Rychlejší přechod na obnovitelné zdroje energie, zvýšení energetické účinnosti a úspory či společné nákupy plynu od nových dodavatelů. To jsou hlavní součásti ve středu zveřejněné strategie, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích dovážených z Ruska. Komise počítá s tím, že tento přechod bude do roku 2030 vyžadovat investice ve výši téměř 300 miliard eur, tedy 7,4 bilionu korun.
Část z nich chce členským zemím poskytnout v rámci mimořádného fondu obnovy, další část získat například navýšením prodeje emisních povolenek. Celkem 225 miliard by měly tvořit úvěry, zbytek přímé dotace.
Lídři unijních zemí pověřili v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu komisi přípravou podrobného plánu, jak co nejrychleji odejít od energetických zdrojů dovážených z Ruska. Jeho cílem je zbavit se závislosti na nejistých dodávkách a přestat posílat do Moskvy peníze, které může režim prezidenta Vladimira Putina využívat k financování války.
„Putinova válka způsobuje problémy na globálním energetickém trhu. Ukazuje, jak jsme závislí na dovážených fosilních palivech. A jak jsme zranitelní, když při jejich dovozu spoléháme na Rusko. Musíme naši závislost omezit nejrychleji, jak bude možné,“ prohlásila předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.
Unijní exekutiva chce v rámci zveřejněného balíčku zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na výrobě energie do roku 2030 na 45 procent místo dosud plánovaných 40 procent. Má k tomu přispět zdvojnásobení kapacity solárních elektráren v příštích třech letech spojené například s povinnou instalací solárních panelů na všechny nové veřejné, komerční a později i obytné budovy. Zdvojnásobit se má i počet využívaných tepelných čerpadel.
Součástí balíčku je také návrh na výraznější zvýšení energetické účinnosti. Zatímco dosud měla EU do roku 2030 snížit spotřebu energie díky větší účinnosti o devět procent, komise chce stanovit nový cíl na 13 procent.
Brusel počítá také s tím, že část ruského plynu nahradí nákupy LNG ze Spojených států, Kataru a dalších zemí. Část spotřeby chce pokrýt také zvýšením produkce i dovozu ekologicky čistého vodíku.
Klimatická koalice, která je platformou tuzemských ekologických organizací, ocenila navýšení ambic v podpoře obnovitelných zdrojů energie i energetických úspor ve strategii, s níž chce Evropská komise v příštích letech ukončit závislost EU na energiích z Ruska. Plán však podle ní nezajistí nezávislost Evropy na fosilních palivech.
Aktivisté také kritizují to, že strategie není v souladu s udržitelnou klimatickou politikou a postrádají i pravidla pro využití biomasy šetrné k přírodě.
Podle plánu Evropské komise by rovněž státy Evropské unie měly koordinovaně doplňovat mnohdy nedostatečné zásoby zbraní a společně plánovat jejich nákupy u evropských zbrojních firem. V reakci na ruskou invazi na Ukrajině chce vytvořit obranný fond pro společné vyzbrojování armád. Pro příští dva roky plánuje pokrýt akutní nedostatky investicemi ve výši 500 milionů eur.
