skip to main content
Future

Vesmírné továrny i taxíky. Miliardáři prošlapali cestu k novým kosmickým investicím

Když v červenci úspěšně odstartovala raketa Richarda Bransona jeho společnosti Virgin Galactic a pak i raketa od Blue Origin Jeffa Bezose, mnohým to připomínalo spíše televizní seriál než ukázku reálného vědeckého pokroku. Investoři zajímající se o trh s potenciálem rychlého růstu ale viděli ještě něco jiného.

Tyto milníky byly pro mnoho investorů a podnikatelů signálem, že komercializace vesmíru, kterou vede především společnost SpaceX Elona Muska, je nejen možná, ale mohla by být i rozsáhlejší a přijít dříve, než se původně očekávalo. Tudíž není divu, že se investoři chtějí zapojit.

Soukromé aerokosmické společnosti, které byly všechny založeny zhruba před dvaceti lety, mají za cíl provozovat pravidelné turistické lety do vesmíru a stavět továrny na oběžné dráze. Ale nehledě na ambice a na to, zda se jim podaří na ně dosáhnout, se jim už teď povedlo významně změnit roli, jakou mohou soukromé společnosti ve vesmíru hrát.

„Rád lidem připomínám, že ačkoli si tyhle firmy leckdo dobírá, jejich myšlenky a předvídavost jsou super,“ říká Bill Nye, proslulý popularizátor vědy a výkonný ředitel neziskové organizace Planetary Society. „Musk už před lety říkal, že když budete vysílat rakety pravidelně, jako to dělá s Falcon 9, a získáte k tomu určitou spolehlivost, začne ten byznys fungovat podobně jako komerční letadla.“

Vše začíná u vzletu

Co zaběhnuté kosmické společnosti jako SpaceX nebo Rocket Lab zlepšily nejvíce, jsou starty, které byly od počátku považovány za kryptonit tohoto průmyslu. Nejen kvůli bezpečnosti, ale i kvůli tomu, kolik peněz takový start stojí. Díky snížení nákladů spojených se vzletem rakety mohou být lety mnohem častější, což zaujalo i podnikatele.

Reklama

Zmíněné společnosti inspirovaly další, aby se nebály zkoušet překonávat překážky. Jednoduše jim otevřely dveře a zametly cestu. Příkladem může být firma Relativity Space, která chce tisknout 3D rakety, nebo společnost STOKE Space Technologies, která se zabývá stavbou plně recyklovatelné rakety, která posouvá dál Muskovy částečně recyklovatelné stroje.

Společnosti, které zajišťují vzlety raket, zkrátka odstranily nejtěžší překážku tím, že vybudovaly takovou infrastrukturu, na které mohou jiní podnikatelé dále stavět. Je to stejné jako s pokrokem na poli počítačů a vystavěním sítě optických vláken, což odstartovalo internetový boom v 90. letech.

Není tak divu, že analytici teď předpovídají stejný vývoj pro vesmírnou ekonomiku. Data od společnosti Space Capital ukazují, že investoři nalili jen za první pololetí letošního roku do sektoru už skoro patnáct miliard dolarů. Jen pro představu, celkem se suma investic od roku 2013 pohybuje okolo 37 miliard dolarů. Je tak vidět, že právě teď se začal lámat chleba.

Trh začal také příhodně využívat SPAC firem (společností, které byly založeny s výhradním účelem získat jinou firmu), které akorát přilévají olej do ohně.

„Je ro renesance pro vesmírný ekosystém,“ říká spoluzakladatel STOKE Andy Lapsa. „Vesmírný vývoj se zařadil do komerčního sektoru, který má slibnější budoucnost než kdy dřív.“

Nové příležitosti

Stejného názoru je i ředitel investiční společnosti Founders Fund Delian Asparouhov. Ten dále dodává, že současné základny kosmického průmyslu mohou být využity i v jiných odvětvích. „Nakonec žádný průmysl nemůže uspět, pokud nevydělává peníze i mimo své odvětví, že?“ míní Asparouhov.

„To stejné platí i pro vesmírný průmysl. Nemůžou obchodovat jen s ostatními kosmickými společnostmi. Zažíváme začátek vesmíru 2.0. Jak jinak je možné zpeněžit vesmír?“ přemítá.

Předtím než se stal investorem, založil Asparouhov firmu, aby se sám dostal do ekonomiky budoucnosti. Sám navíc přiznává, že by jeho startup Varda by nemohl vzniknout, pokud by se nemohl opřít o obry, jako jsou Blue Origin nebo SpaceX.

Firma Varda, která v červenci získala investice ve výši 42 milionů dolarů, chce proniknout do oblasti, která investory obzvlášť zajímá. A tou je výroba přímo ve vesmíru. Varda totiž plánuje nabízet firmám „mikrogravitaci jako službu“ s tím, že jim ovládnutím jedné ze čtyř základních sil pomůže zlepšit výrobní postupy mimo zemskou atmosféru.

Podle Asparouhova bude v jeho mikrogravitaci možné lépe zpracovávat suroviny pro polovodiče, optická vlákna či farmaceutika. Mezinárodní vesmírná stanice už něco podobného ostatně testuje pro přínosy astronautů na palubě.

„Varda sází na to, že výroba bude druhým hlavním zdrojem stabilních vesmírných příjmů, než se naplno rozjede turismus,“ říká spoluzakladatel a výkonný ředitel společnosti Varda Will Bruey.

Reklama

Žertem doplňuje, že zatím jim sice zákazníci frontu nestojí, nicméně už v roce 2023, tedy pouhé tři roky po svém založení v listopadu 2020, prý chtějí začít testovat vzlety.

Nejsou to ale jen vysoce technologičtí a vědecky zaměření investoři, kteří se o výrobu ve vesmíru zajímají, i když takoví hráči, jako je Lux Capital, do ní také investují. Vizi sdílí i čím dál více obecně zaměřených investorů, třeba Khosla Ventures a General Catalyst.

Další oblastí, kterou investoři pečlivě sledují, jsou satelity. Ty získaly druhou největší sumu investic po raketových společnostech. Podle dat společnosti Space Capital se jejich objem ve druhém čtvrtletí 2021 vyšplhal na 1,9 miliardy dolarů.

Posun ve výrobě menších a levnějších satelitů, které mohou být nenákladně vypuštěny do vesmíru, otevřel dveře spoustě příležitostí, které jsou s nimi spojeny. Tím mohou být nové způsoby využití satelitů současnými firmami nebo služby okolo nich.

Asparouhov vidí v budoucnu celou ekonomiku, která se točí pouze okolo satelitů. Od čerpacích stanic přes opravující roboty po satelitní taxislužby.

Ostatně i Muskově firmě SpaceX se postupně daří zlepšovat a zrychlovat ve výrobě satelitů. Zároveň společnosti jako Rocket Lab nebo Loft Orbital nabízejí byznysový model „satelity jako služba“.

A právě tyhle a podobné aktivity vedou Asparouhova k přesvědčení, že do byznysu se satelity má teď smysl investovat, protože bude už jen růst. „Nejlepší analogií je osobní automobil. Když se stal populárnějším, najednou dávalo mnohem větší smysl investovat do dálnic,“ říká Asparouhov.

Podobné věty slyšíte i od dalších investorů. Tento průmysl je podle nich v tak rané fázi, že každý sebemenší pokrok okamžitě otevírá další a další nové možnosti. A celé se to dá vysledovat zpět k základům, které postavili miliardáři.

Vychovávání talentů

Vesmírný závod miliardářů však dokázal více než jen poskytnout platformu, od které se můžou startupy odrazit. Stejně tak podstatné je i to, že vychovává potřebné talenty. Mnoho společností zmíněných v tomto článků má zakladatele, kteří jsou bývalými inženýry z Blue Origin nebo SpaceX.

Někteří z nich, jako třeba bývalý ředitel v Blue Origin Andy Lapsa, říkají, že jim jejich práce pro velkou kosmickou společnost pomohla najít mezeru na trhu a potřebné řešení, na kterém se dá vydělat.

Bývalí pracovníci z miliardářských kosmických společností mají zkrátka zájem využít, co se naučili, a vytvořit nové podnikatelské příležitosti. Něco podobného ostatně nevidíme poprvé. Stejně tomu bylo i u zaměstnanců PayPalu či Facebooku, kteří později založili úspěšné firmy jako Asana nebo Palantir.

„Mnoho lidí chce založit vlastní společnost,“ říká Josh Wolfe, který je spoluzakladatelem a řídícím partnerem společnosti Lux Capital, která investuje do kosmických startupů. „Ještě tu bude spousta talentů, které teprve objevíme. Dokážu si představit dalšího budoucího giganta oboru, který vyjde třeba ze SpaceX a naverbuje svoje kolegy.“

Na druhou stranu řada investorů poukazuje také na fakt, že existuje mnoho oblastí kosmického byznysu, které jsou sice medializovány, ale alespoň prozatím nerealistické. Jde třeba o těžení asteroidů nebo Muskův sen o kolonizaci Marsu.

Nedá se ale nic namítat proti tomu, že šedesát let po původním vesmírném závodu je současná soutěž o komercializaci kosmu páteří budoucí vlny inovací. A miliardáři, kteří razí tuto cestu, s sebou berou investory i podnikatele.

„Tento celý ekosystém se krok po kroku vyvíjí. Myslím si, že pokud byste dnes usnuli a vzbudili se za deset až dvanáct let, neuvěřili byste, k jakému technologickému postupu v tomhle oboru došlo a jaké bohatství to přineslo,“ říká Wolfe.

Reklama
Reklama