Rema Matevosyan vyrůstala v hlavním městě Arménie Jerevanu a už odmalička milovala noční výlety se svými prarodiči, kteří byli zapálení amatérští astronomové. Uprostřed noci se s pečlivě označenou papírovou mapou vydávali společně pozorovat hvězdy a noční oblohu.
Nyní je Rema Matevosyan výkonnou ředitelkou nového startupu Near Space Labs, který se zabývá zpracováním geoprostorových dat a informací.
Zatímco miliardářský vesmírný závod pomalu, ale nekompromisně zvedá zájem o společnosti zabývající se cestováním, výrobou a těžením mimo naši planetu, startup Near Space Labs svůj zájem soustředí o něco blíž k povrchu Země, do stratosféry.
Tam totiž sbírá geoprostorová data pomocí malého autonomního robota připojeného k meteorologickému balonu. Toto zařízení, kterému říkají „Swifty“, dokáže zachytit až tisíc kilometrů čtverečních snímků a mnoho gigabajtů dat během každého letu ve výšce kolem osmnácti kilometrů.
„Tento proces je mnohem levnější, a navíc za sebou zanechává mnohem menší uhlíkovou stopu, než když se do stratosféry musí vypravit speciální letadlo, popřípadě se tam vypustí satelit, říká Matevosyan.
Soubor dat pořízený Swiftym se přitom podle ní zmíněným alternativám vyrovná a pomohl by nejen vládním expertům, pojišťovnám či například lidem zabývajícím se záchranným pracím po katastrofách, ale i provozovatelům autonomních vozidel.
„Jsme velmi rebelská společnost, zobrazujeme Zemi z balonu, i když každý kromě nás vypouští satelity,“ říká Matevosyan. „Nechápejte mě špatně, satelity jsou krásná zařízení. Ovšem vzrůstající poptávka po našich strojích a rychlost celkového růstu naší společnosti ukazuje na zásadní potřebu námi poskytovaných dat.“
Společnost Near Space Labs sídlící v Brooklynu a Barceloně má za sebou nyní více než půl druhého sta úspěšných letů. A i díky tomu získala v prvním kole financování Series A třináct milionů dolarů. Nejvíce investovala společnost Crosslink Capital, ke které se dále připojily firmy jako například Leadout Capital nebo Wireframe Ventures.
Celkové finanční zdroje Near Space Labs dosahují nyní částky 16,8 milionu dolarů a přicházejí v době, kdy se společnost chystá najmout více než tucet nových pracovníků, aby mohla rozšířit svou zákaznickou základnu napříč celými Spojenými státy. Cílem startupu v roce 2022 je zrealizovat pět set letů.
Matevosyan, která plynně ovládá tři jazyky, se během svých studií načas přestěhovala do Moskvy, kde byla na tamní univerzitě součástí výzkumu v oblasti pokročilé matematiky. A právě zde během studia potkala Ignasiho Llucha a Alberta Caubeta, kteří s ní později spoluzaložili Near Space Labs.
Ignasi Lluch se stal v Near Space Labs technickým ředitelem a Albert Caubet zastává funkci hlavního inženýra. Matevosyan si nyní na univerzitě dodělává Ph.D. a pracuje jako juniorská vědecká pracovnice, která studuje složité letecké systémy, zejména způsob komunikace mezi satelity.
Díky svému výzkumu měla možnost zúčastnila několika prosincových startů satelitů v odlehlých částech středního Ruska, což podle svých slov rozhodně nedoporučuje. Takhle zkušenost ji ale přesvědčila, že i přes miliardové částky hrnoucí se do vesmírných technologií existují aplikace geoprostorových dat, které není možné účinně a ekonomicky pokrýt pomocí satelitů.
Společnost Near Space Labs, původně založená v roce 2016 pod jménem Swiftera, se dostala do newyorského akcelerátoru Urban-X, což je pětiměsíční program spravovaný společnostmi MINI a Urban Us, který každoročně investuje sto tisíc amerických dolarů do deseti nadějných technologických startupů.
Matevosyan se proto okamžitě přestěhovala do Brooklynu, kde zpočátku dokonce spala u jednoho ze svých přátel na gauči a ještě před dokončením programu vypustila svůj první funkční prototyp. Už o několik měsíců později v červnu 2018 získala Near Space Labs investice v hodnotě dvou milionů dolarů od společností Leadout, kterou založila bývalá manažerka Facebooku Alison Rosenthal, firmy Wireframe Ventures a dalších.
Loni investoři vložili do společnosti dalších 1,5 milionu dolarů a Matevosyan se i díky tomu objevila v žebříčku časopisu Forbes 30 pod 30 pro výrobu a průmysl. Svůj první velký komerční projekt Near Space, který mírně zdržela pandemie, představila v červenci 2020.
Zatímco Matevosyan působí v Brooklyn Navy Yard, rozvíjejícím se newyorském centru pro začínající technologické a hardwarové startupy, její spoluzakladatelé a velká část hardwarového výzkumu a vývoje se nacházejí v Barceloně. Nicméně i přes velký zájem Evropy a zejména jihovýchodní Asie se společnost zaměřuje přímo na americký trh.
Startup provozuje několik obchodních modelů. U zakázkových projektů vysílá do oblak podle potřeby svoje platformy Swifty na základě smlouvy. Zároveň ale pravidelně vypouští i vlastní zařízení, aby dokázal udržet pokrytí čerstvou sadou geoprostorových dat. „Myšlenka je taková, že budeme mít globální soubor našich vlastních Swifties, lidé se pak přihlásí k odběru a data budou moci používat,“ říká Matevosyan.
Samotné zařízení je dodáváno v malé krabičce, kterou pracovník společnosti zapne a připevní k meteorologickému balonu. Od té doby je možné zařízení ovládat autonomně. „Každý se chce na vzlet balonu přijít podívat, a to je samozřejmě perfektní pro obchod,“ připouští Matevosyan. „Je to vzrušující podívaná.“
Phil Boyer zastupující hlavního investora, společnost Crosslink, je podle svých slov nadšený příležitostí podpořit Near Space Labs. Důvodem je nejen jeho znalost trhu s geoprostorovými daty, ale především nová technologie Near Space Labs, která umožňuje velmi levný a účinný sběr dat ze stratosféry. V minulosti se ostatně Crosslink rozhodl podpořit další podobně zaměřené společnosti, jako například Arturo, Descartes Labs nebo Enview.
Boyer dodává, že potenciál příjmů z takto velkého trhu s daty je obrovský, a firma Crosslink věří, že ekonomika Near Space postupem času výrazně poroste. Mezi zvláště významné oblasti zájmu podle něj patří realitní trh, obnova po katastrofách nebo poskytování aktualizovaných map pro autonomní vozidla, což také vysvětluje, proč se jedním z investorů stala i Toyota.
Tyto důvody podle něj byly více než dostatečné, aby v době vesmírných raket překonal veškeré pochybnosti a vsadil na balony. „Když vyslovíte slovo balon, rozhodně si vysloužíte několik zdvižených obočí. Vy jste investovali do společnosti na balony? Nepraštili jste se do hlavy?“ říká Boyer. „Pro nás to ale nebylo nijak výrazně rizikové rozhodnutí.“
Cílem Near Space ostatně podle Matevosyan není soupeřit se satelity a raketami. „Čím více aktivity v této oblasti obecně je, tím lépe pro všechny hráče,“ říká. A jak zajistit, aby lidé začali brát balony vážně? „Všechny pochybnosti ustanou v okamžiku, kdy jim ukážu naše data,“ dodává.
