Životní úroveň v Česku se loni vůči evropskému průměru mírně snížila. Hrubý domácí produkt na obyvatele vyjádřený ve standardech kupní síly se snížil o jeden procentní bod na jednadevadesát procent průměru Evropské unie.
Česko je tak na úrovni Kypru a Slovinska (shodně dvaadevadesát procent) a mírně zaostává za Itálií, která má šestadevadesát procent, je na tom ale nejlépe ze zemí Visegrádské skupiny. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad ve Statistické ročence 2023.
Nejnižší HDP na obyvatele ve standardech kupní síly v Evropské unii má dlouhodobě Bulharsko, loni dosáhlo devětapadesáti procent unijního průměru. Naopak nejvyšší životní úroveň je v Lucembursku, kde loni dosáhla 261 procent průměru Evropské unie.
Ze zemí, které vstoupily do Evropské unie od roku 2004, je Česko na čtvrtém místě. Proti loňskému roku se před něj dostaly Slovinsko a Kypr. Nejvyšší životní úroveň z těchto zemí je na Maltě, která jako jediná přesáhla unijní průměr, dosahuje sto dvou procent.
V Polsku je HDP na obyvatele ve standardech kupní síly na osmdesáti procentech průměru Evropské unie, v Maďarsku na sedmasedmdesáti procentech a na Slovensku na osmašedesáti procentech.
Ze starých členských zemí je životní úroveň nižší než v Česku ve Španělsku (pětaosmdesát procent), v Portugalsku (sedmasedmdesát procent) a v Řecku (osmašedesát procent).
Česká ekonomika loni rostla o 2,4 procenta, hospodářský růst tak nedosáhl úrovně Evropské unie jako celku, kde činil 3,5 procenta. Nejrychleji rostla ekonomika v Irsku, kde HDP vzrostl o dvanáct procent. Nejslabší hospodářský výkon mělo Estonsko, jehož ekonomika se zmenšila o 1,3 procenta.
Česko si loni udrželo pozici země s nejnižší mírou nezaměstnanosti, snížila se o šest desetin procentního bodu na 2,2 procenta. Evropský průměr přitom byl 6,2 procenta. Druhou nejnižší nezaměstnanost měla loni Malta, kde dosáhla 2,9 procenta. Naopak s nejvyšší nezaměstnaností se potýkalo Španělsko, kde činila 12,9 procenta.
Inflace loni zasáhla všechny země Evropské unie, Česko ji mělo s průměrnou hodnotou 15,1 procenta pátou nejvyšší v Unii. Nejrychleji ceny rostly v Estonsku, kde celoroční inflace dosáhla 19,4 procenta, nejnižší inflaci měla s 5,9 procenta Francie. Evropský průměr byl 9,2 procenta.
Statistická ročenka přináší na více než osmi stech stránkách souhrnné údaje z ekonomiky, demografie a sociální sféry v uplynulém roce. Od vzniku samostatného státu v roce 1993 jde již o jednatřicáté vydání.
