Nasazení umělé inteligence může při odhalování a prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu ekonomikám ročně ušetřit až 3,13 bilionu dolarů (zhruba 73 bilionů korun). Vyplývá to ze zprávy Napier AI / AML Index, kterou zveřejnila společnost Napier AI ve spolupráci s GlobalData.
Praní špinavých peněz jen loni stálo globální ekonomiku 5,2 bilionu dolarů, což je zhruba pět procent světového hrubého domácího produktu. Nejefektivněji vynakládají prostředky na boj proti praní špinavých peněz Itálie, Česká republika a Finsko.
Mezi regiony s nejmenším procentem HDP ztraceným v důsledku praní špinavých peněz se umístila Severní Amerika, severské země a střední Evropa. Regulované firmy, jako jsou banky, platební společnosti, správci majetku, telekomunikační společnosti a pojišťovny, mohou díky zapojení AI do svých strategií boje proti praní špinavých peněz ušetřit 138 miliard dolarů, uvádí studie.
„Nacházíme se ve zlomovém bodě, kdy technologie může být hybnou silou monumentální změny v oblasti prevence finanční kriminality,“ uvedl Greg Watson, generální ředitel společnosti Napier AI.
V celosvětovém měřítku mohou z využití umělé inteligence nejvíce získat Spojené státy. Tamním finančním institucím AI může ušetřit 23,4 miliardy dolarů na nákladech na dodržování předpisů. Za USA následuje Německo (14,2 miliardy dolarů) a Francie (11,08 miliardy dolarů).
Nejvyšší ztráty HDP v důsledku finanční kriminality na světě vykazují Spojené arabské emiráty, a sice 9,32 procenta HDP, za nimi je Brazílie s 8,74 procenta HDP.
Finanční instituce vynakládají značné prostředky na dodržování předpisů v oblasti trestné činnosti. Tyto investice jsou oprávněné, pokud se díky nim podaří získat zpět miliardy a pokud se tak posílí ochranná opatření. Měly by se ale zaměřit na efektivní vynakládání prostředků, píše se také ve studii.