Roman Staněk je muž, jenž si v květnu koupil Autodrom Most a který už utratil půl miliardy za to, aby jeho syn jednou závodil ve formuli 1. Tohle je jeho byznysový příběh, který začal za volantem mlékárenské cisterny.
Byla už tma, když k vepřínu v Bílovci přijela cisterna s nákladem syrovátky. Co je dnes cenná komodita, bylo před pětadvaceti lety odpadem sýráren, který bylo potřeba zkrmit. Řidič do jednoho z největších zemědělských družstev severní Moravy nepřijel poprvé, tudíž dobře věděl, že i přes pozdní hodinu nebude na vykládce sám.
Sotva totiž zastavil, pod autem započalo tiché hemžení desítek potkanů. Nebáli se, věděli, že tohle místo po setmění patří jim. Vetřelcem je tady člověk. Jediné, co je dokázalo spolehlivě rozhodit, byl zvuk klaksonu nákladního auta. Mladík za volantem, jemuž ještě nebylo ani dvacet roků, už během předchozích závozů syrovátky vypozoroval, čím proti přesile bojovat.
Světla se nepřátelé nebáli, a ani prostá lidská přítomnost jim neubírala nic z jejich sebejistoty. Teprve až ohlušující zatroubení způsobilo, že se armáda hlodavců v panické hrůze rozutekla do tmy. Ale jen na pár minut. Pár minut, které řidič dostal na to, aby vyskočil z kabiny, hadicí přečerpal syrovátku do vepřína, rychle naskočil do kabiny, zabouchl za sebou dveře a uvolněně vydechl.
V článku zazní:
- Jak zbohatnul Roman Staněk?
- Proč jsou podle moravského podnikatele zajímavá výrobní družstva?
- Věří, že jeho syn někdy získá smlouvu ve formuli 1?
