Je to přesně týden a den od chvíle, kdy Evropský parlament drtivou většinou – v poměru 517 ku 38 hlasům schválil dlouho očekávanou a svým rozsahem zatím světově unikátní evropskou regulaci kryptoměn.
Co přináší a jak ji vnímá český krypto byznys? Začněme minimalistickou rekapitulací. Nařízení o trzích s kryptoaktivy (Markets in Crypto-assets, zkráceně MiCA) je dlouho očekávaný regulační rámec, který má sjednocené části Evropy přinést lepší ochranu uživatelů a přísnější dohled nad byznysem, který je kolem světa kryptoměn postaven.
V účinnost vejde s několika výjimkami už za osmnáct měsíců, a protože jde o nařízení, bude bez úprav aplikováno do zákonů jednotlivých států. Vznikat začalo v reakci na Zuckerbergův experiment s dnes již pohřbeným stablecoinem Facebooku – Librou, později přejmenovanou na Diem.
Nemělo by tedy překvapit, že nejpřísněji svazuje pravidla pro lukrativní trh s takzvanými stablecoiny, tedy kryptoaktivy, která se snaží efekt typické volatility kryptoměn minimalizovat ukotvením své ceny k nějaké tradiční fiatové měně.
Evropský regulační scénář dále přináší nové povinnosti pro všechny, kteří budou nová kryptoaktiva vydávat: například povinnost vydat technologický prospekt „white paper“, kde bude deklarována energetická náročnost kryptoměny a její dopad na životní prostředí.
Důležitým požadavkem také je, aby takzvaní crypto-assets service providers (CASP), tedy poskytovatelé služeb v obalsti krypto aktiv, splňovali evropská nařízení týkající se chování na finančním trhu a zodpovídali za odhalování tržní manipulace a zajištění ochrany spotřebitelů.
Vedle samotné MiCy ale ve stejný den europarlament odsouhlasil také další nařízení, které se kryptoaktiv silně dotkne: nejnovější aktualizaci opatření Evropské unie proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Ta do světa kryptoměn přináší mnohem více dohledu, než na jaký byli uživatelé dosud zvyklí. Regulace bude například vyžadovat, aby CASP splňovali požadavek na sdílení údajů podle takzvaného cestovního pravidla.
To se týká zejména všech burz, směnáren či provozovatelů kryptoměnových bankomatů. Od těch bude nařízení požadovat, aby ověřovali a udržovali záznam o identitách uživatelů a poskytovali tyto informace spolu s transakcí sobě navzájem nebo na vyžádání úřadům. Pokud tak budete posílat v době platnosti MiCA na krypto burzu prostředky, nevyhnete se povinnosti prokázání jejich původu.
S novinkou souvisí také změna týkající se kryptopeněženek, které spravují a hostují přímo jejich uživatelé. To platí například i pro populární hardwarové peněženky jako je český Trezor, zahraniční Ledger nebo třeba Coldcard. Regulátoři očekávají, že CASP začnou aplikovat nové povinnosti také na ně.
Jakou reakci regulatorní příval vyvolává na tuzemské scéně? Pavel Niedoba z nejstarší české kryptoměnové směnárny Simplecoin má názor poměrně vyhraněný. „Jde o nástroj, který vytvořily banky proto, aby získaly celý krypto byznys pod svou kontrolu,“ domnívá se.
„MiCA má minimální přínos pro uživatele, spíš jim škodí, protože jde proti principu decentralizace. Nařízení vznikalo velmi překotně, hlavně bezhlavým kopírováním již stávajících předpisů, a je nekvalitní a nesmyslně dlouhé – dokument má pět set stran,“ nelíbí se mu.
Nařízení prý připomínkovali, ale i když byl při jednání zdůrazňován princip proporcionality a MiCA měla být původně lehčí pro menší subjekty, nic takového se podle Niedoby do výsledné podoby nedostalo. „Nařízení jsme dostali jako hotovou věc, o které je už rozhodnuto a je možné ovlivnit již pouze některé detaily. MiCA zlikviduje naprostou většinu krypto obchodníků v Česku. Předpokládám, že na ni dosáhnou asi čtyři subjekty,“ tvrdí.
Ne všechny tuzemské názory jsou podobně vyhraněné, určitá skepse ale převládá. Ředitel burzy Coinmate Roman Valihrach konstatuje, že MiCA bude od podnikatelů nabízejících služby na kryptoměnových trzích, podobně jako od subjektů na kapitálových trzích, vyžadovat pro zajištění bezpečnosti investorů například doložení základních mechanismů fungování a strategii řízení rizik.
„V případě nedodržení nových pravidel bude lokální regulátor přestupníky trestat odebráním licencí a pokutami,“ říká a dodává, že něco takového není nutně špatně. Regulace podle Valihracha výrazně zvýší transparentnost na kryptoměnových trzích a posílí ochranu spotřebitelů.
„Kvalitnější kryptoměnové produkty pomohou celému segmentu vystoupit z šedé zóny a stát se rovnocenným partnerem regulovaných hráčů světa tradičních financí. Věřím také, že regulace pomohou zvýšit ochranu spotřebitele či investora, protože pro podvodné projekty by mělo být nemožné stát se ověřenou a prověřenou firmou,“ je přesvědčený.
Na tomto názoru se s ním shoduje i Adam Neuberger, spoluzakladatel projektu Probinex. „Z pohledu větší a bezpečné adopce kryptoměn mezi širší veřejnost vnímám regulaci jako velký přínos. Sjednocení pravidel a umožnění pasportizace licence v rámci unie umožní navíc snazší podnikání. Velkým pozitivem je ochrana spotřebitele – trh se díky licencím vyčistí od různých podvodů. To také sundá z kryptoměn negativní nálepku,“ myslí si Neuberger.
„Rizika vnímám primárně v některých přísně nastavených pravidlech, která prohloubí propast mezi centralizovaným světem kryptoměn a decentralizovaným. Kontroverzním tématem jsou například velmi přísná pravidla pro stablecoiny, která naopak mohou adopci kryptoměn zpomalit,“ doplňuje.
Pozitivní dojem z regulace převažuje také u českých SatoshiLabs. „Ačkoliv se nová regulace dotkne jen některých částí skupiny, vidíme její přínos jako veskrze pozitivní. Například v případě Invity (krypto směnárna, pozn. redakce) znamená příchod MiCA sjednocení dosud roztříštěných regulatorních podmínek jednotlivých států, a tedy snížení nákladů a úsilí na získání potřebných licencí,“ nastiňuje Štěpán Uherík, finanční ředitel SatoshiLabs.
„Těžit z toho může ovšem i Trezor, jehož se nová regulace přímo netýká. Větší právní i bezpečnostní jistoty totiž mohou do celého segmentu kryptoměn přilákat nové uživatele. Vidím ale i jistá rizika. Je totiž zásadní, abychom si v České republice správně nastavili celé prostředí a zůstali stále konkurenceschopní. Proces získání licence tak nesmí být příliš náročný, nákladný či zdlouhavý ve srovnání s ostatními státy Unie,“ připomíná.
Pozitivně vnímají novou regulaci také zástupci venture kapitálu „S regulací přichází i větší míra objasnění a určení pravidel. Projekty podnikající s krypto aktivy se nebudou muset bát v Evropské unii operovat a bude jim stačit splnit podmínky. To otevře Web3 novým uživatelům a postupem času i více institucím,“ věří Roman Nováček z Presto Ventures.
A jak vnímají regulaci právní experti, kteří se na oblast veřejného blockchainu a kryptoaktiv specializují? Jak zdůrazňuje Michal Hanych, strategický ředitel právní kanceláře SimpleTax&Law, tuzemské kryptospolečnosti byly bankami zatlačeny do situace, kdy nemají reálný přístup k bankovním službám pro obsluhu klientů.
„MiCA v tomto ohledu přináší naději, že díky jednoduchému licencování pro stávající držitele bankovních licencí se stane krypto trh přístupný i stávajícím bankám,“ říká Hanych.
„Pro stávající krypto byznys přichází nutnost licencování, které bude velmi pravděpodobně zdlouhavé. Navíc, jestli čísla budou podobná jako v zahraničí, při optimistickém odhadu úspěšně obdrží licenci dvacet procent žadatelů. Účinnost nařízení, které je přímo aplikovatelné, je osmnáct měsíců od platnosti, která je vázána na zveřejnění v Úředním věstníku. Takže realisticky se dá čekat účinnost nejdříve na konci roku 2024,“ popisuje.
Nařízení o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků pak od tisícovky eur zavádí povinnost identifikace stran i u transakcí s hardwarovými peněženkami. „V realitě nadvlády mimoevropských burz a nevymahatelnosti takového požadavku v DeFi světě jsem velmi skeptický, jestli nařízení vůbec někomu v Evropě prospěje a nezvýší jen byrokratickou zátěž,“ obává se Hanych.
Ještě skeptičtější je pak advokát Radim Kozub z právní kanceláře Blockchain Legal. „V krátkodobém a střednědobém horizontu MiCA nikomu nic pozitivního nepřinese. Zda v dlouhodobém horizontu… Osobně si myslím, že ne. Co naopak přinese zcela jistě, je zásadní změna prostředí pro poskytovatele na evropském trhu,“ soudí Kozub.
„Magickým termínem, který definuje tuto zásadní změnu, je dohled – dohled jednotlivých regulátorů zemí Evropské unie. Kromě náročného licenčního řízení to bude i následná aktivní kontrola dodržování jednotlivých pravidel. Takže pokud se někdo nechystáte do šedé zóny, máte jedinou možnost: začít tvrdě pracovat na přípravě compliance se všemi předpisy MiCA balíčku,“ upozorňuje.
„Klíčový bude moment, kdy Česká národní banka začne konkretizovat informace pro zájemce o licenční řízení. A na ten je potřeba se dobře připravit. Kromě MiCA bude mít nepochybně významný dopad i nařízení DORA, které zjednodušeně řečeno stanovuje povinnosti poskytovatelů v oblasti kybernetické bezpečnosti,“ připomíná Kozub.
„Její splnění bude opět kontrolovat prostřednictvím specializovaného odboru přímo ČNB, takže doporučuji hledat poradce, kteří nedělají jen právní část,“ doplňuje.
Příprava na evropskou kryptoregulaci tedy vypadá jako poměrně komplexní záležitost. Budeme za pár let vnímat dnešní unijní ostražitost jako novou normu, nebo se jí budeme smát podobně jako více než sto let starému britskému zákonu, který vyžadoval, aby před každým jedoucím automobilem utíkal běžec s varovným červeným praporkem?
