Česká televize a Český rozhlas v pondělním společném prohlášení představily deset hlavních nedostatků vládního návrhu změn financování veřejnoprávních médií. Představené úpravy podle nich zasahují do základních principů a pojistek jejich svobodného, stabilního a předvídatelného fungování.
Financování, se kterým minulý týden vystoupil Oto Klempíř (za Motoristy), přechází z poplatků na státní rozpočet a pro příští rok veřejnoprávním médiím škrtá 1,4 miliardy korun. Ministerstvo se k situaci nevyjádřilo.
Vládní záměr podle ČT a ČRo nepřináší promyšlenou koncepci ani deklarovanou modernizaci, ale řadu nejasností v základních otázkách zřízení, fungování a postavení médií veřejné služby.
„Neposkytuje dostatečné záruky pro skutečně nezávislou existenci ČT a ČRo. Je vnitřně nekonzistentní a trpí zásadními legislativními nedostatky. Místo posílení stability a důvěryhodnosti veřejné služby otevírá prostor pro právní nejistotu, vnější tlaky a oslabení redakční autonomie,“ stojí v desetibodovém prohlášení.
Případné změny by proto podle veřejnoprávních médií měla řešit raději novela současných právních předpisů místo zcela nového zákona, který zásadně nabourává současný systém veřejné služby.
Ministr Klempíř, který návrh zákona o médiích veřejné služby připravil a předkládá, odmítl názory, že úspory a šetření znamenají útok na nezávislost médií.
„V posledních letech se museli uskromnit nejen občané, ale i řada firem a šetřit začal s novou vládou i stát. Nevoli šetřit ze strany médií veřejné služby může řada lidí chápat jako jejich odtržení od ostatní společnosti,“ uvedl ministr. Premiér Andrej Babiš (ANO) pak minulý týden uvedl, že vláda návrhem plní svůj program.
Za největší nedostatky chystaných změn obě média považují zejména to, že ruší dosavadní zákonné zřízení ČRo a ČT, aniž by přesvědčivě zajišťoval kontinuitu jejich existence, práv, závazků a vnitřních pravidel.
Zároveň podle nich vnáší nejasnost do platnosti jejich kodexů, statutů a memorand uzavřených se státem či do postavení mediálních rad. „Zavádí vágní a rozporné vymezení veřejné služby; ruší oprávnění využívat kmitočty přidělované pro vysílání a opomíjí činnosti v oblasti nových vysílacích technologií,“ uvedla také média v prohlášení.
Návrh podle nich dostatečně neřeší regionální vysílání a regionální studia, upozaďuje publicistiku a oslabuje redakční autonomii tím, že stanovuje odpovědnost mediálních rad za obsah.
Problematicky otevírá prostor pro vliv mocenských a zájmových skupin na obsah vysílání pramenící z financování z darů, grantů a účelových příspěvků a současně nejednoznačně garantuje samotnou nezávislost médií veřejné služby, když připouští nepřímý vliv státu, státních orgánů, nebo dokonce politických subjektů na obě média.
Nejzásadnější právní nedostatky návrhu:
- 1. Návrh fakticky ruší dosavadní zákonné zřízení Českého rozhlasu a České televize.
- 2. Není zajištěna kontinuita práv, povinností, majetku a závazků obou institucí.
- 3. Nezávislost médií veřejné služby není chráněna dostatečně a jednoznačně.
- 4. Chybí jasné vymezení veřejné služby v oblasti rozhlasového, respektive televizního vysílání.
- 5. Není jasná další platnost kodexů, statutů a memorand.
- 6. Text zákona je v rozporu se základními legislativními principy.
- 7. Zavádí prioritizaci funkcí veřejné služby.
- 8. Posiluje roli mediálních rad na úkor redakční autonomie.
- 9. Financování je nastaveno problematicky.
- 10. Povinnost zajistit dostupnost kompletního vysílání ČRo osobám se smyslovým postižením je v praxi nerealizovatelná, nelze zajistit titulky nebo tlumočení do znakové řeči.
