Vichřice s několika jmény se prohnala Evropou. A pořádně roztočila turbíny větrných parků v Severním moři, které trhaly rekordy.  Ještě před pár lety se za podobně silných vichřic musely větrné parky odstavovat. Správci parků museli hlídat předpovědi počasí, a kvůli silnému větru dokonce odmontovávat lopatky, aby vítr turbíny neufouknul ze stožáru.

Ale to se postupně mění, turbíny jsou vyšší, stabilnější, efektivnější a už se silného větru nebojí. Technologický pokrok mašíruje s masivní razancí. Takže co se vlastně odehrálo nyní? Podle zpráv z Velké Británie a Německa došlo k přepisování rekordů. Za celou sobotu 8. února větrné turbíny pokryly v Británii až 44 procent produkce elektrické energie. Situace je ale komplikovaná a prozatím má systém své mouchy.

Prudké nárůsty vyrobené energie zahlcují distribuční síť, která nemá skladovací kapacitu, respektive je značně omezená. A do toho elektřiny přichází takový přebytek, že ji nikdo nechce a na trhu může být v čase mimošpičkové spotřeby k dispozici dokonce za záporné ceny! Jinými slovy, svítíte, máte zapnutý počítač, spotřebováváte elektřinu, a ještě vám za to někdo platí. Ideální příležitost dobít si přitom baterie všeho druhu. 

Otázka skladování elektřiny je tak v energetice z obnovitelných zdrojů zásadním nevyřešeným otazníkem do budoucna, aby celé soukolí bylo robustnější a pro všechny články energetického systému výhodné. Větrným šampionem je v tomhle Dánsko, jeho energetický mix byl loni z celých 47 procent poháněn elektřinou z větrných turbín, především díky efektivnější technologii přímořských parků a srpnovému uvedení nového parku Horns Rev 3 do provozu. 

Tam se objevilo 49 turbín MHI Vestas s vysokým výkonem 8,3 MW a celkovou kapacitou 406,7 MW, tedy se schopností pokrýt roční spotřebu až 425 tisíc domácností. Další ambice království nechybí. Zatímco spousta zemí alibisticky slibuje dosažení uhlíkové neutrality v polovině 21. století za mnoha politickými cykly, Dánsko se chce zbavit fosilních paliv už do roku 2030. Když si uvědomím, že rok 2030 je stejně daleko jako rok 2010, je to doslova za rohem. 

Výhled pro odvětví větrné energetiky je i díky tomu ohromující. Ještě v roce 2017 jsem psal, že v roce 2030 bude v Evropě nainstalováno 60 GW kapacity, nyní se odhady posunuly ještě výše a míří někam k 80 GW. Dlouhodobým evropským neduhem posledních 40 let je fakt, že zde vzniká minimum nových odvětví s růstovým potenciálem. Kola odvětví větrné energetiky jsou pořádně promazána dotacemi a vypadá to, že by toto odvětví nikde jinde než v Evropě ani vzniknout nemohlo. 

Připomínám, že vítr na moři je fakticky evropská disciplína, která může přinést ještě hodně zakázek v Asii a Severní Americe. Investičně proto tohle odvětví energetiky může být zajímavé. Pokud vsadíte na dobrou kartu, můžete tak na větru vydělat, nejenom když jsou kvůli vichřici v síti přebytky a energie je za záporné ceny.

Autor je hlavní stratég ČSOB Asset Managementu