Ať se nám to líbí, nebo ne, máme k sobě s Němci a Německem ještě blíž, než si často myslíme. O důvod víc, proč je namístě sledovat, co se v Německu děje. Ekonomiku, byznys, politiku i kulturu. Vše důležité, zajímavé i bizarní.
Pravidelně z pera redakční germanofilky Pavly Francové v jejím sloupku Alles Gute.
Desátky
Vyděláváte díky válce podstatně víc? Podělte se! K tomu čím dál tím hlasitěji vyzývají někteří němečtí vládní politici například energetické firmy, které mají a budou i v dalších měsících mít díky rostoucím cenám tučné zisky. Zároveň s tím sílí i volání po extra zdanění vyšších příjmů.
Berlín se inspiruje v Itálii, kde už takové zvláštní odvody fungují od března. Nejprve byly ve výši deseti procent, později se zvedly na dvacet pět procent. Týkají se několika stovek podniků. Z příjmů ve státní pokladně se pak financují různé úlevy jednotlivcům i firmám.
Zlaté časy pro zbrojovku
Foto Rheinmetall
Největší německá zbrojařská společnost Rheinmetall nabírá ve velkém nové lidi. Válka na Ukrajině a rozhodnutí německé vlády masivně investovat do zbrojení znamená pro Rheinmetall nebývalý růst. „Abychom ho zvládli, chceme ročně na celém světě přibrat několik tisíc lidí,“ komentoval šéf koncernu Armin Papperger pro deník Handelsblatt. Plán se přitom netýká jen letošního roku, ale i let následujících.
Jen v Německu letos firma vytvoří tisíc nových pracovních míst, z toho jich je sedm set již obsazených. Rheinmetall hledá inženýry, vývojáře, ale i lidi do IT a výroby. Ke konci minulého roku zaměstnával koncern na celém světě téměř 24 tisíc lidí.
Radostné zásoby
Alespoň jedna dobrá zpráva z energetiky, tedy pro Německo. Tam se podařilo již doplnit zásobníky plynu z víc než poloviny. Ještě v půlce března v nich byla přitom jen čtvrtina celkové kapacity plynu.
Pokud se bude v tempu doplňování plynu pokračovat stejně jako dosud, měly by být zásobníky plné na začátku října. Takové zásoby by Němcům pokryly čtvrtinu běžné roční spotřeby plynu. Mezitím se spolková vláda snaží zajistit dodávky plynu i z jiných zemí než Ruska.
Stát podpoří startupy
Německo chce systémově podpořit začínající podnikatele. Země, kterou odborníci už léta kritizují kvůli slabé podpoře inovací, proto chystá novou takzvanou startovací strategii, díky které by startupy měly snáze získávat rizikový kapitál.
Celkově chce ministr hospodářství Robert Habeck zlepšit podmínky pro domácí investory a chystá mimo jiné i podporu pro business angely, tedy pro investory, kteří využívají vlastní kapitál na financování perspektivních malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem. Například se tak zvažuje osvobození fondů rizikového kapitálu od DPH.
Už loni se v zemi rozjel nový fond budoucnosti v hodnotě deseti miliard eur, který se soustřeďuje zejména na startupy v oblasti technologií a ochrany klimatu. V plánu je i ulehčení podmínek pro vstup na burzu a další kroky, které mají celé podnikatelské prostředí zatraktivnit. Největší problém je nyní v tom, že pro rychle rostoucí firmy je velmi obtížné získat dostatek peněz pro další fáze růstu.
Co všechno se nakonec ve „startovací strategii“ objeví, zatím není jasné. Jisté ale je, že to nebude tak rychlé. Čeká se, že se na projektu bude pracovat několik let.
Prázdné jahody
Typické stánky ve tvaru a barvách velké jahody, kterými je na jaře a v létě poseté Německo, jsou letos smutné. Přesněji řečeno, jsou smutní lidé, kteří v nich prodávají a hlavně ti, kteří jim jahody pěstují a dodávají. Tradiční pýcha německých zemědělců totiž letos nemá zdaleka takový ohlas, jak je běžné. Němci totiž kvůli úsporám začali kupovat raději dovážené jahody ze zahraničí, které jsou levnější než domácí.
Pěstitelé jahod navíc nebojují jen s propadem poptávky, ale také s růstem nákladů a mnoho z nich tvrdí, že už se jim ani nevyplatí jahody sklízet. Stejný problém letos zasáhl i německé pěstitele chřestu, o který je nižší zájem a drtí ho levnější dovoz z jižní Evropy.
7. 6. 20224 min
Pavla Francová
redaktorka Forbes Česko
Do novin se zamilovala na gymnáziu v Německu. Opustila proto původní plán stát se profesionální boxerkou a po studiích žurnalistiky a mezinárodních vztahů nastoupila do Lidových novin. Později působila v Hospodářských novinách či české edici Newsweeku, zkušenosti sbírala i na stážích v Berlíně a Hamburku. Od roku 2018 píše pro Forbes o všem, co ji zajímá – od obchodu, vědy, přes architekturu až po německou ekonomiku. Ze všeho nejvíc ji ale těší příběhy lidí, kteří se nevzdali, plní si své sny a inspirují tím ostatní.
