Uplynul už více než rok ode dne, kdy Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového v dění kolem Ukrajiny přinesl uplynulý týden?
- Podle The Times se Ukrajinci loni pokusili znovu obsadit Záporožskou elektrárnu. Výsadek několika set příslušníků jejich speciálních sil přes řeku Dněpr byl ale odražen, napsal britský deník The Times, který se odvolává na nejmenované armádní zdroje. Neúspěšný pokus Ukrajiny o dobytí největšího jaderného zařízení v Evropě dříve oznámily okupační úřady, Kyjev to tehdy popřel.
- Boje o Bachmut stále nejsou u konce. V průběhu týdne se v médiích vystřídalo několik zpráv o postupných změnách frontové linie ve městě. Rusové pomalu postupují, postupně odřezávají zásobovací cesty, ale Ukrajina většinu těchto zpráv popírá, stejně jako informaci, že v centru Bachmutu vlaje ruská vlajka. Na základě zveřejněných snímků s potvrzeným místem pořízení americký Institut pro studium války (ISW) uvádí, že jednotky ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny zřejmě obsadily stadion, budovu vojenské prokuratury či kostel v centru Bachmutu. Ukrajinský generální štáb v pátek přiznal, že Rusové ovládají větší polovinu města.
- Útoky z dronů či dělostřelectvem dále ohrožují Lyman, Avdijivku a Marjinku. Ve čtvrtek bylo odraženo více než sedm desítek nepřátelských útoků, uvedl ve svém pravidelném ranním hlášení ukrajinský generální štáb. Podle analytiků z ISW Rusové v průběhu týdne v Bachmutu postoupili, nicméně nejsou signály o tom, že by se Ukrajinci z oblasti stáhli, což způsobuje intenzivní boje.
Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková doporučila Ukrajincům na okupovaných územích, aby se uchýlili do třetích zemí, nebo učinili blíže neupřesněné přípravy. Podle serveru RBK-Ukrajina to uvedla v souvislosti s plánovanou ukrajinskou protiofenzivou, která by podle různých spekulací mohla začít v nadcházejících týdnech.
- Ukrajinský diplomat: Kyjev bude jednat o Krymu, až budou Ukrajinci u jeho hranic. Listu Financial Times to řekl zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Andrij Sybiha. V minulosti Kyjev podmiňoval jakákoli jednání s Moskvou stažením ruských sil z poloostrova, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014. Naopak ruské vedení se nechalo slyšet, že dohoda s Ukrajinou bude možná jen v případě, že v celé záležitosti nebudou figurovat Spojené státy.
Podle prezidenta Zelenského ale boj o svobodu nelze vyhrát jen částečně, vítězství není daleko.
- Zelenskyj při návštěvě Polska zdůraznil, že každá vítězná bitva Ukrajinců ve válce proti ruské agresi chrání i nezávislost Polska. „Na Polsko se vždy můžete spoléhat,“ slíbil Zelenskému polský prezident Andrzej Duda. Ruskou agresi a oběti již déle než rok trvající války označil za důsledek dřívější západní politiky ústupků vůči Rusku.
- Ukrajina připravuje na protiofenzivu brigádu čtyřiceti tisíc dobrovolníků. Ti mají během chystané protiofenzivy bojovat po boku pravidelné armády, uvedla agentura Reuters. Do jednotek podle ukrajinského ministra vnitra Ihora Klymenka, jehož resort zajišťuje nábor, vstoupili jak bývalí vojáci nebo policisté, tak lidé bez předchozí zkušenosti s boji.
- Spojené státy a Polsko slibují další balíky pomoci. V pondělí Polsko předalo Ukrajině několik prvních stíhacích letounů MiG-29, řekl Marcin Przydacz, poradce polského prezidenta Andrzeje Dudy. Kolik strojů z Polska ukrajinské letectvo získalo, ale neupřesnil. Následně Spojené státy v úterý ohlásily, že Ruskem napadené Ukrajině poskytnou další vojenskou pomoc ve výši zhruba 2,6 miliardy dolarů (asi 55,7 miliardy korun). Součástí balíku jsou například rakety systému protivzdušné obrany Patriot nebo dělostřelecká munice.
- Rusko přijalo 730 tisíc uprchlických dětí, tvrdí ruská zmocněnkyně pro práva dětí. Rusko od února 2022 přijalo přes pět milionů uprchlíků z ukrajinského Donbasu včetně 730 tisíc dětí, prohlásila podle agentury Reuters ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová stíhaná soudem v Haagu. Mezinárodní trestní soud (ICC) Lvovovou-Bělovovou společně s ruským prezidentem Vladimirem Putinem viní z účasti na deportacích ukrajinských dětí do Ruska a vydal na ni zatykač.
- Rusové vybudovali na poloostrově Krym desítky zákopových systémů, ukazují podle deníku The Washington Post satelitní snímky společnosti Maxar. Kilometry zákopů vznikly během několika málo týdnů také podél pobřeží, přestože vylodění ukrajinské armády se podle analytiků jeví jako málo pravděpodobné, podotýká list. Ruská armáda se podle něj ale zjevně pro každý případ připravuje na jarní protiofenzivu, kterou už několikrát ohlásil Kyjev, aniž přiblížil, na kterou oblast se zaměří.
- UNESCO: Válka způsobila kulturnímu dědictví Ukrajiny škody za miliardy dolarů. Rok války Ruska proti Ukrajině způsobil kulturnímu dědictví napadené země škody za 2,6 miliardy dolarů (asi 56 miliard korun), napsala ruská redakce BBC s odvoláním na údaje zveřejněné u příležitosti návštěvy generální ředitelky Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) Audrey Azoulayové v Kyjevě.
Podle UNESCO asi 1,7 miliardy dolarů zmíněných škod připadá na historické objekty, budovy a místa s kulturním a společenským významem. Dalších 650 milionů dolarů představují škody na turistických objektech, 143 milionů připadá na umělecké sbírky a 150 milionů na budovy a dílny spjaté s tvůrčí činností. Nejhůře v tomto smyslu dopadla Charkovská oblast, na kterou připadlo asi třicet procent všech kulturních ztrát.
- Z ruského zajetí se vrátilo dalších deset ukrajinských vojáků. Podle štábu se na Ukrajinu vrátili vojáci a důstojníci zajatí především v bojích u Bachmutu a v Luhanské oblasti. Počet Ukrajinců, kteří se od začátku ruské plnohodnotné invaze na Ukrajinu před více než rokem dostali z ruského zajetí, se tímto zvýšil na 2005. Moskva oznámila propuštění pěti zraněných členů ukrajinské armády výměnou za pětici zraněných Rusů.
- Válka zasahuje i za hranicemi Ukrajiny. V Belgorodu doporučily úřady podnikatelům stavět kryty a hloubit zákopy. Městské úřady rozeslaly dopis, ve kterém jim naléhavě doporučují, aby obstarali úkryty pro své zaměstnance a aby zesílili zdi kanceláří „pytli s pískem, betonovými panely a dalšími stavebními konstrukcemi“, a to jak zvenčí, tak zevnitř. Nezbytnost těchto opatření se vysvětluje „přetrvávající hrozbou ostřelování ze strany sousedního státu“, uvedla ruská redakce BBC.
- Rusko rozmístí své taktické jaderné zbraně v Bělorusku blízko západních hranic této země. V neděli to prohlásil ruský velvyslanec v Bělorusku Boris Gryzlov. Podle agentury Reuters to nejspíš povede k dalšímu zvýšení napětí mezi Ruskem a Západem. O rozmístění taktických jaderných zbraní v zemi, která je spolu s Ruskem formálně součástí takzvaného svazového soustátí, informoval ruský prezident Vladimir Putin koncem března. Stát by se tak mělo v létě.
