Po dvou letech od chvíle, kdy zvítězili v mezinárodní architektonické soutěži na Vltavskou filharmonii, odevzdávají architekti z dánského studia Bjarke Ingels Group kompletní dopracovanou studii. Navíc v detailu, který je v českém prostředí běžný až pro další fáze příprav stavby. Vedení města a projektového týmu i architekti tím chtějí předejít zádrhelům během povolování.
„Nyní se odevzdává podrobná architektonická studie. Známe dnes už všechny technické detaily, včetně sítí, vzduchotechniky, bezpečnosti, akustiky a tak dále, známe podrobně interiéry, víme, kde budou jaké materiály,“ vypočítává vedoucí projektového týmu Vltavské filharmonie Martin Krupauer.
Teď se podle něj začne pracovat na dokumentaci pro sloučené stavební a územní řízení, která má být hotová v polovině příštího roku, aby se následně mohlo zažádat o povolení. Zatím se podle Krupauera daří držet krok s naplánovaným harmonogramem, tudíž by se v roce 2027 mohla začít filharmonie stavět a dokončení výstavby je naplánováno na rok 2032.
Zároveň se podařilo vyjasnit záležitosti kolem dopravního řešení nebo množství zeleně. Oproti soutěžnímu návrhu je v aktuální podobě studie více stromů a pobytových trávníků, na terasách vedoucích na střechu by měly růst rostliny a upravil se také prostor mezi filharmonií a Argentinskou ulicí.
„Podařilo se nám domluvit se Správou železnic změny v rekonstrukci Negrelliho viaduktu, na níž se teď pracuje, aby skrz něj vzniklo propojení k filharmonii,“ vysvětluje Krupauer a dodává, že tím pádem už se vlastně na filharmonii pracuje i přímo na staveništi.
Díky velké podrobnosti studie má už nyní vedení města jasnou představu i o samotné výstavbě, tedy třeba o budoucím umístění jeřábů. A řeší se i to, aby bylo možné stavební materiál přepravovat na staveniště po Vltavě. Město zároveň v červenci podalo také žádost o posouzeni vlivu stavby na životní prostředí EIA, čímž odstartovalo povolovací proces.
Jasno je i v tom, jak by mohly v prvním roce provozu budovu filharmonie naplnit jednotlivé instituce programem – konkrétně třeba Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, hudební oddělení Městské knihovny a další. Harmonogram už je rozvržen na hodiny přesně, a to opět proto, aby se předem vyřešily možné problémy kolem provozu.
Co se zatím teprve řeší, je přesný model financování. V ideálním případě by se na něm podílela jak Praha, tak i stát a veřejnost, respektive mecenáši včetně tuzemského byznysu. O podobě financování a možnostech zapojení dalších zdrojů se stále jedná, nicméně podle vedení města je Praha připravena nést náklady i sama.
Vzhledem k tomu, že se blíží konec volebního období současné vlády, bude asi rozhodnutí o zapojení státu až na příští vládě. „Nicméně pokud se stát nezapojí, pak si budou státní instituce, jako je Česká filharmonie, objekt následně muset pronajímat,“ říká náměstek primátora pro kulturu Jiří Pospíšil. Zároveň podle něj nyní vzniká nadační fond, který by měl oslovovat osobnosti z řad mecenášů.
O konkrétních jménech vedení projektu filharmonie zatím nemluví. Již nějakou dobu je ovšem patrné, že by zástupci města rádi oslovili například velké mecenáše tuzemských festivalů vážné hudby. Mohlo by jít třeba o vládce skupiny KKCG Karla Komárka. Ten vážnou hudbu podporuje dlouhodobě, pořádá festival Dvořákova Praha a v minulosti sponzoroval například i turné českých filharmoniků po Spojených státech.
Globálním partnerem České filharmonie je zase skupina PPF, která ale zatím nechce možné zapojení komentovat. Příspěvek na výstavbu naopak nevyloučil developer Dušan Kunovský, který je dlouholetým propagátorem myšlenky Vltavskou filharmonii na Vltavské postavit.
Vedoucí projektového týmu Krupauer zároveň představil i aktuální odhady stavebních nákladů. Ty se nyní pohybují kolem 11,65 miliardy korun. Oproti odhadům ze soutěžního návrhu v roce 2022 jde o nárůst 1,05 miliardy kvůli inflaci a dalších 1,2 miliardy vychází z dopracování návrhu, které stavbu prodražilo.
Oproti soutěžnímu návrhu totiž budova narostla. Samotný objem stavby vzrostl o třináct procent a hrubá podlahová plocha se zvýšila o třiadvacet procent na sedmdesát tisíc metrů čtverečních.
K nákladům na výstavbu samotné filharmonie je nutné připočíst ještě náklady na úpravu okolí, které dle aktuálního profesního odhadu vycházejí na 4,8 miliardy. Jde ale o prostředky různých investorů, které by se z velké části musely vynaložit i bez filharmonie.
