladů na transport. V prosinci 2023 BYD oznámila vybudování evropské továrny v Maďarsku. Čínská konkurence klepe na automobilové dveře Evropy.
Český i slovenský milion aut s našimi ekonomikami zdaleka nemusí zůstat věčně. První vlna přesunu výroby v tomto tisíciletí šla do zemí našeho regionu a nesmírně z ní profitovala nejen naše ekonomika, ale také Maďarsko, Slovensko a Polsko. Teď však stojíme na hraně další možné transformace, která nás musí enormně zajímat.
I proto je pro nás velmi důležité sledovat nejen to, co se děje v Německu, ale musíme vnímat také inovace a trendy v automobilovém průmyslu udávané Čínou. Zkraje milénia by si tuto větu nikdo nedovedl představit, ale taková přišla realita do roku 2024.
