České školní i školkové děti čeká prodloužený víkend. Minimálně polovina mateřských, základních a středních škol se totiž chystá do stávky školských odborů vyhlášené na pondělí 27. listopadu.
Většina škol bude zcela uzavřena, některé budou mít omezený provoz. Jde o jednu z největších stávek v historii českého školství.
Stávka je po úterním jednání ministra školství Mikuláše Beka jistá – nepodařilo se mu totiž před koaličními špičkami vyjednat navýšení rozpočtu. Měl v plánu přesvědčit vládní kolegy, aby rozpočet navýšili alespoň o injekci v hodnotě pěti miliard korun, to se ale nepovedlo.
Školy stávkují proti škrtům, které se dotknou především nepedagogických pracovníků – budou tak chybět finance konkrétně pro vychovatele ve družině, speciální pedagogy, školníky, kuchařky, uklízečky a další provozní pozice na příští rok. Protestující upozorňují na to, že nelze šetřit tam, kde už nyní peníze fatálně chybějí – u profesí, kde se platy potácejí na hraně minimální mzdy.
Odbory také kritizují, že vláda nedrží sliby. Platy pedagogických pracovníků se totiž nepřiblíží slíbené úrovni 130 procent průměrné mzdy, a navíc se navýšení nebude týkat všech. Rozhodnutí stávkovat má podporu ve školských zařízeních napříč všemi kraji i od profesních organizací a zároveň vzniká i nová petice.
Forbes k tématu vyzpovídal dvě strany – učitelku Martu Liršovou, která je zároveň zástupkyní ředitele pražské Základní školy s rozšířenou výukou jazyků Jeremenkova na Praze 4 a pak náměstka ministra školství Jiřího Nantla.
Nantl byl mimo jiné také účastníkem konference Forbes Lepší Česko, kde jsme se též na velké ploše v rámci kulatého stolu věnovali podrobně tématu vzdělávání.
32 let praxe za 23 tisíc hrubého
Platy nepedagogických pracovníků jsou velkým tématem stávky. Jak vysvětluje Marta Liršová, tito pracovníci jsou placeni podle tabulek, a dostávají tedy mzdu podle toho, v jaké jsou umístěni platové třídě a podle odpracovaných let praxe. Jde přitom o nízké mzdy, které neodpovídají současné situaci na trhu práce.
Liršová to ukazuje na konkrétních příkladech. „Třeba školník je zařazený do platové třídy 4–5, a dle tabulky je tedy jeho základní hrubá mzda ve výši mezi patnácti a devatenácti tisíci korun v závislosti na délce praxe a konkrétní náplně práce,“ uvádí.
Ještě hůř jsou na tom uklízečky či pomocné síly v kuchyni, které spadají do platové třídy 2, a jejichž hrubá mzda se tedy pohybuje mezi třinácti a osmnácti tisíci korun hrubého. Kuchařky a kuchaři ve školních jídelnách, kteří vaří statisícům českých dětí, si vydělají běžně mezi šestnácti a devatenácti tisíci korun hrubého
„Pokud má kuchařka praxi delší než 32 let, může dosáhnout na hrubou mzdu ve výši 23 510 korun,“ uvádí Liršová další fakt z tabulky.
„Další složkou platu jsou pak pro tyto zaměstnance různé příplatky jako například osobní ohodnocení, příplatek za vedení a podobně. Ty mohou být v řádech zhruba dva až deset tisíc korun hrubého měsíčně,“ tvrdí Liršová s tím, že školy si musí v tomto směru poradit.
Lidé, obzvlášť například v Praze, nejsou příliš ochotní za takové peníze pracovat.
„Pokud se ptáte na ochotu lidí pracovat za řekněme patnáct tisíc korun čistého v prostředí Prahy, pak odpověď je spíše ne. Jsme proto velice vděčni, že v tomto hledu má konkrétně naše škola poměrně stabilní pracovní kolektiv a zároveň jsme si vědomi, že sehnat nového spolehlivého, kvalifikovaného a ochotného zaměstnance za takový plat v Praze je velice obtížné,“ dodává zástupkyně ředitele.
Základní škola Jeremenkova se do stávky nezapojí jako celek, ale smysl stávky podporuje. Zapojí se však mnozí učitelé a také zaměstnanci školní družiny. Škola bude fungovat v omezeném provozu. Podle vedení školy současný návrh státního rozpočtu pro školství nereflektuje vzdělávací potřeby dětí.
„Snížení financí bude mít za následek například výrazný pokles počtu hodin, kdy mohou školy dělit žáky do skupin, pokles počtu asistentů pedagogů, nejistotu pedagogických pracovníků vzhledem k možnému snížení počtu hodin a také velkou nejistotu nepedagogických pracovníků škol,“ uvádí vedení školy v prohlášení pro rodiče dětí.
Chápu, ale financování je složité
Náměstek ministra školství Jiří Nantl stávku škol a jejich požadavky prý chápe, ale zároveň upozorňuje na fakt, že financování resortu je složitá věc. A mělo by se podle něj změnit financování školních pracovníků systémově.
„Chápu stávku také jako projev emoce, kdy zástupci škol chtějí pozornost v pravidelném navyšování peněz. Je to složité, zároveň má totiž naše země problémy ve zdravotnictví, ve financování důchodů a v mnoha dalších oblastech,“ upozorňuje Nantl.
Celý problém je podle náměstka třeba řešit systémově i změnou financování. „Měli bychom se podívat podrobně na to, jak máme financované vzdělávání,“ tvrdí Nantl.
Podle něj spočívá jediný způsob zlepšení odměňování nepedagogických pracovníků v přesunutí povinnosti platit tyto zaměstnance na zřizovatele škol, tedy na obce, kraje či městské části.
„Stát není schopen normovat, jak má činnost nepedagogických pracovníků vypadat, neurčuje strukturu škol a způsob organizace stravování se může velmi lišit. Stát ani nerozhoduje o tom, jak jsou nastavené provozovny a nemá na to vliv,“ dodává Nantl.
Ministerstvo školství má schválený rozpočet 269 miliard korun. Rozpočty školství a resortu obrany jako jediné v příštím roce porostou. Ve školství to bude o necelé čtyři miliardy korun, podle odborů i tak ve školství však chybí téměř osm miliard korun. Před prázdninami přitom ministerstvo financí původně navrhovalo ve školství škrtnout 29 miliard korun.
