Pokaždé, když Doug Dejarnette vejde do svého herního pokoje, přenese se do jiného světa. Někdy se změní ve svatého válečníka, bojujícího ve virtuálních kobkách online hry World of Warcraft, jindy ho 3D brýle Oculus Rift přenesou na Zemi okupovanou mimozemšťany ve hře Half-life: Alyx.
Jednou z hlavních věcí, které mu herní zážitky umožňují, je grafická karta uvnitř jeho počítače. Zařízení ve tvaru rozměrnější videokazety má na svědomí vykreslování herního prostředí a jeho přenos na obrazovku.
Grafická karta Nvidia GeForce RTX 3080, která se v současnosti skrývá v Dougově počítači, je špičkový model. Získat jí však nebylo vůbec snadné.
„Pokoušel jsem se ji koupit hned první den, co grafiku uvedli na trh. Vstal jsem ten den brzy a zkusil snad každou stránku, ale bylo nemožné ji nikde sehnat,“ vypráví Dejarnette. „Nakonec jsem to vzdal a koupil ji na Redditu za tisíc dolarů.“
To znamená zhruba o třicet procent dráž, než byla její původní prodejní cena. A Doug v tom nebyl ani zdaleka sám. Celý svět se v současnosti potýká s bezprecedentním nedostatkem nejenom nových grafických karet, ale i starších modelů.
Nejen herní nadšenci, zvyklí pořizovat si to nejnovější z technologického světa, ze současného „sucha“ vůbec nejsou nadšení. „Naprosto nás to ubíjí,“ konstatuje Dejarnette, zatímco na druhé straně oceánu i české e-shopy nabízejí sotva hrstku karet, na kterých si zahrajete tak možná Solitaire.
Hráči mají jasno v tom, kdo za celou situaci může. Dvacetimiliardový trh s grafickými kartami údajně paralyzovali těžaři kryptoměn, kteří jej zavalili nečekaně vysokou a v praxi neuspokojitelnou poptávkou. Karty lze totiž díky vysoce výkonným čipům využít i pro těžbu kryptoměn.
Situaci už zdá se pochopili i samotní výrobci herních grafik. Společnost Nvidia před pár dny oznámila, že upraví své budoucí modely tak, aby byly pro těžaře kryptoměn méně atraktivní. To však neřeší současný výpadek, se kterým se trh s grafickými kartami potýká.
„Nedá se sehnat vůbec nic,“ hodnotí nedostatek na trhu dvaadvacetiletý kryptotěžař Shaneel Mohandas. Mladý IT specialista provozuje ve svém pokoji v jihoafrickém Durbanu sedm grafických karet, které mu „dolují“ kryptoměny jako bitcoin či ethereum.
I svou stárnoucí kolekci grafických karet by v současnosti dokázal prodat za více než dvojnásobek původní ceny. „Je to strašně předražené. Hráče to dovádí k šílenství,“ krčí rameny.
Za bojem o grafické karty se ale ukrývá dlouhodobější problém, se kterým se trh s elektronikou posledních několik let potýká. Jde o celosvětový nedostatek mikročipů, které se v čím dál více digitalizované společnosti staly podobně důležitou komoditou jako beton, ropa nebo třeba pšenice. Ročně se na celém světě prodají čipy v hodnotě půl bilionu dolarů.
Mikročipy jsou nezbytnou součástí elektronických systémů všude kolem nás: v letadlech, automobilech, chytrých telefonech nebo právě grafických kartách. S rozvojem technologií je dokonce potkáváme i v běžných věcech, jako jsou zubní kartáčky nebo rychlovarné konvice.
S rostoucí životní úrovní chtějí zákazníci čím dál víc těchto „chytrých“ pomocníků a během pandemie poptávka po některých druzích zboží ještě stoupla. Velká část mikročipů se dováží z asijských zemí – významnými vývozci jsou například společnosti Taiwan Semiconductor (TSMC) nebo Samsung.
Kvůli odstávkám výrobních továren nebo uzavírkám hranic dostal uplynulý rok pod obrovský tlak většinu dodavatelských řetězců. Situaci navíc nepomáhá napětí mezi Tchaj-wanem a Čínou.
Západním ekonomikám dělá současná situace vrásky. Americký prezident Biden se v únoru zavázal poskytnout čtyřicet miliard dolarů na podporu výroby polovodičů v USA. V tom samém měsíci se sešli i evropští ministři k prodiskutování šedesátimiliardového podpůrného balíčku se stejným účelem.
Dopady celosvětového nedostatku mikročipů jsou nejlépe vidět na jednotlivých trzích. To, co se děje mezi kryptotěžaři a hráči a hráčkami počítačových her, můžeme v různých obměnách pozorovat i v dalších odvětvích, závislých na dodávkách mikročipů – paralyzované podniky, naštvaní zákazníci a kolabující trhy.
„Jsme svědky dokonalé bouře,“ říká Matthew Stafford, šéfredaktor internetového portálu Tom’s Hardware, který se zaměřuje na nejnovější výdobytky IT světa. „Velké společnosti očekávají stabilitu. A tahle situace je cokoli, jen ne stabilní.“
Nvidia vyrábí grafické karty pro počítačové nadšence poslední tři desetiletí. Traduje se, že její tři zakladatelé dostali nápad na založení společnosti v roce 1993 na snídani v kalifornském fastfoodu. Trojice předpokládala, že spolu s tím, jak se vydávají nové a čím dál pokročilejší počítačové hry, budou chtít lidé také vylepšovat své počítače.
CEO Nvidie Jensen Huang | Foto Getty
Jedním z oné trojice, která stála u zrodu Nvidie, je Jensen Huang, současný generální ředitel společnosti a miliardář s majetkem v hodnotě okolo čtrnácti miliard dolarů.
Tržní hodnota Nvidie sahá téměř k 370 miliardám, hodnota jejích akcií za poslední rok stoupla o více než 67 procent. Pro srovnání: nejbližší rival Nvidie, firma AMD, má hodnotu necelých 100 miliard – a to na herní scéně slavila enormní úspěch s novými řadami svých procesorů Ryzen.
Až do kryptoboomu před pár lety měli fanoušci počítačových her grafické karty jen pro sebe. Jedna taková karta zvládá biliony početních operací za sekundu. A taková výpočetní kapacita se kromě her skvěle uplatní právě v těžbě kryptoměn, kde musí počítač vyřešit sérii komplexních úkonů.
Navzdory velikosti obou firem zastihla současná záplava poptávky po jejich produktu Nvidii i AMD nepřipravené. Zdá se, že ani jedna ze společností není schopná odhadnout, jak velké procento zboží putuje právě do rukou kryptotěžařů.
Spekuluje se, že to může být až deset procent veškerého jejich zboží v hodnotě téměř půl miliardy dolarů. Tedy ohromný nárůst oproti nulovému podílu ještě před deseti lety. Navíc se nezdá, že by se situace měla v dohledné době zlepšovat, spíš naopak.
Když odhlédneme od současného propadu, ceny kryptoměn letí z dlouhodobé perspektivy od začátku roku 2020 strmě vzhůru, což jen přidává těžbě kryptoměn na atraktivitě. A výrobci grafických karet kupodivu nejsou z rostoucího zájmu kryptotěžařů o svůj produkt příliš nadšení.
Velmi podobný poptávkový boom zaznamenali už v letech 2017 a 2018, kdy stejně jako v uplynulém roce kryptoměny divoce rostly. Když však tehdejší bublina praskla, těžaři ve velkém zaplavili trh použitými grafickými kartami, čímž stlačovali kupní cenu a snižovali poptávku po nových modelech.
Jak velký dopad to mělo, je patrné z hospodářského výsledku Nvidie ze začátku roku 2019: v prvním čtvrtletí společnost zaznamenala tržby v hodnotě 2,2 miliardy dolarů, což je téměř třetinový pokles oproti stejnému období v roce 2018. V historii společnosti jde o bezprecedentní propad tržeb.
Výrobci grafických karet se tedy nepotýkají pouze s nedostatkem zboží, ale i se silnou poptávkou skupiny zákazníků, která může ze dne na den zmizet, pokud ceny kryptoměn opět spadnou. A máloco je tak nevyzpytatelné jako ceny kryptoměn. Jen za uplynulý týden se dal jeden bitcoin koupit za více než 51 tisíc dolarů – a také za méně než 35 tisíc.
Společnosti se tedy rozhodly, že žádné velké úpravy raději dělat nebudou. Výsledkem je zvyšující se napětí mezi hráči a těžaři a zběsilý boj o všechny grafické karty, které se na trhu objeví, ať už jde o použité karty na online aukcích, nebo přeprodávané nové kusy na diskusních fórech typu Reddit. Často za až trojnásobek původní ceny.
„Koupit grafickou kartu by měla být hračka. Mělo by stačit vlézt na Newegg (populární americký e-shop s elektronikou, pozn. red.) a prostě koupit. Ale teď je to opravdu boj,“ říká sedmadvacetiletý fanoušek počítačových her Ryan Welean. Newegg se s nedostatkem karet vypořádal originálně: zavedl na jejich prodej loterii, známou třeba ze světa sneakers.
Během deseti lety své herní vášně vystřídal Welean několik grafických karet. Minulý rok si koupil kartu Radeon RX 5700, nový model od AMD, který mu zpestřil desítky hodin pandemického lockdownu hraním série Final Fantasy. „Ale teď nemám štěstí,“ říká zasmušile. „Už nějakou dobu se snažím získat 3080 nebo 3090 od Nvidie, ale zatím bez úspěchu.“
To dvaačtyřicetiletý Justin Kelly zná oba světy – z hráče počítačových her se stal těžařem. Prvních několik grafických karet si koupil kvůli hraní, ale kolem roku 2013 začal karty používat k těžbě bitcoinů. Za minulý rok nakoupil karty Nvidie za deset tisíc dolarů.
To mu dnes stačí, aby mohl těžit kryptoměnu v hodnotě 600 dolarů denně. Zpětně ale lituje, že jich tehdy nekoupil víc. „Rád bych tehdy utratil i víc, ale v některých případech toho víc koupit nešlo,“ říká IT konzultant ze Seattlu.
Mnoho prodejců totiž zavedlo přísná omezení jedné karty na nákup. „Pokud bych mohl něco vzkázat svému bývalému já, řekl bych mu, ať jich koupí aspoň padesát,“ přeje si. Dnes by každou nadbytečnou kartu prodal se ziskem několika tisíc dolarů.
„Je to trochu závislost,“ připouští floridský kryptotěžař Aniel Varma. „Každý si chce postavit svůj vlastní těžařský stroj. Je to v podstatě tiskárna na peníze,“ vysvětluje.
Šestatřicetiletý Varma dokázal v uplynulém roce nashromáždit třicet grafických karet, což zvládl jen díky takzvanému botovi. Tedy softwaru naprogramovanému v tomto případě tak, aby za uživatele hlídal nabídky grafických karet a koupil je v okamžiku, kdy je prodejce přidá na svůj e-shop.
Zmínění boti se v posledních letech staly trnem v oku běžným kupujícím, kteří se k žádaným kartám nemohli dostat rychleji než provozovatelé bleskurychlých botů.
Aniel Varma má doma čtyři počítače: v obývacím pokoji, ve foyer, na chodbě a v pokoji pro hosty. Na většině těží bitcoiny a ethereum, na naléhání své malé dcery se nedávno pustil do dogecoinů.
„Stavím si tyhle úžasné superpočítače,“ říká pyšně. „Každý, kdo k nám domů přijde a vidí ty moje mašiny, je naprosto u vytržení,“ dodává, zatímco herním světem řádí neutuchající hlad po grafických kartách.
