Příběh manželů Kvasničkových od začátku až do konce voní. Kávou. Z pražírny Father’s dodávají kávu do několika stovek kaváren.
Začalo to před deseti lety v Ostravě. Tehdy se kameraman Petr Kvasnička se svou ženou Marií rozhodli, že si založí pojízdnou kavárnu a na elektrickém cargo kole s kávovarem budou objíždět různé části města a lidem nabízet výběrovou kávu.
Odvážný plán sice narazil na úřední povolení a nakonec místo popojíždění stálo kolo na jediném místě, před obchodním domem, přesto právě tehdy se začala psát kapitola, která život mladých manželů spojila s kávovými zrny.
Dnes vlastní pražírnu Father´s Coffee a svou kávu v originálním a nepřehlédnutelném balení dodávají do více než 350 kaváren, bister i restaurací nejen v Česku, ale i za hranicemi. Jejich roční obrat se šplhá přes třicet milionů korun a kromě pražírny ještě provozují Kavárnu fara Hukvaldy.
„Z kola jsme se tehdy přesunuli do společného prostoru City Folklore, což je takový ostravský brand designového oblečení, a tam jsme měli první kamennou kavárnu pod značkou Cokafe. Ale asi po roce jsme zjistili, že potřebujeme o kávě trochu víc informací a taky se posunout dál,“ vzpomíná Petr Kvasnička.
Ostrava podle něj ani tou dobou nebyla připravená na to, co chtěli dělat. A tak kavárnu prodali a odjeli do Berlína, do Five Elephant, kde pracovali jako baristé v kavárně, vedle níž byla také pražírna. V té trávili většinu volného času. Velmi záhy se ale vrátili zpět do Česka, když Marie otěhotněla.
Nový majitel kavárny, kterou před odjezdem do Berlína prodali, je oslovil, zda by mu nepomohli založit druhou pobočku. „A tak jsem se na rok a půl vrátil a připravoval a rozjížděl další kavárnu. A pak jsem tomu stejnému člověku zase ten svůj podíl prodal. Vlastně je vtipné, že jsem mu ji prodal dvakrát,“ dodává s úsměvem.
To už totiž manželé věděli, že chtějí vlastní podnik. Nikoli však kavárnu, ale pražírnu. Prostor pro ni jim poskytl otec Marie, který vlastní dům ve Staré Bělé.
„Pro nás tehdy dávala pražírna větší smysl. Přišla nám jako více family friendly podnikání, než od rána do večera pobíhat po kavárně. V tom jsme se trochu zmýlili, protože jsem v ní stejně trávil většinu svého času,“ přibližuje Petr Kvasnička.
Hned od začátku se začalo ukazovat, že víc než na lokálním trhu budou mít úspěch v Praze a v zahraničí. Rostli raketovou rychlostí, první roky třeba až o osm set procent. Jejich růst nezbrzdil ani covid, ani válka na Ukrajině, spíše se ho snaží mírnit sami. Ideální je prý tak o třicet procent za rok.
„Začínali jsme s pětikilovou pražičkou, kdy jsme pražili šedesát až sedmdesát várek za den, což už potom nestačilo. Takže jsme museli koupit větší a pak ještě znovu větší. Teď máme pětatřicetikilovou, to znamená, že během čtvrt hodiny je schopná upražit 35 kilogramů kávy,“ vysvětluje Kvasnička.
S tím, jak přibývala práce a zákazníci, museli přibrat i první zaměstnance. Po dvou letech už nebylo udržitelné, aby manželé pražili jen ve dvou, a tak přijali Petra. Ten je s nimi dodnes a pomohl jim kromě rozvoje také s navazováním styku s dalšími kavárnami, a to i v zahraničí.
Dnes je v pražírně dohromady jedenáct lidí, přičemž jedna čerstvá posila je ze zahraničí a bude se starat o polský trh, který je pro Father´s velmi silný.
Kouzlo úspěchu přitom vidí v osobním přístupu. „Od začátku fungoval náš příběh, který jsme se snažili ilustrovat na obalech, kde byla naše rodina. Na prvním jen já se ženou a dcerou a za námi čáp. Na dalším už pak byla dcera větší a druhé dítě v kolébce. A teď na tom nejnovějším už jsme jako pětičlenná rodina a za námi je náš tým,“ popisuje Kvasnička.
Od první ilustrace spolupracují s výtvarnicí a švagrovou Irenou Varechovou. Vánoční, speciální edice, pocházejí z dílny Jaromíra 99 a byla na nich půlnoční mše svatá na Hukvaldech i bruslení rodiny na zamrzlém rybníce.
Pro kavárny je podle Petra důležitá i podpora, osobní přístup a jistota, že dostanou pokaždé stejnou kvalitu. Na pražení je nejdůležitější právě nákup zelené kávy.
Father´s mají exkluzivní spolupráci s Falcon, velkým importérem zelené kávy, který je původně z Británie, svou kancelář má ale i v Berlíně. A právě tam tehdy navázali manželé důležité kontakty, díky kterým se dnes rychle dostanou k těm nejlepším kávám.
„Plod ovocné rostliny – kávovníku – najdeme na plantážích v rovníkových oblastech po celém světě. A každá země i místo má svou chuť podle podnebí, nadmořské výšky, složení půdy, ale i dalších specifických vlastností dané lokality. Největší roli však hraje farmář,“ přibližuje Kvasnička.
Rodina Kvasničkových se nechala zachytit i na obaly kávy z jejich pražírny Father’s | Foto Marek Dušek
Samotné pražení už je podle něj řemeslo, které se dá naučit. Ale je závislé na chuťových buňkách a rovněž na technologiích.
„Já sázím na technologickou jistotu, takže pražíme na americké pražičce Loring, u které si můžeme být jisti její konzistentností i kvalitou výsledného produktu,“ zmiňuje a dodává, že v začátcích jim pomáhali především lidé z Five Elephant, s nimiž konzultovali pražící křivky a chuť upražené kávy.
Dostávali feedback a byli tak schopni vyšvihnout se poměrně rychle na úroveň, na které chtěli být. „Když jsme po prvním roce zjistili, že lokální trh je malý, věděli jsme, že se musíme porovnávat s evropským. S tím vědomím jsme nastavovali i cenovou politiku.“
Ve Father´s pracují s výběrovou kávou arabikou, která má vysoké chuťové kvality a přirozeně nižší obsah kofeinu. Její chuť je ovocná, sladká, s výraznou aciditou a nižší hořkostí. Všechny kávy praží světle, tak aby vynikly žádané chuťové tóny. Třeba u africké kávy to jsou ty ovocné, u kávy z Brazílie zase oříškové a čokoládové.
„Každá káva má své období v roce, kdy je nejlepší, já mám osobně nejraději africké kávy. Jsou lehké, květinové, více ovocné, čajové. Ale i kávy ze střední Ameriky nebo Brazílie jsou úžasné,“ svěřuje se Kvasnička.
Ochutnat kávu Father´s mohou i hosté Kavárny fara Hukvaldy. Před třemi lety oslovil Marii a Petra biskup ostravsko-opavské diecéze, Martin David, zda by tam nepomohli s rozjezdem kavárny. Nakonec z toho vznikla větší spolupráce a Kvasničkovi si pronajali celou budovu, kde v přízemí provozují zmíněnou kavárnu a ve dvou horních patrech bydlí.
„Je to takový náš boční projekt navíc, spíše to bereme jako reklamu pro náš produkt. Kavárna je závislá na počasí, na turistech, je to hlavně sezonní záležitost,“ doplňuje.
O prodeji pražírny Petr Kvasnička nikdy neuvažoval a ani nebude. Je to rodinný podnik, do kterého se pomalu zapojují i děti. Právě pro ně ho chtěli s manželkou vybudovat, vytvořit něco, co by mohli jejich potomci jednou zdědit.
Už odmalička se je proto snaží do celého konceptu zasvěcovat. „Dceři bude sedm a už zvládne základní chutě pojmenovat,“ podotýká Kvasnička.
Kromě kaváren a dalších gastropodniků si mohou lidé kávu objednat i přes e-shop anebo využít retailových prodejen, jako je Rohlík nebo Košík. Stále ale přes devadesát procent obratu tvoří pražírně velkoobchod.
Mimochodem, značka se sice jmenuje Tátovo kafe, ale za názvem stojí Kvasničkova manželka.
„Má to tři roviny – ta první je, že jsem to já jako otec, ta druhá odkazuje na naše rodiče, na naše otce a ta třetí na Otce Boha, protože jsme věřící,“ osvětluje Petr Kvasnička a dodává, že momentálně je stejně jednou z nejprodávanějších káv jejich blend s názvem Mother-Ship.
