skip to main content
Technologie

Vynalezl segway i první robotickou ruku. Teď Dean Kamen chystá továrnu na lidské orgány

Ruku nahoru, kdo nemá rád fronty. Proč taky, je to jen nekonečné postávání, u kterého máte po chvíli pocit, že zřejmě brzo zestárnete a umřete. A teď si vezměte frontu na orgány. Konečná je stejná – jen většinou nedostanete ani šanci zestárnout.

Jenom v Americe čeká na transplantaci přes 114 tisíc osob a každých deset minut přibude další. Každý den také dva tucty lidí v této smutné frontě zemřou. A i když se jim podaří vyhrát v loterii osudu a nové plíce, srdce, ledvina nebo játra se pro ně najdou, ještě nemají vyhráno.

Mortalita je totiž značná i u pacientů těsně po transplantaci, kteří s obranyschopností oslabenou imunosupresory mohou podlehnout i banální infekci.

Reklama

Americký vynálezce Dean Kamen už se na ta čísla nemohl dívat a rozhodl se, že s problémem je potřeba zatočit. A začal proto na severu USA budovat továrnu na průmyslovou výrobu lidských orgánů.

„Budeme je vyrábět na hi-tech montážních linkách, podobně jako se dnes skládají třeba chytré telefony. Když to v Silicon Valley dokážou s polovodiči, my to musíme zvládnout s lidskou tkání,“ vysvětloval Kamen při otevření vývojového centra BioFabUSA ve státě New Hampshire.

Že to celé zní nabubřele a neuvěřitelně? To ano. Ale právě jméno autora těch neskutečně ambiciózních slov dává alespoň nějakou naději, že možná půjde sci-fi představy posunout o kus blíž k realitě.

Kamen totiž není jen tak nějaký prodavač teplé vody – známý americký multimilionář a vynálezce je držitelem skoro pětistovky mezinárodních patentů a několik jich je tak zásadních, že jste je nemohli minout, i kdybyste Kamenovo jméno v životě neslyšeli. Už jen proto, že tenhle muž je podepsaný pod úplně prvním vozítkem segway.

Reklama

Na kontě má ale i mnohem přínosnější vynálezy. Před čtyřiceti lety začal pracovat na automatickém dávkovači léků, z něhož později vyvinul malou pumpu, která sama píchá cukrovkářům inzulin. Lidé s nemocnými ledvinami mu zase vděčí za přenosný přístroj na dialýzu, díky němuž mohou životně důležitou léčbu absolvovat doma.

A Kamen stojí také za prvním prototypem bionické ruky. Mimochodem, když si tehdy poprvé vyslechl nabídku spolupráce s americkou armádou, která chtěla pro válečné veterány vyvinout robotickou paži s jemnou motorikou, řekl přítomnému generálovi, že se zbláznil.

„Neměli byste se tak často dívat na Terminátora,“ loučil se tehdy s armádní delegací. Jenže jeho názor pak změnilo setkání se zmrzačenými vojáky. „Pořád si myslím, že taková věc nejde vyrobit, ale zkusím to,“ slíbil generálům. Do dvou let byl fungující prototyp robotické ruky s umělou inteligencí na světě.

A s podobnou vervou se Kamen pustil i do vývoje průmyslové technologie na výrobu lidských orgánů přímo z DNA pacientů. Spolupracuje přitom se 170 biomedicínskými i dalšími firmami a institucemi napříč Spojenými státy – od Harvardovy univerzity po průmyslový gigant Rockwell Automation.

Kamen přitom nemá ambice sám přijít s novým konceptem v laboratoři pěstovaných orgánů. Tkáňové inženýrství nechává na badatelích na univerzitách a snaží se nabrat náskok v technologiích, které budou schopné vědecké projekty škálovat a posunout z laboratoře do průmyslové výroby.

Jeho BioFabUSA pracuje s rozpočtem přes 300 milionů dolarů a podle zpráv z léta už má první prototypy strojů na výrobu orgánů a tkání hotové.

Reklama
Reklama