skip to main content

Volnost i větší zážitek. Proč stojí sólo cestování za to

2 minuty čtení

„Nechceš si udělat spontánní výlet do Vídně?“ ptala jsem se nedávno ve zprávě pár kamarádek. Ani jedna z nich nemohla a vyjádřily lítost nejen nad tím, že jim to nevyjde, ale i nad tím, že nepojedu ani já. Není přece s kým. Já jsem ale byla rozhodnutá a už druhý den jsem si dávala obligátní sachr. Sama, jenom s knížkou. A naprosto spokojená.

I když je sólo cestování v posledních letech čím dál obvyklejší, pořád nepatří k mainstreamu a rozhodnutí jet o samotě může zvednout nejedno obočí. Přitom vydat se na dovolenou nebo jen na krátkou návštěvu cizího města sám má celou řadu nezpochybnitelných výhod.

Každý má jinou představu o tom, jak má vypadat dovolená, jestli strávit víc času na pláži, nebo po památkách. Čím víc vás jede, tím víc budete muset dělat kompromisů, což může ve finále vést k negativnímu zážitku.

Cestování o samotě dává příležitost k sobeckosti. V tom nejlepším smyslu slova. Můžete jít, kam chcete, kdy chcete, a pokud rozhodnutí změníte, plán můžete upravit ve zlomku vteřiny bez ohledu na ostatní. Jestli zvládnete během dne projít všechny památky, nebo strávíte celý den v muzeu a večer na skleničce, je jenom na vás.

Pokud se rozhodnete, že se chcete raději vrátit do restaurace, kolem které jste prošli před půl hodinou, nebo dospějete k názoru, že si nakonec opravdu chcete jako suvenýr koupit ten designový hrnek, můžete a nesnese za na vás za to déšť naštvaných obličejů. Tímto bych se chtěla zpětně omluvit své kamarádce, která se mnou přesně z těchto důvodů vyšlapala zpátky kopec k Sacré-Cœur, abychom zjistily, že obchod mezitím zavřel.

A pokud to nevyjde úplně dobře (kdo ještě nikdy nezažil na dovolené alespoň jednu menší katastrofu, ať zvedne ruku), nemusíte se cítit provinile, že jste ostatním zkazili dovolenou.

Reklama

Možná nakonec zjistíte, že vám tenhle způsob dokonce vyhovuje víc než cestovat ve skupině nebo v páru, a příště ani nebudete zkoušet shánět doprovod.

Další nezpochybnitelnou výhodou je to, jak zblízka se vám takto podaří vybrané místo poznat. Když člověk cestuje s někým, má tendenci se víc uzavírat okolním vlivům a nepřijde tolik do styku nejen s ostatními turisty, ale hlavně s místními.

Samota vás víc motivuje dát se, i neplánovaně, do řeči s okolím, třeba když se budete potřebovat zeptat na cestu nebo poprosit o fotku. Taky vás nebude váš spolucestující rozptylovat.

S tím souvisí to, že na cestách budete mít možnost strávit pořádnou porci času jen se sebou, nerušeně přemýšlet a užívat si, jak vám společnost jen sebe sama umožní přijít na nové myšlenky a třeba poznat i nové stránky své osobnosti. I když pro někoho sebepoznání díky samotě může znít jako ze špatné příručky svépomoci, jde o jednu z nepopiratelných výhod podobných výprav.

Zážitek ze sólo cestování nemusí být lepší nebo horší než cestování s partnerem nebo přáteli. Bude úplně jiný, bezprostřední. A téměř určitě po návratu bude následovat uspokojení a větší sebevědomí po vykročení z komfortní zóny.

Pokud vás představa nezávislého cestování nadchla, ale pořád jste trochu skeptičtí, nemusíte se do toho hned vrhat po hlavě.

Začněte v malém – na den nebo víkend, klidně v České republice nebo v sousedních zemích. Celodenní návštěva Olomouce není tak děsivá jako dva týdny v Jižní Americe. A dovolí vám se otrkat. A pokud vás to uchvátí, na několikatýdenní dobrodružství na jiných kontinentech bude dost času, až se uklidní situace s koronavirem. Do té doby můžete trénovat po Česku.

Reklama
Reklama