Město Magnitogorsk v pohoří Ural bylo vyprojektováno a vybudováno tak, aby se stalo symbolem sovětské průmyslové síly a modernizace ekonomiky.
Nyní v tomto ocelářském městě staví novou koksovnu za 75 miliard rublů (19 miliard korun) jeden čínský strojírenský gigant a stovky čínských dělníků, píše agentura Bloomberg.
Kontrakt mezi firmou Magnitogorsk Iron & Steel Works a čínskou státní společností Sinosteel Engineering & Technology byl podepsán ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, obchodní vazby tam ale existovaly už dříve.
Od doby, co tam loni začali ve velkém přijíždět čínští inženýři a stavbaři, aby výstavbu urychlili, představitelé obou stran projekt vyzdvihují jako symbol užších vazeb.
Magnitogorsk je jednou z desítek investic, kterými Čína díky svým inženýrům a strojům udržuje při životě ruský těžký průmysl.
Je to trend, který vděčí za mnohé technologické zdatnosti Číny, ale také nadbytečným domácím kapacitám a naléhavé potřebě Moskvy pokračovat v produkci železa a oceli, kterou ekonomika potřebuje.
Protože Rusko má jen málo možností, vazby se posilují. Největší těžařská skupina MMC Norilsk Nickel se obrátila na Čínu kvůli pomoci se zachytáváním emisí oxidu siřičitého, když evropští dodavatelé v roce 2022 od projektu odstoupili a ten stále není dokončen.
Ocelárna Severstal nedávno podepsala smlouvu s čínskou firmou na dodávky zařízení pro závod na zpracování železné rudy v hodnotě téměř jedné miliardy dolarů (téměř 23 miliard korun).
Čínské bagry a těžké sklápěcí nákladní vozy zaujímají stále větší podíl na trhu a oba největší čínští poskytovatelé metalurgických služeb upozorňují na významný růst v zahraničí.
Společnost Metallurgical Corporation of China uvedla, že hodnota nově podepsaných zahraničních kontraktů loni stoupla o čtyřicet tři procent na 63 miliard jüanů, v přepočtu 201 miliard korun.
Je mezi nimi i kontrakt na výstavbu linky pro hliníkárenský gigant Rusal. Společnost Sinosteel Engineering & Technology také uvádí, že chce mimo jiné zvýšit svůj podíl v Rusku a na trzích jeho sousedů.
„Pro Rusko jsou teď dodávky zařízení z Číny nutností, protože neexistuje žádná alternativa,“ uvedl ředitel organizace Carnegie Russia Eurasia Center Alexandr Gabujev.
„Čína má širokou nabídku vybavení. Většinou není horší než jiné nabídky a někdy je docela inovativní,“ dodal.
Peking se obává porušování rozsáhlých amerických sankcí uvalených začátkem roku 2022 a vyhýbá se přímé vojenské podpoře. Zároveň ale dbá na to, aby si udržel blízké spojení se svým severním sousedem.
Závislost Ruska na Číně se v posledních dvou letech dramaticky zvýšila, protože západní firmy odcházejí a potřeby Ruska se hromadí – od náhrady dovozu základní elektroniky přes potřebu přepracovávat projekty a získat alternativní náhradní díly až po nutnost najít řešení chronického nedostatku pracovníků. Zatímco část zaměstnanců musela nastoupit do armády, část jich emigrovala.
Ocelářství, těžební průmysl a kovoprůmysl patří k těm, kde dochází k největším změnám.
Zatímco producenti ropy a plynu se od roku 2014, kdy Spojené státy a Evropská unie na tento sektor po ruské anexi Krymu poprvé zavedly sankce, zaměřují na náhradu dovážených technologií, další sektory těžkého průmyslu se více opíraly o vnější vazby.
Výrobci oceli a těžaři tak byli mnohem závislejší na dovozu ze Západu, což na začátku roku 2022 vyvolalo snahu najít nové dodavatele všeho možného, od činidel po vrtné stroje.
Jednou z výhod této změny jsou náklady. „Čínští partneři mohou nastavit nízké ceny zařízení díky komplexní podpoře svého státu, včetně daňových úlev a dotací, finančních zvýhodnění od bank a také administrativní pomoci čínských úřadů a odborů,“ uvedla ředitelka pro strategii firmy Natek Darja Builovová. Natek je výrobcem technologických zařízení pro ropný a petrochemický průmysl.
Je zde ale i technologie. Čína v posledním desetiletí dokončila masivní investice do kapacit na produkci kovů pro vlastní urbanizaci a postavila jedny z největších a technicky nejmodernějších metalurgických závodů na světě. Některé z nich jsou zřejmě i nejekologičtější.
Vývoz elektrických vozidel a vybavení z Číny do Ruska za prvních deset měsíců loňského roku ve srovnání s předválečným obdobím, tedy rokem 2021, podle odhadu moskevského Institutu ekonomické politiky Jegora Gajdara vzrostl o dvacet sedm procent na 13,3 miliardy dolarů.
Dovoz mechanických zařízení a přístrojů do Ruska pak stoupl o sedmdesát devět procent na 20,3 miliardy dolarů. Současně prudce klesl dovoz strojů ze zemí, jako je Německo.
Rusko zatím usiluje o udržení svého průmyslového sektoru v prostředí ekonomiky podporované státními výdaji a vojenskými potřebami.
Čína sice udržuje vysoké pece v chodu, nicméně její podpora nemusí na novou produkci stačit.
Analytik společnosti BCS Dmitrij Kazakov upozorňuje, že nejistoty vznikají u projektů schválených před rokem 2022, které počítaly se začleněním západních technologií. Čína totiž nemusí mít v některých případech odpovídající schopnosti a zkušenosti.
Jedním z projektů, který má zpoždění, je Suchoj Log na východě Sibiře, což je jedno z největších nerozvinutých ložisek zlata na světě.
Projekt podle předběžné studie proveditelnosti z roku 2020 spoléhal na evropské vybavení a technologie. Konečná studie měla být hotova v roce 2022, stále se ale odkládá.
U ruských firem se také objevují obavy z přílišné závislosti na Číně, stejně jako v minulosti byla podobná závislost na Evropě. To může vyvolat nutnost hledat alternativy v Latinské Americe, Turecku nebo na domácím trhu, tedy v Rusku.
Čína ale zcela nezaplňuje mezeru ve financování. Podpora Pekingu má svá omezení a čínské podniky mají i jiné možnosti, kam směřovat dlouhodobé finanční investice.
Čína vstoupila v roce 2010 na ruský trh s dumpingovými cenami a získala významné podíly na trhu, což výpadek západní konkurence kvůli sankcím urychlil. U přímých investic je ale situace jiná, upozornila expertka německého svazu průmyslu VDMA Monika Hollacherová.
