Ve čtvrtek 24. února Ruská federace zahájila invazi, po níž jsme se probudili do jiného světa, ve kterém Evropa čelí největšímu ozbrojenému konfliktu od druhé světové války. Co nového nám v dění kolem Ukrajiny přinesl poslední den?
- Ruský plynárenský gigant Gazprom ohlásil na středeční ráno snížení dodávek plynu do Evropské unie plynovodem Nord Stream 1 na pětinu jeho kapacity. Gazprom to odůvodňuje technickými problémy s turbínami. Německo to však odmítá a tvrdí, že jde o politické rozhodnutí.
- Státy Evropské unie se shodly na plánu, který má omezit spotřebu zemního plynu a stanovit podmínky pro vyhlašování plynové nouze. Plán má snížit riziko plynoucí z možného úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU.
- Kyjev má v plánu uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem do konce roku dohodu o úvěrovém programu. Na podporu ekonomiky zničené válkou si Ukrajina chce půjčit patnáct až dvacet miliard dolarů, řekl agentuře Reuters guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
- Ukrajinská energetická společnost Naftogaz se stala prvním státním subjektem v zemi, který se od začátku války s Ruskem dostal do platební neschopnosti. Firma před vypršením odkladného termínu neuhradila dlužné platby za mezinárodní dluhopisy, uvedla agentura Reuters.
- Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na poradě vedení vládní strany prohlásil, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin vyjádřil přání, aby Rusko spolupracovalo s Tureckem při výrobě bezpilotních letadel Bayraktar TB2. O výroku tureckého prezidenta informoval na svém webu list Kommersant s odvoláním na tureckou televizi Haber 7.
- Evropská unie o půl roku prodloužila platnost sankcí proti Rusku za agresi na Ukrajině, které postupně zavádí od roku 2014. Členské země se shodly na tom, že postihy zasahující řadu sektorů budou platit nejméně do konce ledna 2023. Informovala o tom Rada EU.
