skip to main content
Rozhovor

V březnu nás čeká peklo, potřebujeme krizový „epidemický startup“ s nejlepšími vědci a manažery, vyzývá Petr Ludwig

9 minut čtení

Nová, až dvakrát nakažlivější mutace koronaviru, která zvyšuje číslo R o hodnotu 0,5 až 0,7, už je s největší pravděpodobností v Česku. Tato zpráva přiměla datového inženýra, autora bestselleru Konec prokrastinace a člena Forbes žebříčku nejvlivnějších lidí českých sociálních sítí Petra Ludwiga napsat dnes na Facebook varovnou výzvu, v jejímž rámci ale zároveň přináší návrh řešení. 

Pokud hned nezareagujeme, čeká nás podle něj v březnu zdravotní a ekonomické peklo. Již přetížené nemocnice nárůst případů kvůli nové mutaci téměř s jistotou nezvládnou. Naději vidí v co nejrychlejším očkování a ve změně týmu, který dnes epidemii vede. Navrhuje požádat o pomoc ohledně strategického řízení německý Institut Roberta Kocha, který řídí protiepidemická opatření v sousední zemi, a poslouchat skutečné odborníky, kterým dlouhodobě vycházejí předpovědi, zapojit do celého procesu ty nejlepší experty na logistiku a komunikaci, a zejména – vyměnit lídra řídícího epidemii v Česku. 

Přátelé, tohle bude opět delší ale o to důležitější status. Stojíme vstříc daleko větší katastrofě než doposud. Čtvrtá…Posted by Petr Ludwig on Sunday, January 17, 2021

Podle Ludwiga je dvojnásobná nakažlivost horší než dvojnásobná smrtnost. Když se nic nezmění, budeme čelit epidemii v epidemii. Dnes má ještě navrch původní virus, ale jakmile převáží britská mutace, což by se mohlo stát podle modelů v březnu, současná opatření nebudou podle Ludwiga již efektivně fungovat. 

Reklama

Virus neztrácí na síle, jak někteří předpovídali, naopak. Co je teď zásadní?

Musíme být co nejrychlejší a očkovat. Každý den, kdy je vakcína zbytečně v lednici, je zásadní. Z mutací měli odborníci strach už od začátku. Teď to vypadá, že vakcína od Pfizeru bude na britskou mutaci fungovat. Objevují se ale i první zprávy, že na jiné mutace by nemusela anebo by nemusela být tak účinná. Takže rychlost je zásadní. 

Ukázalo se, že promoření nefunguje, lidé se infikují znovu. Teď jsou pro to jasné vědecké důkazy.

Přirozené promoření se ukazuje jako slepá cesta. 

Mám k dispozici několik dní starou studii zveřejněnou v Science, která analyzuje brazilské město Manaus. V první vlně tu bylo nakaženo až tři čtvrtě obyvatel a mysleli, že mají vyhráno, že jsou promoření. Ukázalo se, že promoření nefunguje, lidé se infikují znovu. Teď jsou pro to jasné vědecké důkazy. 

Ve své výzvě píšete, že dosavadní opatření nebudou stačit. Ale fungovala vůbec správně?

Mohla fungovat výrazně lépe. Měla být zavedena dříve, roušky jsme měli nosit už od začátku září, ne až po volbách například. Účinnost také velmi ovlivňuje to, nakolik je lidé dodržují. Říká se tomu compliance a právě compliance je v Česku v porovnání s jinými státy stále velmi nízká. Lidé nenosí roušky, potkávají se a to se vrací jako bumerang, další opatření pak kvůli nezodpovědnosti musejí být tvrdší a delší, poškozuje nás to všechny.

Taky jejich dodržování nikdo moc nevymáhá. 

Analyzoval jsem situaci napříč státy a je úplně běžné, že země vynucují dodržování opatření pokutami nebo jen tím, že na ulici policie občany kontroluje a opatření připomíná, ani žádnou pokutu dávat nemusí. V Česku od doby, kdy policie pokutovala nudisty bez roušek, jako by se bála, že ztratí před lidmi tvář, a už dodržování pravidel efektivně nevynucuje. Opakuju, bez dodržování účinných opatření bude další vlna s novou mutací tragédie. Pokud vláda znovu zaspí, nebo dokonce rozvolní, nezbude nic jiného než udělat ještě výrazně tvrdší lockdown, než byly ty doteď. Pro už vyčerpané podniky a podnikatele to bude ta pomyslná poslední kapka. To samé pro nemocnice. 

Co navrhujete?

Zrychlit vakcinaci. Ani už bych možná neřešil, koho očkovat, ale hlavně očkovat. Je známo, že třeba v Indonésii po očkování první linie začali s vakcinací u mladých a lidí ve středním věku. Odůvodnili to tím, že mají více kontaktů, tvoří uzly nákazy a proočkovat je může být efektivní. Také bychom měli přemýšlet i o jiných vakcínách než evropských, klidně začít schvalovat i krizové použití vakcíny čínské od Sinopharm, či dokonce té ruské. Cokoli bude lepší než nechat rozjet epidemii s britskou mutací viru. Spojené arabské emiráty jsou po Izraeli druhou nejúspěšnější zemí, co se týče očkování. Tamní šejk se nechal veřejně očkovat právě čínskou vakcínou. 

Ve výzvě také navrhujete požádat o pomoc při řízení epidemie německý Institut Roberta Kocha. Proč?

Představuju si to tak, že by institut mohl vyčlenit malý tým odborníků, kteří by dostali na starost pomoct České republice se strategií tak, aby byla kompatibilní s tou německou. Němci zvládají epidemii násobně líp než my. Není důvod nepožádat je o odbornou pomoc. Navíc mají motivaci i oni, když zůstane Česko semeništěm viru, budeme k nim nákazu neustále zanášet.

Jde o to, najít trochu pokory, přiznat, že to Německo zvládá lépe, a říct si o pomoc.

Jak ale chcete přesvědčit lidi, kteří dnes v Česku epidemii řídí, aby o pomoc požádali a nechali jiné odborníky pracovat? 

To je ukázka, jak by měl vypadat dobrý leadership – umět si říct o pomoc. Když to neuděláme, s největší pravděpodobností se stane něco opravdu špatného, a to ani současná vláda nechce, to by jí zlomilo vaz. I oni by měli mít motivaci situaci vyřešit. Jde o to, najít trochu pokory, přiznat, že to Německo zvládá lépe, a říct si o pomoc.

V dalším plánu zamýšlíte sestavit tým našich důvěryhodných odborníků. Kdo to ale je? 

Jsou to mimo jiné lidé, kterým vycházejí předpovědi. To už dnes vidíme. Když Soňa Peková říkala, že virus do Vánoc zmizí, asi nebude takovým odborníkem, jehož názor je relevantní.

Reklama

Komu věříte?

Jednoznačně lidem kolem Iniciativy Sníh, mezi nimi je například profesor Zdeněk Hel, Jan Kulveit, který dělá prognózy, či epidemiolog Petr Smejkal, se kterým dlouhodobě spolupracujeme. Jejich prognózy opravdu vycházejí. Ale bohužel jim není nenasloucháno tak, jak je potřeba. Zatímco jiným, kteří se netrefují, ano. 

Jenže těch někdy rádoby odborníků je tolik, že lidé vlastně nevědí, komu věřit a koho poslouchat?

Chybí jednotné pracoviště, které by dávalo jednotná doporučení. Na jeden problém má názor třicet odborníků. Institut Roberta Kocha funguje tak, že se v uvozovkách těch třicet odborníků pohádá mezi sebou interně a veřejnosti předloží jednoznačné doporučení, kterému pak všichni můžou věřit. 

Potřebujeme jakýsi krizový epidemický startup, speciální nový krizový úřad, do kterého najdeme ty nejlepší vědce a krizové manažery.

Proč nemáme funkční tým a naslouchá se lidem, kteří dělají chyby?

Neumím si to přesně vysvětlit. Částečně je to určitou zkostnatělostí systému, žábou na prameni jsou lidé, kteří jsou v něm již dlouho. Často mají i své vedlejší ekonomické zájmy. To bylo krásně vidět v souvislosti s antigenními testy. Jeden z nejmenovaných lékařů vystupoval proti antigenním testům, a pak se ukázalo, že má svůj byznys na PCR testy. Tohle jsou věci, které by v Americe vůbec neprošly, v Česku se to děje. Postavil bych proto zcela nový systém managementu, který by neměl být založený na standardních nefungujících strukturách. Potřebujeme jakýsi krizový epidemický startup, speciální nový krizový úřad, do kterého najdeme ty nejlepší vědce a krizové manažery. 

Kdo by v něm měl být?

Rozhodně lidé, kteří dělají logistiku. Budeme řešit jeden z největších logistických projektů, potřebujeme naočkovat co nejvíc lidí. Až vakcíny dorazí, bojím se, že logistickou síť mít nebudeme. Už včera bylo pozdě to řešit. 

Co navrhujete?

Česko je velmoc e-shopů. Dovedu si představit požádat o pomoc lidi z Alzy nebo jiných velkých e-shopů ohledně tvorby logistické strategie. Je jedno, jestli budou vozit notebooky, nebo vakcíny, když se vyřeší otázka chlazení, a tu oni určitě budou umět vyřešit. Tohle by měli dělat lidé z byznysu, státní správa již viditelně v mnoha jiných snahách selhala. Viz chytrá karanténa nebo registrace očkování. Tristní. Důležité je, aby v týmu byli i lidé, kteří rozumějí komunikaci. Podívejte se na Slovensko, ministerstvo zdravotnictví připravuje krátká videa a infografiky, Tchaj-wan informuje prostřednictvím influencerů a moderních technologií, v Německu je o covidu podcast. Naše vláda si myslí, že stačí večerní tisková konference a je to. Rozhodně ne. Vlády, které s epidemií bojují dobře, zároveň dobře informují a komunikují. U nás je to strašně špatné, příkladem budiž leták k podpoře vakcinace s rukou v gumové rukavici.   

A taky asi v týmu počítáte s vědci a lékaři.

Jistě, ale vědecká část by měla být stejně zastoupená jako manažerská a tyto dvě části by spolu měly umět spolupracovat. Vědci to umějí vymyslet, lidé z byznysu prakticky dotáhnout. 

S Petrem Smejkalem, troufám si tvrdit, bychom na tom byli mnohem líp, od začátku mu vychází prognózy, má vědecké kontakty ve Spojených státech, umí číst vědecké studie v originálu, ale hlavně je infektolog a epidemiolog.

Kdo by měl být lídrem?

Mám v hlavě několik jmen. Například epidemiologa Petra Smejkala, kterého jsem veřejně doporučoval na funkci ministra zdravotnictví. Babiš ale tenkrát vybral pana Blatného. S Petrem Smejkalem, troufám si tvrdit, bychom na tom byli mnohem líp, od začátku mu vycházejí prognózy, má vědecké kontakty ve Spojených státech, umí číst vědecké studie v originálu, ale hlavně je infektolog a epidemiolog. Chtěl bych, aby tým řídil někdo takový. Mohl by to být i někdo z byznysu. Hledáme krizového manažera, který má vysoký morální kredit a schopnosti ukázal i u jiných projektů.

A to je například? 

Moc se mi líbí, jak to řeší Josef Průša ve své firmě, kde zabránili přenosu uvnitř provozu. Mají nejlépe vymyšlený systém ochrany zaměstnanců, který dokonce dali veřejně na své webové stránky jako návod. Jde o to, pravidelně testovat antigenním testem, vymyslet, aby se směny nepotkávaly, a další zásady. 

Znovu se musím zeptat, jak ale přinutit stávající vedení, aby vzalo tyhle myšlenky za své?

Chtěl bych zapojit všechny lidi, kterým zbyl zdravý rozum a nejsou ovlivnění dezinformacemi, aby se na tom podíleli. Aby hledali nápady, abychom našli společné řešení. Teď hoří a jsme v tom všichni. Je na každém z nás neříkat si, že to někdo vymyslí, ale zapojit se. Teď je potřeba hledat, jak to jde, a ne jak to nejde. 

Měli bychom tedy co nejvíc a nejrychleji očkovat, jak už jsem říkal, i ruskými a čínskými vakcínami.

Kolik máme podle vás času? 

Měsíc a půl. Vycházím z prognózy americké CDC, podle které má britská mutace převzít dominanci v březnu. My jsme na tom, co se týče dostupnosti viru leteckou dopravou, velmi podobně. Měli bychom tedy co nejvíc a nejrychleji očkovat, jak už jsem říkal, i ruskými a čínskými vakcínami. Zvýšit testování, začít na široké škále místo roušek používat respirátory. Je toho dost, co můžeme dělat – kompletní strategii má Iniciativa Sníh. 

Co Česko podle vás poslalo ke dnu z pozice best in covid?

Leadership v první řadě, z toho bychom se měli poučit do budoucna, ve druhé řadě dezinformace a odborníci, kteří odborníky, jak se ukázalo, nebyli, zubaři, kardiologové, onkologové, jejichž názory dezinformační weby tak rády přebíraly.

Z jakých zdrojů dezinformace pocházejí? 

Je to zmapované. Z Východu, například ruská vláda má pro to speciální útvar. Roli hrají i byznysové zájmy, dezinformace a konspirační videa zvyšují návštěvnost webů a jejich vlastníci, velmi nemorální lidé, prostě vydělávají na reklamě. 

Když se podaří zamezit rozšíření britské mutace, jaký bude tenhle rok?

Jestli mám být optimistický, svět se rozdělí na dva typy států. V jedné skupině bude Izrael, Tchaj-wan, Emiráty a jim podobní – budou mít většinu populace proočkovanou, budou trasovat a testovat jako Tchaj-wan či Jižní Korea a budou žít normálně, brzy nebudou muset ani nosit roušky a epidemii díky těmto nástrojům budou držet pod kontrolou bez lockdownů. Tyto státy půjdou ekonomicky nahoru. Do druhé skupiny budou patřit státy, které to nebudou zvládat a budou čelit dalším a dalším vlnám. Tam bohužel můžeme patřit i my, pokud nezměníme přístup. Je pět minut po dvanácté, měli bychom přiložit ruku k dílu všichni. A samozřejmě dodržovat opatření. 

Teď se ukazuje, jak zrádné je, když společnosti chybí autorita.

Je to tak. Chybějí morální autority. Když někdo začne něco dělat nebo nějak vybočovat, Češi na něj velmi rádi naplivou. Ti, kdo to zkusili, narazili, museli se vypořádat nejen se státní mašinerií, ale i s velkou mírou hejtů. To je smutný fenomén dnešní doby. 

Když někdo přijde s dobrým řešením, může to být dokonce dobrý start pro prezidentskou kampaň. I to je možná pro někoho dobrá motivace, proč se snažit. 

Opozice nic zásadního také nedělá a minulí kandidáti na prezidenta se také ohledně návrhů na řešení moc nepředvedli. Potřebujeme, aby se začali angažovat noví, schopní lidé. Psycholog Zimbardo to nazval hrdinstvím všedního dne. Schopnost dělat věci, které jsou nepopulární a můžou člověka ohrozit, ale jednat v ten správný moment. Toto dokázal právě například Masaryk. Je to jako najít odvahu zastavit u autonehody a zachránit někomu život. Teď je přesně ta situace, ale pomyslný život potřebuje zachránit celé Česko. 

Reklama
Reklama