Z veřejných peněz šlo na loňskou MotoGP v Brně přes 170 milionů korun. Tehdejší premiér Petr Fiala argumentoval tím, že „vložené finance se několikanásobně vrátí“, byť o tom panovaly pochyby. Vliv motocyklového podniku na zdejší ekonomiku nyní zhodnotila odborná studie. Jak dopadla?

Mistrovství světa silničních motocyklů se loni vrátilo do Brna po pěti letech. Nejen kvůli tomu na sebe motosportová akce strhla pozornost. Dalším důvodem byla i finanční podpora, kterou pořadatelé akce získali ze strany státu, Jihomoravského kraje a města Brna, a kterou kritizovala tehdejší opozice.

Pořadatelé Grand Prix – Automotodrom Brno a Autoklub ČR – vyčíslili už dříve rozpočet akce na 320 milionů korun. Většina částky šla podle dřívějších informací na takzvaný zalistovací poplatek, který se odvádí španělskému promotérovi, firmě Dorna Sports.

A právě na tento výdaj šlo sto milionů korun od státu (Národní sportovní agentury) a po 35 milionech korun od kraje a Brna. Proklamovaným přínosem MotoGP na českou ekonomiku se zabývali výzkumníci z Vysoké školy ekonomické v Praze (VŠE), kteří dnes zveřejnili výslednou studii. A podle ní se investice opravdu vyplatila.

„Zatímco náklady na licenci a bezpečnost hrazené státem, krajem a městem činily 176,5 milionu korun, souhrnné daňové výnosy dosáhly 310 milionů korun,“ uvádí Petr Mazouch z Fakulty informatiky a statistiky VŠE.

Zásadní roli v tom hráli zahraniční návštěvníci. Byť tvořili přibližně třetinu všech diváků, na celkových tržbách se podíleli výrazně vyšší měrou.

Více než polovinu všech peněz, které se za celou akci utratily, do Česka přivezli lidé z ciziny – ať už šlo o diváky, nebo o členy zahraničních týmů. Například na tržbách za ubytování se podíleli cizinci z šedesáti procent.

Z analýzy VŠE, jejíž vypracování si zadal Autoklub ČR, zároveň vyšlo, že tržby „místňáků“ tvořily jen osm procent celkových útrat, zbytek financí do regionu přiteklo zvenčí – jak z jiných částí republiky, tak z cizích zemí. Díky šampionátu také podle Mazouchova týmu vzniklo na 1400 pracovních míst.

info Foto Tomáš Škoda
Ředitel brněnského Automotodromu Miroslav Bartoš 

Kritici už dříve upozorňovali, že přínosy ve skutečnosti mohou být nižší. Část peněz by totiž lidé v Česku stejně utratili, jen by je dali za něco jiného než za motocyklové závody.

Miliardář a sportovní mecenáš Ondřej Tomek také před dvěma lety uvedl, že by se Národní sportovní agentura měla spíše zajímat o rozvoj mládežnického sportu, a nikoli podporovat soukromou firmu a její motoristický záměr.

Na MotoGP loni dorazilo téměř 220 tisíc diváků, díky čemuž se brněnská akce zařadila mezi světovou špičku, co se týče počtu diváků na okruhu.

„Vždy jsme byli přesvědčeni, že MotoGP není jen sportovní svátek, ale i významný ekonomický motor. Čísla od VŠE to nyní černé na bílém potvrzují,“ uvádí prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček.

Organizátoři už intenzivně pracují na přípravě dalšího ročníku, který se uskuteční letos 19. až 21. června.

„Naší prioritou je nabídnout fanouškům ještě vyšší úroveň služeb než loni. Takřka dvojnásobně navyšujeme plochu velkoplošných obrazovek, uvolňujeme pravidla pro vnášení vlastního občerstvení nebo měníme organizaci vybraných parkovacích ploch pro plynulejší pohyb diváků v areálu,“ vyjmenoval šéf představenstva Automotodromu Brno Karel Hubáček.