Drahý plyn, ale i obavy z jeho úplného vypnutí. To jsou důvody, které v současnosti tlačí české výrobní firmy k alternativním zdrojům energie. Ne vždycky jsou ale tyhle náhradní zdroje v souladu s evropskými zelenými cíli. Naopak. Stovky firem v Česku i mimo něj totiž přecházejí na levnější lehké topné oleje (LTO).
„Trend to určitě je, byť možná dočasný. Nynější ceny plynu jsou pro mnohé podniky neslučitelné s dalším fungováním, uniknout k alternativnímu LTO se proto snaží stovky firem – a to nejen u nás. Ještě masivněji mají instalované technologie pro spalování LTO firmy i domácnosti například v Německu nebo v Rakousku,“ potvrdil František Kulovaný, generální ředitel rodinné firmy Baest Machines and Structures, která právě těmto firmám dodává skladovací nádrže a návazné technologie potřebné pro přechod na LTO.
Zatímco ceny plynu se násobí, cena LTO meziročně vzrostla také, ale jen o padesát procent. „Snaha o přechod je proto pochopitelná, ekologie v krizi jde dočasně stranou. Využívat tuto záměnu mohou bez problémů firmy s dvojpalivovým hospodářstvím jako například některé teplárny. Ty v minulosti využívaly levnější a čistší zemní plyn, nyní se jedná o opačný proces,“ komentuje výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií Jiří Gavor.
Zájem o změnu stávající technologie, typicky úpravou plynových kotlů, je ale v současnosti podle Kulovaného napříč všemi obory. „V principu jde jak o firmy, které plyn využívají pro technologické operace a výrobu, tak také o ty, které plynem pouze vytápějí,“ říká Kulovaný s tím, že kotle lze výměnou hořáku upravit buďto čistě pro spalování LTO, nebo využití plynu a LTO kombinovat.
Ačkoli je k tomu potřeba vstupní investice, která se pohybuje v rozmezí od statisíců až po několik milionů, podle firem se vyplatí. Jde zkrátka podle rozsahu spotřeby o značnou úsporu v době, kdy se znásobily ceny plynu i elektřiny.
Ty se sice vláda rozhodla zastropovat u silové elektřiny na šesti korunách včetně DPH za kilowatthodinu a u plynu maximálně na třech korunách včetně DPH za kilowatthodinu, ale strop platí pouze pro domácnosti, veřejné instituce a malé a střední firmy s maximálně 250 zaměstnanci a obratem do padesáti milionů eur ročně.
Omezit ceny energií pro průmysl a velké firmy by bylo podle ministra dopravy Martina Kupky (ODS) nemožné. Pro přibližně osm tisíc velkých tuzemských firem tak vláda navrhla kompenzace celkem za třicet miliard korun.
Vedle úspor ale tuzemské firmy donutily k přechodu na LTO také obavy z případného výpadku dodávek plynu, který by mohl narušit plynulost výroby, případně kompletně zastavit provoz. Tomu chtěl předejít i například přední český výrobce zdravotnických lůžek Linet.
„LTO jsme si pořídili na jaře jako nouzové řešení pro případ, že by plyn nebyl. Vedle vytápění hal a ostatních prostor ho ve výrobě využívají lakovny, bez jejich provozu bychom museli zastavit kompletně celý Linet,“ říká člen vedení firmy Jaroslav Chvojka.
„Když porovnáte velikost společnosti a velikost té investice, která byla v řádu nižších jednotek milionů korun, tak to bylo jasné rozhodování,“ dodává s tím, že úspory, které z přechodu LTO plynou, jsou pro společnost už jen sekundárním benefitem. Vytápění či ohřev vody se pak firma podle Chvojky snaží co nejvíce řešit rekuperací odpadního tepla.
Po lehkých topných olejích každopádně roste poptávka napříč Evropou, což může během zimy tlačit na cenu této komodity. Vedlejším efektem je navíc i dopad na cenu motorové nafty, kterou vysoká poptávka jak přímo po naftě, tak po topných olejích v posledních týdnech žene vysoko nad cenovou hladinu benzinu. „Cenový trend u LTO je stejný jako v případě motorové nafty, jedná se v podstatě o stejné médium,“ vysvětluje Gavor.
„Už nyní vysoká poptávka po obou komoditách bude navíc v zimě dál narůstat. Zejména pak právě po topném oleji, kterým firmy včetně tepláren nahrazují drahý zemní plyn. Zásoby nafty a topného oleje v Evropě jsou zároveň rekordně nízké,“ dodává analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak.
