Evropa se snaží co nejrychleji zbavit své závislosti na ruském zemním plynu a urychluje instalace obnovitelných zdrojů energie. Ta však závisí i na dovozu komodit potřebných pro jejich stavbu a provoz.

Výrobcem převážné většiny z nich je Čína a objem importu se značně zvyšuje. V prvním pololetí letošního roku zaplatila Evropa za komponenty do obnovitelných provozů 26 miliard dolarů, což je v meziročním srovnání více než dvojnásobek. V důsledku covidových restrikcí však čínské dodávky nabírají stále větší zpoždění.

Čína saturuje přes osmdesát procent globální poptávky po solárních článcích a tři čtvrtiny světového trhu solárních panelů. Využívá kombinaci nízkých nákladů na pracovní sílu, úspor z rozsahu a investic do inovací.

Výsledkem je kvalita téměř srovnatelná se západními trhy za výrazně nižší cenu, tedy scénář, který známe z řady jiných segmentů. Cenová výhodnost zůstává i po zohlednění nákladů na přepravu, které tvoří přibližně deset procent celkové ceny solárních instalací.  

Čínskou solární hegemonii posiluje i přítomnost obřích křemíkových dolů na jejím území. Díky nim může pokrýt tři čtvrtiny světových dodávek prvku, který je pro výrobu solárních panelů klíčový.  Výroba kdekoli jinde na světě se o dost prodražuje a ostatní zatím známé solární technologie jsou buď dražší nebo méně účinné.   

Podle předsedy Správy státních hmotných rezerv Pavla Švagra si umí Evropská unie pro své potřeby zajistit pouze jediné procento fotovoltaických článků na bázi křemíku. Jednostranná závislost na čínské produkci pak nemá pouze své geopolitické aspekty – rizika jsou i čistě ekonomické ho charakteru.

Jedenapůlmiliardová Čína k pokrytí svých energetických nároků staví nejen nejvíc nových uhelných elektráren na světě, ale vede i v množství nových fotovoltaických instalací, které se meziročně zdvojnásobuje. Podle údajů čínské Národní energetické agentury se v Číně staví fotovoltaické elektrárny o souhrnném výkonu přesahujícím sto dvacet gigawattů.

Kvůli pandemické politice nulové tolerance a souvisejícím uzavírkám továren a přístavů se pak zpožďují nejen dodávky nových komponentů do Evropy, ale i plánovaná výstavba gigantických solárních elektráren na čínském venkově. Ty bude muset asijská velmoc po ukončení lockdownů opět nastartovat – a zpoždění dodávek do Evropy tím ještě zdramatizovat.

Evropa si problém uvědomuje. Začátkem letošního roku vznikla Evropská solární iniciativa, která má za cíl vrátit výrobu solárních panelů na náš kontinent a do roku 2030 zajistit většinu nové fotovoltaiky pomocí domácích firem. Injekce evropskému solárnímu průmyslu by měla dosahovat čtyřiceti miliard eur ročně.

Chcete číst dále? S předplatným Premium od 139 Kč měsíčně můžete číst neomezeně.

Předplatit Premium