skip to main content
Startupy

Ukrajinské startupy pod palbou. Pokud se udrží, lze na nich stavět poválečnou ekonomiku

Jsou tomu už více než dva roky, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém Twitteru informoval o nejnovějším počinu ukrajinské administrativy – založení Ukrajinského startupového fondu. 

Označil ho za důležitý milník, který zlepší životy občanů Ukrajiny. Země vyrazila na cestu směrem k modernímu digitalizovanému státu a startupový fond byl jednou z hlavních součástí nově se rozvíjejícího ekosystému, hned vedle ministerstva pro digitální transformaci. 

Podobným optimismem hýřil i Pavlo Kartašov, tehdy čerstvě jmenovaný ředitel fondu. „Dostali jsme velkou důvěru. Naším úkolem bylo zmapovat všechny možné nástroje na podporu rozvoje startupů a vybrat ty, které budou v našich podmínkách fungovat,“ vzpomíná na začátky.

„Jen během tří let se nám o podporu přihlásilo přes čtyři tisíce startupů v preseed nebo seed fázi. Podporu prozatím získaly dvě stovky z nich,“ vypočítává.

V posledních týdnech ale řeší úplně jiné problémy. Společně se svým týmem a rodinami se přesunul z ostřelovaného Kyjeva do bezpečnějšího Lvova. Tady si zřídil provizorní kancelář a za velkým dubovým stolem, nad nímž hrdě visí ukrajinská vlajka, popisuje své snažení posledních týdnů. 

„V uplynulých týdnech jsme měli desítky telefonátů se zahraničními partnery, s médii, s lidmi, kteří mohou dát světu vědět o tom, jaký potenciál na Ukrajině je a co je potřeba k tomu, abychom ho mohli v budoucnu využít,“ vypráví.

Kartašov odsud organizuje záchranné akce na podporu ukrajinských startupů a domlouvá i jejich zapojení do ukrajinské IT armády. Samotný fond má v portfoliu aktuálně přes dvě stovky podpořených projektů a všechny snahy věnuje tomu, aby firmy těžké období přečkaly. 

Právě na nich může v budoucnu stát nová ukrajinská ekonomika. „Asi nebude možné zachránit všechny firmy, ale každý takový projekt, který bude fungovat i po válce, bude malým krokem k normálnímu životu,“ říká Kartašov k iniciativě SaveUAStartup.

„Provedli jsme rychlý průzkum mezi klienty. Jednasedmdesát procent startupů zůstává na Ukrajině. Souvisí to samozřejmě i s tím, že mnoho zakladatelů jsou muži, na které se aktuálně vztahuje branná povinnost,“ představuje výsledky průzkumu.

Z dat vyplývá, že přes čtyřicet procent klientů fondu nemá dostatečné zdroje na to, aby vydrželi fungovat další měsíc až tři. „Naše aktivity jsou zaměřené hlavně na pre-seed projekty na začátku své cesty,“ objasňuje Kartašov problém s finančními rezervami ukrajinských startupů.

Firmy tedy nedostaly pořádnou šanci etablovat se na mezinárodním poli a vybudovat si finanční polštář – nehledě na to, že na válečnou situaci se připravit ani nelze. Kromě přímé finanční pomoci ale fond pro klienty nabízí i možnost přesídlení firem do bezpečnějších koutů země nebo Evropy a kontakty na relevantní společnosti a firmy.

Fond už si získal i partnery v Česku. O spolupráci se jako první přihlásila brněnská inovační agentura JIC, kterou už následoval liberecký Lipo.ink a také pražský Startup Yard.

Reklama

„Hledali jsme způsob, jak ukrajinským startupům pomoci. Proto jsme se s Ukrajinským startupovým fondem spojili a nabídli mu jednak naše služby, jednak možnost relokace jejich firem, případně propojení s lidmi z naší sítě,“ říká ředitel JICu Petr Chládek.

„Pevně věřím, že Ukrajina bude dál svobodnou zemí. S jistotou ale můžeme říct, že po válce bude země v kritickém stavu. Inovace a produkty s vysokou přidanou hodnotou přinesou ukrajinským regionům šanci na novou budoucnost,“ vyzývá k pomoci i další firmy a organizace.

Pokud byste na Ukrajině hledali miliardového jednorožce, narazili byste hned na pět z nich: GitLab, Grammarly, Genesis, People.ai a Firefly Aerospace. Další téměř desítka startupů má k tomuto milníku našlápnuto. Ukrajinské kořeny mají i další už světoznámá jména jako PandaDoc nebo Revolut.

Ne náhodou jde většinou o technologické firmy, jak potvrzuje i někdejší viceprezident R&D brněnského Y Softu Georgiy Zhytar. Z Ukrajiny odešel před patnácti lety do Brna a s ukrajinským inovačním ekosystémem je v kontaktu.

Předplatné Forbesu

„Ukrajina měla vždycky širokou základnu špičkových programátorů. Většina ale spíš nabízela služby jiným firmám nebo mezinárodním korporacím. V posledních letech ale spousta z nich začala rozvíjet i vlastní produkty a projekty,“ popisuje.

V roce 2020 přesáhly investice do ukrajinských technologických společností dvanáct miliard korun. Zhytar uvádí jako příklad progresu ProZorro – hybridní elektronický systém zadávání veřejných zakázek.

„Fantastické na něm je, že nabízí otevřený zdrojový kód a vznikl jako výsledek spolupráce firem, veřejnou správou i občanskou společností,“ oceňuje na systému Zhytar.

I to napovídá, že progres se netýká jen startupů, ale celé ukrajinské společnosti. Právě zmiňované ministerstvo pro digitální transformaci už posunulo zejména ukrajinskou veřejnou správu třeba směrem k digitální budoucnosti.

Příkladem je plán na integraci kryptoměn, podle něhož měla do roku 2024 používat digitální měny polovina občanů Ukrajiny, nebo digitalizované služby veřejné správy pro občany i firmy s názvem DIIA. 

Důkazem digitalizace ukrajinské společnosti může být i další „válečná“ aktivita, na které se Ukrajinský startupový fond podílí. Společně s dalšími partnery organizuje na internetu formou NFT dražby kreseb ukrajinských dětí, ilustrujících válečné útrapy. Výtěžek z aukce půjde právě na pomoc dětem zasaženým válkou.

To vše teď ale pod náporem ruských raket prochází těžkou zkouškou a Kartašov spolu se svým týmem veškeré své snahy směřuje k omezení škod, které inovační systém utrpí.

„Naše armáda za nás bojuje na frontě. Dělají to nejlepší, aby zachránili naše životy a zem. A my je v tom musíme podpořit tím, co umíme,“ uzavírá odhodlaně ředitel Ukrajinského startupového fondu.