Na začátku byl nápad, jak lékařům rychle pomoci během zimní vlny pandemie. Teď je z toho nadějný startup s globálními ambicemi. Jmenuje se Carebot, šetří čas lékařům a pomáhá jim lépe vidět.
Daniel Kvak, který se jako doktorand na Masarykově univerzitě v Brně zabývá umělou inteligencí a strojovým učením, a jeho žena antropoložka Karolína si v únoru řekli, že by mohli dát dohromady svoje znalosti a pomoct lékařům.
Během pár týdnů vyvinuli model neuronové sítě, kterým prohnali tisíce rentgenových snímků pacientů s covidem i snímků zdravých plic. Nástroj se tak naučil poznat právě onemocnění covid-19.
„Hned jsme to zveřejnili a téměř okamžitě se nám ozývali lékaři s tím, co by na tom upravili a doplnili, aby se jim s tím lépe pracovalo. Klíčové ale bylo, že jsme viděli, že to má smysl,“ říká Kvak. Z hurá akce se rázem stalo podnikání na plný úvazek s ambicí zefektivnit práci lékařů.
Navíc manželé hned po pár měsících získali první investici v jednotkách milionů korun od brněnského podnikatele Karla Bastla. „Díky tomu jsme se mohli vrhnout na zpracování rentgenových snímků a rozjetí projektu Carebot naplno,“ říká další člen týmu Matěj Misař, který se v médiích dlouho věnoval zdravotnictví a s Kvakovými jsou letití přátelé.
Společně se vydali za lékaři, zjišťovali, jak by pro ně mohla být umělá inteligence užitečná a jak celý systém vytvořit tak, aby zároveň pro lékaře nepředstavoval žádnou práci navíc. Kvak na začátku počítal s tím, že budou klepat na zavřené dveře, odezva mezi lékaři a radiology ale byla hned velmi pozitivní.
A že tenhle malý tým skutečně přišel s něčím praktickým i užitečným, potvrzují i kapacity v oboru. „Jsem přesvědčen, že podobné systémy výrazně zlepší kvalitu péče o pacienty v mnoha směrech, a jsem skutečně nadšen, že něco podobného vzniklo v České republice,“ říká k tomu emeritní přednosta interní kliniky Fakultní nemocnice Motol Milan Kvapil.
O půl roku později už existuje a funguje webová aplikace, do které stačí jednoduše nahrát snímek z rentgenu. Během pár vteřin jej systém, který se učil na statisících reálných a anonymizovaných snímcích, prohlédne a lékaře upozorní, pokud něco najde. Může to být třeba covid, zápal plic, ale i jakýkoli další plicní nález. Carebot ale nemá za cíl nahradit lékaře, funguje jako doporučující systém, diagnózu určí vždy lékař.
Nyní je Carebot připravený právě pro snímky hrudníku a trojice startupistů usiluje o získání zdravotní certifikace, aby lékaři mohli službu využívat.
„Bez ní do zdravotnictví nemůžeme. Jakmile získáme první certifikaci pro rentgen hrudníku, pustíme se do dalších oblastí. Chceme naše řešení škálovat dál, protože vidíme, že možnosti využití neuronové sítě ve zdravotnické diagnostice jsou velmi široké, jednoduše se dá využít všude tam, kde je nějaká forma screeningu. Jednou z možností je třeba i pomoc při diagnózách z mamografie,“ nastiňuje další plány Matěj Misař.
V tuhle chvíli se ale všechny síly trojice podnikatelů soustřeďují na dosažení zmíněné evropské certifikace. Získat ji stojí nejen hodně práce, ale i času a peněz. „Vyjde na několik milionů korun a trvá to zhruba rok. Chceme, abychom za rok mohli jít do nemocnic i soukromých ordinací specialistů. Jednáme s nimi ale už teď,“ říká Daniel Kvak.
Zpočátku má Carebot začít v Česku a na Slovensku, ambice jsou ale mnohem větší. Jakmile se podaří dostat na trh řešení tady, má Carebot, který zrovna absolvuje další investorské kolečko, zamířit i do zahraničí. Ostatně už teď se Kvak a Misař chystají na „výzvědnou“ cestu do USA.
Podobné řešení už sice na světě existuje, jedná se například o jihokorejský Lunit, který má už dokonce zdravotní certifikaci, je ale velmi drahý, a jeho nástroj tak není příliš rozšířený.
Obchodní model Carebotu, který by se později mohl využívat i jako výuková metoda pro mediky, bude nejprve postavený nejspíš na bázi předplatného.
„Lékař by si mohl platit za přístup k této službě, aby mohl dávat svým pacientům prémiovou péči. Další možností je spolupráce přímo s výrobci zdravotnických systémů, které lékaři využívají v počítačích přímo ve svých ordinacích,“ popisuje Misař.
Dlouhodobý plán je ovšem dostat se do úhrad pojišťoven. „Nejdřív ale budeme muset dokázat, kolik tímhle nástrojem pomůžeme ušetřit času i peněz,“ dodává jistě.
