Za posledních dvanáct měsíců zbankrotovalo ve Finsku přesně 3293 firem. Na zemi, která má oproti Česku zhruba poloviční počet obyvatel, je to překvapivé číslo.
Dle tamního statistického úřadu jde dokonce o nejvíc bankrotů za posledních pětadvacet let. Podobné rekordy nicméně padají po celé Evropě.
V sousedním Švédsku v listopadu zkrachovalo 1031 podniků – tolik bankrotů v jediném měsíci země naposledy zažila v polovině devadesátých let. Ve Velké Británii takto za uplynulý měsíc zkrachovalo nejvíc firem od finanční krize v roce 2008 a ve Francii nejvíc od roku 2016.
Finální počet letošních francouzských insolvenčních návrhů by se měl dle odhadů vyšplhat až na šedesát tisíc, což je zdaleka nejvíc na světě.
Počet korporátních bankrotů narůstá dvouciferným tempem ve většině vyspělých ekonomik světa. Důvod? Drahé peníze a utahování kohoutků s pandemickou vládní pomocí, z nichž v minulých letech vytekly biliony dolarů. A právě tyto peníze držely nad vodou celou řadu takzvaných zombie firem.
Podle dat Eurostatu se v rámci Evropské unie během prvních devíti měsíců letošního roku dostalo do insolvence o třináct procent více podniků než ve stejném období loni. Objem insolvencí firem v Unii je nyní nejvyšší za posledních osm let. Dobrou zprávou však je, že jejich počet už zřejmě přestal dál narůstat.
Česká republika si v tomto ohledu vede dobře. Z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau vyplývá, že bankrotů u nás z dlouhodobého pohledu ubývá. V listopadu jich tuzemské společnosti vyhlásily celkem šedesát pět.
„Je potřeba zdůraznit, že z hlediska firemních insolvencí je na tom aktuálně Česká republika velice dobře jak v historickém srovnání, tak v porovnání s dalšími evropskými zeměmi,“ konstatuje analytička CRIF Věra Kameníčková. Ještě před deseti lety podle ní v Česku bankrotovalo dvakrát více firem.
Tou největší, která v Česku minulý měsíc zbankrotovala, byl severočeský Vitrablok vyrábějící bílé a barevné skleněné cihly. Společnost má přes dvě stě zaměstnanců, pobočku v Itálii a ještě v roce 2021 vykázala tržby 789 milionů korun se ziskem 42,6 milionu.
Počet podobných případů v Česku na rozdíl od jiných zemí neroste, mohly by se však objevit v návaznosti na bankroty v Německu, se kterým je zdejší ekonomika značně provázaná. Německo patří ke zmíněným vyspělým ekonomikám zažívajícím dvouciferný nárůst počtu insolvencí.
Letos v září bylo německých insolvenčních návrhů o 19,5 procenta více než ve stejném měsíci loni. V říjnu vyšlo meziroční srovnání na 22,4 procenta.
Trend se otáčí i v největší ekonomice světa. Podle údajů ze soudů zbankrotovalo v USA mezi loňským a letošním zářím přes sedmnáct tisíc firem, oproti předchozímu roku je to o téměř třicet procent víc. Je to první výrazný meziroční skok nahoru za více než dekádu. Největším americkým bankrotem roku 2023 se v listopadu stal provozovatel sdílených kanceláří WeWork.
Analýza německého finančního gigantu Allianz odhaduje globální růst insolvencí o šest procent a v příštím roce o deset. Předpověď nizozemské nadnárodní pojišťovny Atradius je pak ještě pesimističtější: letošní insolvence podle ní celosvětově vzrostou o třicet čtyři procent.
„Postupné ukončování fiskální podpory a rušení dočasných změn insolvenční legislativy mělo vliv na míru insolvencí,“ uvádí Atradius.
Fiskální pandemická podpora byla skutečně masivní. Jak spočítal Mezinárodní měnový fond, v roce 2020 a prvních čtyřech měsících roku 2021 státy dohromady utratily přes deset bilionů dolarů. Od té doby se však z velké části drží zpátky.
„Společnosti stále mají značné množství přebytečné hotovosti: 3,4 miliardy eur v eurozóně a 2,5 miliardy dolarů v USA. Tyto rezervy hotovosti však zůstávají vysoce koncentrované v rukou velkých firem a ve specifických sektorech, jako jsou technologie a spotřební zboží,“ uvádí Aylin Somersan Coqui, šéfka Allianz Trade.
Přesto zatím světu nehrozí žádná velká vlna korporátních bankrotů. Z historického hlediska zůstává počet firemních insolvencí zůstává v největších světových ekonomikách relativně nízko.
21. 12. 20234 min
Marek Tomanka
redaktor Forbes Česko
O byznysu píše od roku 2017, kdy z rodné slovenštiny definitivně přesedlal na češtinu. Zajímá ho dění na finančních trzích, technologie a média všeho druhu.
