Tereza Bártlová z Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy se věnuje popularizaci matematiky. Člen bankovní rady ČNB Aleš Michl se zase snaží rozvíjet finanční gramotnost národa. Pro Forbes proto vymysleli seriál kvízů s příklady z běžného života, kterým chtějí ukázat, že matematika a finanční gramotnost nemusí být nuda.
Napsáno v roce 1954, ale platí to dodnes. Publicista Darrell Huff v roce 1954 vydal pěknou knížku „Jak lhát se statistikou“. Huff například ukazuje, jak změna měřítka grafu zkreslí vyznění statistik a jak s vámi díky tomu jde manipulovat. Zdeformovat lze graf i váš úsudek. Tehdy i dnes.
Pojďme si ukázat, jak za rok vzrostl HDP, hrubý domácí produkt. Je jedno, jaké země. Na ose x je leden až prosinec, osa y nějaké jednotky, třeba miliardy dolarů. Naneseme body, spojíme čarou, dodáme nějaký fajnový podklad.
Sami ale asi uznáte, že ten graf je dost nuda. Pojďme mu useknout spodek. Ušetří se papír, a navíc ten náš růst HDP teď vypadá lépe, ne? Čísla jsou stejná, křivka také. Jen ten dojem je jiný – teď jsme vyrostli ze spodní poloviny grafu až nahoru, a to vypadá mnohem lépe.
No ale pořád to není žádná bomba. K dispozici máme další trik: změna měřítka na ose y. Jako bychom použili zoom, roztáhneme to všechno… Působivé, ne? Opět stejná čísla, ale dojem..? To je ale růst!
Všechny tři grafy jsou správně – jen se dají udělat na tři způsoby podle toho, co chci jako by „dokázat“, jak moc chci ohromit.
Anebo třeba další, teď už konkrétnější příklad z roku 1937:
Grafy ukazují, že vládní výdaje „šíleně rostou“, a stejně i to, že jsou „víceméně stabilní“. Stejná čísla, jen jiné měřítko na ose y.
Tak si na to dejte bacha. S interpretací dat je to dnes stejné jako dřív.
