Své oblíbené vánoční zvyky a tradice máme všichni. A mají je i kapitáni českého byznysu. Protože nás zajímalo, kdo má v letošním netypickém roce jaké vánoční a novoroční plány, zeptali jsme se jich osobně.

Kdo večeří kapra, kdo řízek s bramborovou kaší, kdo si ani letos nenechá ujít zasněženou Libušku Šafránkovou na koni Juráškovi v Třech oříšcích pro Popelku, a kdo naopak prchne do exotiky za teplem?

A kdo a proč si letos poprvé kupuje na Vánoce myslivecké oblečení?

Martin Jahoda, spolumajitel Emco

Vánoce budu trávit s rodinou na chalupě na Vysočině. Nejvíc se těším na společné sportování s dětmi. Chci jim postavit krátký orientační běh a vypustit je do lesa. Snad se do Silvestra vrátí!

Vít Kutnar, spolumajitel DEK

Svátky jsem v posledním desetiletí většinou trávil v zahraničí, sportoval u moře a nabíral síly na další rok. Letos budu doma a moc se těším. Klíčové je být s rodinou a je jedno kde. K jídlu úplná klasika, smažený kapr se salátem v alternaci s kuřecím řízkem a bramborovou kaší. Já si dávám oboje! A moje vánoční filmová klasika? Samozřejmě Tři oříšky pro Popelku.

Martina Vítková, spolumajitelka NWT

Konec roku a začátek toho nového strávíme v exotice. Na čtrnáct dní odlétáme na Maledivy. Letíme ve čtyřech, my s manželem a naše dcery. Měli jsme se tam setkat i s třetí dcerou Valerií, která studuje v Singapuru – to bohužel nakonec nevyšlo, takže jen ve čtyřech. Tradičně jezdíme do Rakouska na hory lyžovat, což teď není možné. Moc se těším, hlavně že chvilku vypadnu z toho blázince tady.

Radka Prokopová, spolumajitelka, Alca plast

Včera jsem si konečně uklidila pracovní stůl a těsně před svátky jedeme s manželem koupit pro mne myslivecké oblečení, což mu slibuji dvaadvacet let. Dvaadvacet roků mu slibuji, že s ním strávím nějaký čas v lese procházkami a pozorováním zvěře, ale nikdy na to nebyl čas, protože Nový rok jsme vždy trávili s přáteli v Rakousku na horách.

Letos mi bude chybět setkávání s přáteli.

Vánoce máme moc rádi, představují pro nás klasiku: stromeček, domácí cukroví, české pohádky, naprosto tradiční večeři sestávající z rybí polévky, kapra, maminčina bramborového salátu. Ráno provoněný dům čerstvě upečenou vánočkou (jinak moc nepeču), rozkrojení jablíčka, rybí šupina pod talířkem. Na Štědrý den chodíme ještě krmit zvěř do obory, dávali jsme zvířátkům, když byly děti malé, a nějak nám to zůstalo! Jak vidíte, jsme velmi tradiční…

Letos mi ale bude chybět to setkávání s přáteli a hlavně hory. Tak krásné svátky všem, hodně štěstí v roce 2021 a návrat k normálu!

Tamara Kotvalová, majitelka, Carollinum

Vánoce jsme vždy trávili na horách, v Tatrách. Letos jsme museli kvůli opatřením plány zrušit a budeme na svátky doma v Praze. Rozhodně ale neměníme nic na tom, že se sejdeme celá rodina. 

Tradici ctíme i v jídelníčku. Na Štědrý den vařím čočkovou polévku, máme smaženého kapra i telecí řízky. Snažím se menu připravit i na první svátek vánoční tak, abych si mohla užít Vánoce u pohádek, a ne u kuchyňské linky.

Samozřejmě že si neodpíráme nejrůznější dobroty, sladké i slané. Musí být na dosah, když se díváme společně na oblíbené filmy. Nikdy si nenechám ujít Tři oříšky pro Popelku, mám ráda tradiční klasické pohádky, jako je Pyšná princezna nebo Princezna se zlatou hvězdou na čele.

Předplatné Forbesu Česko 30

Když byly děti malé, měli jsme kapra ve vaně, odlévali olovo, pouštěli si lodičky ze skořápek oříšků. Letos jsem atmosféru Vánoc zahájila tím, že jsme už 1. prosince ozdobili stromeček. 

I v dárcích jsem hodně konzervativní. Dávám rodině dovolenou, vždycky vymyslím nějakou zajímavou destinaci, která nabízí jak poznávání, tak odpočinek. Moje děti většinou do poslední chvíle netuší, kam se jede.

Loni to bylo dokonce tak, že seděly v letadle a nevěděly, kam letíme – dostaly jen instrukce, že míříme do tepla.

Snad nám to tedy příští rok vyjde a budeme moci zase vycestovat. Už se na to všichni moc těšíme.

Kateřina Kadlecová, spolumajitelka USSPA

Vánoce miluji. Je to období, kdy se celý svět „smrskne“ na to nejdůležitější – rodinu, lásku a pospolitost. Lidé mají radost z toho, že dělají radost druhým, je to šťastný čas. Mám ráda tradice, které mi přijdou v roce, jako je tento, obzvlášť důležité. Dodávají pocit klidu a jistoty, čehož se letos opravdu moc nedostávalo.

Ty naše rodinné začínají už v listopadu, kdy s mamkou a sestrou vyrábíme adventní věnce pro dobročinný prodej v rámci Dobroučských Vánoc. Před čtrnácti lety jsme oslavy v obci zakládaly, letos poprvé nebyly, a tak jsme věnce alespoň rozdaly pro radost těm, kdo je od nás pravidelně nakupují a podporují tak místní dobročinnost.

Oslavami startuje advent, který je seskládaný z tradičních aktivit doma i ve firmě, od společného zdobení kanceláří (dokonce se u nás soutěží o nejhezčí kancelář) přes Mikuláše až po výroční poradu a velký vánoční večírek pro zaměstnance a jejich partnery.

Museli jsme oželet i oslavy čtvrtstoletí firmy.

Ten se letos bohužel neuskuteční a chybět nám bude všem. Je to vždycky skvělá chvíle sounáležitosti a společné radosti ze zvládnutého roku. Tentokrát ho nahradilo jen krátké setkání a dárek pro všechny, oželet jsme museli i oslavy čtvrtstoletí firmy a další firemní akce. Připít si holt budeme moci až v lepších časech.

Moc se těším na první den vánoční dovolené. Ten už mívá také ustálený průběh. Je to takový den na odpojení se od práce, což bude letos hodně potřebné. Snídáme skvělou vánočku, kterou peče má sestra podle receptu po naší prababičce, a pak si připijeme francouzským šampaňským. Ladíme poslední detaily příprav a odpoledne si ještě pohraju s vánočním aranžmá z řezaných květin, to mě moc baví.

Cukroví peču jen pár druhů, hlavně pro atmosféru. Nakonec jich ale máme spoustu, protože dostanu od maminky, sestry a také tchyně, která peče dvanáctero. V posledních letech před svátky vyrábím likér z aronie, který pak rozdávám v rodině jako takový dárek navíc.

Stromeček se u nás zdobil vždy den před Štědrým dnem, v posledních letech ho občas zdobíme dva tři dny dopředu, abychom si ho víc užili, obzvlášť když už máme volno. Ke zdobení si zásadně pouštíme pohádku s Čerty nejsou žerty a pak si u rozsvíceného stromu užíváme atmosféru při Lásce nebeské.

Na Štědrý den budeme letos u sestry a její rodiny. Od té doby, co se narodila jejich Matylda, střídáme Vánoce u nich a u nás. Všichni se sjedeme už ráno na snídani, přijdou i naši, jen letos to bude prvně bez babičky. Celý den je hlavně o pohodě, nesmí chybět Tři oříšky pro Popelku a večer Pelíšky.

Na oběd máme houby – letos bude kuba, houbová smaženice se u nás dělá jako vzpomínka na léto, potom hrachovka, večer ryba a hlavně tátův vyhlášený bramborový salát.

Druhý den jedeme k manželovým rodičům, kde se potkáme i s rodinou jeho sestry a máme ještě jeden malý Štědrý den. Pak se přesouváme na chatu na hory, kam se neskonale těším. Letos tam budeme i s našimi až do Nového roku, předpověď vypadá nadějně na sníh… Nemůžu se dočkat!

Krb, lyže, procházky, knížky, hry, filmy, samozřejmě vířivka 🙂 Tam se nejlépe nabírají síly do dalšího roku. Už dávno mi o Vánocích nejde o dokonalost, krásné jsou prostě vždy.

Hlavně když můžeme být jako rodina spolu.