Ve Víru se ocitnete ve víru zázraků. V srdci Vysočiny budete nečekaně na dosah majestátním osmitisícovkám, které vám tady ovšem nezpůsobí kyslíkový dluh.

Naopak, nenajdete lepší místo k nadechnutí, k úniku z hektických dnů, než je Forest Resort ve Víru, vesnici na kopcích kolem řeky Svratky.

Zázraku se podobá už to, že podnik jako Forest Resort na tomhle místě vůbec vznikl. Patrně byste ho tam totiž nečekali. Nečekali byste, že právě tady narazíte na gastronomii a hotelové služby šplhající do výšin, které je stylové charakterizovat jako himálajské.

„Spolupracujeme s horolezcem Radkem Jarošem, který vylezl na všech čtrnáct osmitisícovek,“ vypraví David Matuška, který s manželkou vybudoval působivý resort, jehož ubytovací kapacita se aktuálně skládá ze tří pokojů v bývalé prvorepublikové vile a z pěti designových dřevostaveb v její těsné blízkosti.

„Chat má být nakonec čtrnáct a každá ponese název jedné osmitisícovky. Místo klasických čísel budou chaty označeny přesnou nadmořskou výškou jednotlivých velikánů a uvnitř bude s Radkovým popisem vždy fotka hory, po níž bude konkrétní dřevostavba pojmenována,“ líčí Matuška s tím, že pokud vše klapne, bude projekt dokončen zkraje roku 2024.

Většina „osmitisícovek“ tedy ve Víru teprve čeká, až vyroste k nebi. Zato se nedaleko od areálu tyčí k nebi po Orlíku druhá největší přehrada v zemi, impozantní betonové monstrum, které v člověku, který je s ním konfrontován, nutně vyvolá až tísnivý pocit mravence.

Byla-li v souvislosti s Forest Resortem řeč o nadechnutí, pak se vlastně jedná o nadechnutí pod vodou. „Nacházíme se skutečně několik desítek metrů pod hladinou zdejší přehrady,“ informuje pobaveně David Matuška, stvořitel projektu na místě, kde lišky dávají dobrou noc.

Nacházíme se několik desítek metrů pod hladinou zdejší přehrady.

Než to ale lišky udělají a návštěvník pod hladinou přehrady usne, jako by ho do vody hodil, pravděpodobně mu dojde, že právě komfort a hýčkání v odlehlém a víceméně zapomenutém kraji je součástí nesporného kouzla.

Jeho součástí jsou i klukovské vzpomínky. David Matuška ve Víru vyrůstal a právě část vesnice, kde se nalézala chátrající vila někdejšího brněnského podnikatele Rossiho, byla oblíbeným dějištěm dětských her.

Když tyto hry pominuly, vrhl se chlapec z Víru do víru velkoměsta čili do Prahy. V metropoli se poznal s budoucí ženou, rodačkou z Nového Města na Moravě, které leží od Víru nedaleko, a pár začal společné kroky směřovat k Forest Resortu.

Tedy ne že by se kontury dnešního a s krajinou korespondujícího hotelu se špičkovou kuchyní rovnou vyjevily. Kdepak, došlo k tomu postupně, až jaksi mimoděk. Původní záměr byl oživit turisticky opomíjený region, vnést do něj život, což se patrně nejlépe dělá skrz adrenalinové sporty.

Ve Víru byly vybudovány ferraty a ještě předtím ledová stěna – tu dnes provozuje Davidův mladší bratr a i proto si v resortu hrají s horolezeckými motivy. Později přišly na řadu traily pro bikery a víceméně zákonitě se dostavilo poznání, že pro klientelu chybí zázemí.

Proto byla koupena ruina Rossiho vily a s ní začal čarovat mladý architekt Lukáš Větrovec. Na poměrně stísněném prostoru se mu podařilo zachovat ráz i dispozice vily, kterou „přifoukl“ nenásilnými přístavbami. Z původních stropních trámů je navíc ve čtyřhvězdičkovém komplexu zhotoven nábytek, stoly nebo restaurační bar.

Časem se také vyvinula sázka na vysokou gastronomii. Vypadala zprvu jako velké riziko, avšak vycházela z předpokladu, že v okruhu dobrých třiceti kilometrů žádný takový podnik není.

Šéfkuchař byl získán z Pece pod Sněžkou (ostatně, kdo by zpod Sněžky nešel pod Himálaje?) a David Matuška kvituje, že na zážitkové obědy či večeře neváhají lidé jezdit i z poměrně velkých vzdáleností. Chválí si i to, že zákazníci akceptují vyšší ceny, které špičková gastronomie a zároveň neustále rostoucí vstupní náklady obnáší.

Resort se poprvé otevřel v červnu 2020, za pár měsíců přišla vlna covidu a zase se zavíralo. Nucené pauzy využili manželé k dokončení ubytování, jež bylo spuštěno následné léto, než nový nápor pandemie opět spustil přes hezkou perspektivu závoru. A aby toho nebylo málo, proti názvu Forest Resort se postavil kůrovec, který spořádal smrkový porost v bezprostředním okolí hotelu…

Navzdory všem protivenstvím projekt funguje dál.

Navzdory všem protivenstvím však projekt funguje dál. V logu má nakonec list lípy, která řádění lýkožrouta přečkala, ostatně i přes kalamitu je lesů všude kolem dost a rychle se obnovují. O tom se lze přesvědčit i z Rossiho vyhlídky nad hotelem, pojmenované podle prvotního vlastníka vily.

I přímo z vily jsou skvělé výhledy. A podává se v ní skvělé jídlo, které kromě žaludků zaplnilo i dosud slepé místo na gastronomické mapě. V noci vilu obklopí skutečná tma, neustále ji však obklopuje skutečné ticho. „Pokud tedy právě někdo neřeže na cirkulárce,“ usmívá se David Matuška s odkazem na autentickou vesnici.

Do ní se s manželkou natrvalo vrátili v roce 2016 a Forest Resort je dosavadní pyramidou širšího investorského projektu Údolí Svratky, jehož záměrem je dlouhodobý a hlavně udržitelný rozvoj regionu. Projekt se nyní soustředí na nákup a následnou rekonstrukci budov, které by pomohly nastartovat cestovní a turistický ruch.

Pod projekt mimo jiné spadá i proměna zaniklé vírské továrny na zázemí pro turisty a sportovce, kde by mělo být cenově dostupné ubytování i jídlo, avšak s garancí kvality od týmu z Forest Resort.

Takhle tedy dopadl „útěk“ manželů Matuškových z města. Je svůdné ho aspoň na chvíli napodobit a vypnout v míru světa, který stvořili. Rustikálnost se v tomto světě vkusně snoubí s modernou a komfortem, jako se snoubí zdejší jídla s velkými víny, jejichž nabídka včetně špičkových šampaňských je v resortu na královské úrovni.

Takové menu vystřelí hosta vskutku do himálajských výšin. A nebude to dlouho trvat, host s opojným pocitem vyjde z restaurace a odemkne si Mount Everest.